Dreamhouse

Nový dům na předměstí, spokojená rodinka, a jedno děsivé tajemství, které tento dům skrývá, a které se postupně stává hybnou a nedílnou součástí děje. To lze najít v tomto thrilleru, který jsem viděl tak nějak mimoděk, aniž bych o něm dopředu něco věděl a aniž bych se na něj nějak dopředu plánoval dívat. Prostě sobota večer, pátral jsem co běží v TV, a za pět minut měl začínat tenhle film na ČT1. Zkusil jsem to a rozhodně nelituji. Zvrat v ději přišel mnohem dříve, než jsem čekal, a to už někde v polovině filmu, a ač jsem tento zvrat ze začátku nepobíral a chvíli jsem nechápal, o co vlastně jde, nakonec jsem se zorientoval a jen se nechal unášet poněkud zvláštní, ale hodně zajímavou hrou tvůrců. Ve výsledku se tak z tohoto filmu stal pro mě docela nevšední a překvapivý zážitek, který mě dokázal zaujmout a trochu též ohromit. Na nějaké případné nelogičnosti bych se vykašlal, prostě jsem si ten film užil a tak to má být. Daniel Craig na mě působil příjemně, Rachel Weisz byla jako vždy atraktivní a Naomi Watts to samé. Celkově si myslím, že se mi tento film jen tak z mysli nevytratí, a i proto mu uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (30.06.2014)

Těžko říct, zda-li více pomohla (lahvová) plzínka v kombinaci s dobrou večeří, absence shlédnutí traileru (nikdy nedělám) nebo zdejší komentáře, ale (popravdě) čekal jsem o poznání větší průser. Ostatně už v osobě režiséra J. Sheridana (stejně jako samotném hereckém obsazení) byla záruka jisté kvality. Na druhou stranu to ještě nutně nemusí znamenat (a také neznamená) plnohodnotný filmařský zážitek. Nebudu tu hořekovat nad tím, že snímek je jedním velkým plagiátem (to je drtivá většina současné produkce) stejně jako skutečnosti, že „šokující“ pointu přináší tvůrci už v polovině filmu (člověk nemusí mít nutně nakoukáno, aby mnohem dříve pochopil, jakým směrem se vše ubírá). Problém je, že (tvůrci) musí mít v zásobě plnohodnotný „přídavek“, což Dream house bez jakýchkoliv pochyb nenabízí (tj.postrádá). Když už se tu hojně skloňuje jméno velkého Martyho a jeho Shutter Island, nabízí se příměr: „když dva dělají totéž, nemusí to ještě nutně znamenat totéž“. Byť přiznávám, srovnávat oba snímky není zcela fér. Na druhou stranu, co je v životě fér, takže...když pominu fakt, že filmařsky, (alespoň co se žánru týče, je Marty o pořádný krok vepředu, přičemž stále platí přímá úměra, čím dál je Jim svému rodnému Irsku, tím více ztrácí půdu pod nohama, to i v případě jeho nedávného blízkovýchodního výletu) je to právě ta „nadstavba“ v podobě poslední věty, která Scorseseho snímek vystřeluje nad hranice žánru, zatímco v případě Sheridana a jeho Dream house je to právě druhá polovina resp. posledních 15 min, které kazí dosavadní převážně pozitivní dojem z umně budované atmosféry a dobře hrajících herců. Neříkám, že přímo odporuje logice (naopak), jen mi to přijde (zbytečně) laciné, překombinované a zejména kontraproduktivní. Když budu mluvit za sebe, cítil jsem, že se mnou bylo vyjebáno a to bohužel nikterak uspokojivě. Ten snímek jakoby (na divákovi) vyžadoval více pozornosti než si ve výsledku zaslouží. Jednoduše řemeslně poctivě odvedený („zakázkový“) produkt (troufám si tvrdit i lehký nadstandart současné produkce) avšak bez větší přidané (osobité) hodnoty. Přičemž mám lehké dilema, zda-li na vině je více scénář nebo samotná režie. Zatímco v případě (mnohovrstevnatého avšak pevně držícího pohromadě) Shutter Island mně snímek „nedal spát“ i druhý den po projekci, (přičemž se to Mártymu ani na okamžik nevymklo kontrole, přesně věděl, co chce natočit) a já se tak těším na každou další (opakovanou) projekci, v případě (roztříštěného) Dream house nemůže být o něčem podobném ani řeč. K repete jsem si nenašel jediný opodstatněný důvod a mám silný pocit, že ani samotný Jim dodnes neví, kde přesně se mu to vymklo kontrole. Přičemž svádět vše na střižnu by bylo příliš jednoduché a laciné. Výsledný resultát: Na jedno (oddechové) použití snímek „neublíží“. Otázkou ovšem zůstává, zda-li bych byl tak shovívavý i v případě kinoprojekce. (04.12.2012)

Když Ti druzí vykrádali na Prokletém ostrově Šestý sysel, drželi jste všichni huby a solili jednu pětihvězdu za druhou! Je zajímavé, jak rychle jste od té doby dospěli a pokud potřebujete znát svůj názor, už se nebojíte zeptat! Naprosto pohodový a záživně natočený plagiát, ve kterém se našel i ten nejškaredší, ušatý Bond! A možná bys neměl tolik přemýšlet, J*a*k*u*b*e*! Někdy si stačí jen vytáhnout z prdele to pravítko, člověk pak hned vidí věci v úplně jiném světle a nemusí sáhodlouze uvažovat, jak ho uchopit! (12.01.2012)

Ha ha ha... Opět jedno zajímavé hodnocení se kterým vůbec nesouhlasím. 58% je úplný nesmysl. Ano, nehraje vám tam ani Willis s malým děckem který vidí mrtvoly, ani Caprio, kterej je buď šílenej a nebo detektiv. Hraje tam prachvobyčejnej Craig (sice není tak úžasnej herec, ale alespoň se snaží. Sekundujou mu N Watts a R. Weisz, které opravdu můžu a tady jim ty role dost sedly.) Craig kterej se v tomhle filmu snaží vyřešit svou přítomnost a zárověň minulost a přitom se nezbláznit. Ano, některé chvilky ve filmu jsou slabší, nebudu říkat že né. Ale úplnej konec má šťávu a nezklame. Za mě 70% (21.08.2012)

Kývnuť Jimovi Sheridanovi je aj pre hereckú špičku samozrejmosťou. Tentoraz ale šliapli vedľa. Dream House je dramaturgicky tak rozbitý a protichodný, až je umením rozoznať, či za to môže viacej scenár alebo réžia. Pravdepodobne ale oboje. Film spája dva myšlienkovo nezlúčiteľné námety, z ktorých každý vyžaduje úplne iný filmársky prístup. Zaujímavá psychlogická schizo-hra s divákom, vychádzajúca zo Scorseseho Prekliateho ostrova, sa obrátením jedného listu scenára, s maximálne nefunkčným a nechceným zvratom, mení v tuctový vražedný thriller z americkeho vidieka. Tieto dve tváre filmu navyše spája diskutabilná (ne)duchárska línia, ktorá ešte viac zvýrazňuje ich nezlúčiteľnosť a sama sa stáva skôr smiešnou, než akou chcela byť, teda romanticky-melancholickou. O čo tvorcom išlo, sa dá z výsledného sladkokyslého gulášu ako tak vydedukovať, ale za horši koniec už to uchopiť nemohli. Mimochodom, spotený, strhaný Daniel Craig s mastným účesom by bol skvelým Hannibalom Lecterom. (06.10.2011)