Útěk

Konečně se mi začíná Ozon dostávat filmařsky pod kůži. "Bazén" byl pro mě až příliš rozvleklý a chaotický, "Čas, který zbývá" mohl být zase o něco delší a důslednější a teprve "Pod pískem" mi plně vyhovovalo, stejně jako "Útěk" (respektive "Mladí, krásní a neklidní"). Samotný námět a jeho zpracování mě velmi zaujalo a ve filmu je to pěkně zobrazeno se vším všudy. Máme možnost sledovat osudy dvou utečenců, kteří byli ze společností vyvrženi, aby se setkali (SPOILER!!!) a nakonec i rozešli (KONEC SPOILERU!!!). (30.08.2012)

Jak hodnotit Útěk? Tři hvězdy málo a čtyři hodně. Každopádně se jedna do jisté míry o film, který ve vás chvíli zůstane. Přesně tak jak to umí Ozon točit. Příběh současných zbohatlíků, dětí, které nemají běžné starosti a kterým jsou existenční problémy cizí, komplikují si však život drogami. Ty dávají jejich životu zcela jiný směr, přichází zbytečná smrt a poté sledujeme příběh dívky, která s touto zkušeností začíná nový život. Tento materiál by mohl být velmi kvalitní látkou, ovšem chtělo by to na něm trošku více popracovat. Hluchých míst je povícero a film zbytečně sráží o kategorii níže. (21.01.2011)

...ne že by mě dojímal sám o sobě příběh narkomanů... mám pro tuto zálibu prachmalé pochopení, ať už s tím kdo začne z jakéhokoliv důvodu, přesto si mě Ozonův příběh získal svou nadčasovostí... že stále existují nevyzrálé matky, které chtějí něco vidět, něco dokázat světu, aby pak své dítě opustily a mohly se k němu vrátit zralejší... kolikrát bude muset být takový příběh ještě zpracován, než se toto změní...? (21.04.2013)

Francois Ozon je režisér, na kterého nikdy nedám dopustit, skromnost sama a přitom génius současné francouzské kinematografie. Každým rokem přichází s úplně novým tématem a jako vždy jeho ženské postavy jsou unikátní, takhle s herečkami umí pracovat jen málokterý režisér. Křičím do celého světa, Ozon je jediný právoplatný a skutečný pokračovatel Truffauta! (03.10.2010)

Ozon točí z velkých námětů malé filmy, nejinak je tomu v tomto případě. Útěk je jedna pěkná navoněná mýdlová bublina, mihotá se všemi možnými barvami, ale ty problesknou vždy jen na nepatrný okamžik. A než stačíte zachytit vibraci jedné z barev duhy, už je tu jiná, zasvětélkuje a zmizí. A nakonec se rozplyne v jedno zbytečné nic. Zůstane mnoho nevyřčeného, zazní jen kardinální otázka: proč vlastně Útěk vzniknul. (14.04.2013)