22 výstrelov

Nevěřím na čestné grázly a gangsterka jako žánr jde víceméně mimo mě. Proto je pro mě L'Immortel především klasická revenge story a jako taková je výborná. Težká, jen zvolna gradující atmosféra v níž se jako přízemní mlha převaluje beznaděj, marnost, smutek, bezohlednost i hrůza. Luxusní Jean Reno s aurou dávných samurajů, několik vynikajících a nečekaně emotivních momentů. Zamrzí snad jen pár kiksů a nedotažeností ve scénáři a nevyužitá Marina Foïs jako Marie. (23.07.2012)

Sice klasická povídka o polepšeném gangsterovi, kterému jednou začne na záda dýchat vlastní minulost, ale klasická (a to je důležité) francouzská povídka. Všechno, proč mám rád filmy s Venturou, Gabinem a dalšími tu je. Chladná nepředvídatelná atmosféra, výborná hlavní postava, rodinné hodnoty vs. ty zločinecké... Jean Reno se mi v hlavní roli líbil moc, Charly Mattei je vlastně jeho první pořádná postava od Hotelu Rwanda z roku 2004 a už ji opravdu potřeboval. Režisér Richard Berry je pro mě zcela neznámý, ale úvodní dvacetiminutovkou, ve které se "to všechno" stane, si mě získal maximálně - přestřelka je efektně krvavá a převoz do nemocnice a pasáž, v níž se všichni o Matteiho rozstřílení postupně dozvídají, je zase nesmírně nápaditě natočená. Jak jsem naznačil, kdyby tenhle film vznikl o nějakých pětatřicet let dříve a hrál v něm Alain Delon nebo Lino Ventura, byla by to dnes bezesporu klasika. Čtyři a půl za Badeltovu hudbu. (11.06.2013)

Kdepak. Z politiky a z podsvětí se nedá jen tak odejít a ve většině případů se minulost vrátí spolehlivěji než bumerang. Stejně jako v případě ex-mafiána Charlyho. Jenže Charly nnei žádné ořezávátko a rozpoutá v ulicích Marseille válku. Bezchybné krimi s nezaměnitelným francouzským rukopisem, kdy se nikdo s nikym nepatlá a místo patetických blábolů promluvají kulky. Jean Reno prostě nestárne a již tradičně nezklamal a nutno dodat, že ostatní herci rozhodně nebyli pouhým komparsem. Tohle se prostě povedlo a jen čekam, kdy se toho zase zmocní nějaké to hollywoodské pako a natočí remake. 90% (26.01.2011)

Jděte už s tou třaslavou kamerou doprdele !!! Já myslel, že se třese jenom za oceánem, ale protože francouzi se tematicky a filmově zřejmě vyčerpali někde v 80.letech minulýho století, tak teď jen slepě kopírujou americký trendy. Tohle překročilo veškerou třaslavou mez ! Moje hlava není žádný jojo, vy debilové kameramanský. Jestli někdy půjdu kolem místa, kde se bude natáčet film a nějakej pitomeček tam bude třást s kamerou, vlítnu tam a zatřesu s ním takovým způsobem, že mu upadnou koule. Tohle mě nasralo tak moc, že mě už nic dalšího na týhle roztřesený pohádce o chlapovi s koňskýma očima, co by přežil snad i výbuch atomový bomby ve svý prdeli nezajímá. (16.09.2010)

Jeana Rena tady doslova rozstřílej na sračky, přesto přežije, ale jak ke škodě jeho, tak i ke škodě diváka se tu žádná zásadnější cesta za pomstou neurodí, sice to Reno nenechá jen tak být a pár navděčníků tu popraví, ale na můj vkus si tu až moc hraje na nějakýho zadumanýho a přemýšlivýho komtra a postrádá to spád, i atmosféru pořádný odplaty. (08.08.2010)