Von Ryanov Expres

Jak říká Gemini, Frank Sinatra je herec daleko lepší, než Elvis (s jednou malou výhradou a to, že Elvis neumí hrát). Určitě je to jeden z nejpůsobivějších válečných filmů, pro mě stojí někde mezi skupinkou zahrnujících kusy jako: Tucet špinavců , Velký útěk, Kam orli nelítají, Děla z Navarone, Oddíl 10 z Navarone. Frankie v roli, občas mi přijde, že až spíš nedobrovolného amíckýho velitele a letce, pod jehož střízlivým přístupem se podaří utéct ne jednomu, ale téměř všem zajatcům, předvádí svůj standard, což znamená skvělý, ale ne oskarový výkon. A ten konec je opravdu nečekanej. Takhle končí velmi málo snímků, a ještě u míň z nich vám takovéto zakončení vadí. Děj je inteligentní a propracovanej a samozřejmě taky dost zamotanej a napnutej. (01.12.2005)

Ide o jeden z najlepšie natočených vojnových filmov zo 60. rokov. Viac dobrodružný ako dramatický. Pritom neponúka celú plejádu hereckých hviezd, vystačí si z dvomi. O všetko ostatné sa stará rafinovaná zápletka - vlaky ja rád - a príbeh plný akcie a napätia. Sinatra je síce lákadlom, ale mne sa oveľa viac páčil netradičné akčný Howard, ktorý strúha jeden kúsok za druhým. Dokorenené to je vkusnými humornými dialógmi. Aj po rokoch film výborne zabaví a nuda nemá nárok. (14.02.2019)

Miluji válečné filmy jež jež vypadají nějak takhle a mají jemný nádech nadsázky. Stejně tak miluji filmy o útěku z vězení stejně jako The Great Escape. Asi jsem sentimentální, ale přesto, že na staré filmy moc nekoukám, tak staré válečné filmy u mě před novou tvorbou jednoznačně vítězí. Tohle je jenom další ukázka toho, že se výborné emotivní, dobrodružné a dramatické filmy točily i bez různých digitálních efektů. Na závěr snad jenom dodám, že pokus se vám líbily filmy jako již zmiňovaný velký útěk, nebo Oddíl 10 z Navarone bude se vám líbit i Von Ryanův Expres (29.11.2010)

Naposledy jsem viděl Von Ryanův Expres někdy v roce 1996 nebo 1997 ještě na VHS. Po několika letech jsem bohužel naše video doslova zavařil neustálým sledováním Simpsonů, takže k většině svých véháeskových pokladů jsem se už nikdy nevrátil (respektive ne na tomto formátu). A zatímco například takové Božské relikvie jsem znal i dlouho poté zpaměti scénu po scéně, na Von Ryanův Expres jsem měl pouze útržkovité vzpomínky. Vybavoval jsem si snad jen scénu z tunelu a nálet Messerschmittů. A tak teď po těch letech koukám, po čtyřiceti minutách se objeví vlak a já stále koukám a koukám a žádná scéna mi není povědomá. Už už mě jímá podezření, že jsem si to ve svých vzpomínkách spojil s nějakým jiným filmem, ale ne, nakonec jsem se dočkal. Mnou zmiňované pasáže se mi shodou okolností jevily i teď jako úplně nejlepší ze všech, ale nezapomenutelných (hehe) okamžiků je tam rozhodně víc. Franka Sinatru jsem měl vždycky rád jako zpěváka i jako herce, takže k obsazení hlavní role (ani žádné vedlejší) nemám sebemenších výhrad. Už si nevzpomínám, jestli jsem tehdy viděl film s dabingem nebo s titulky (ale přikláněl bych se k první variantě), jelikož se mi nepodařilo najít údaj o roku vzniku první české verze. Tentokrát jsem měl tu čest s primáckou verzí z roku 2007 a i když s volbou dabérů nemám problém, s provedením už ano. Jedná se totiž o jeden z těch filmů, kde se mluví více než jedním jazykem. A zatímco angličtina je převedena do českého slova, němčina a italština mají místy anglické titulky. Vzhledem k tomu, že tam ty titulky v určitých scénách jsou, dá se předpokládat, že jsou dané dialogy pro děj/vykreslení postavy důležité. Česká verze je ovšem zvesela ignoruje, takže lidé neovládající angličtinu nemají občas vůbec ponětí, co se na obrazovce děje. Jakmile se však objevují v záběru pouze Němci, mluví si kliďánko po našem. S tím, koho tohle napadlo, by měli skoncovat jako se starým slepým ovčákem, který už dosloužil - vzít ho do stodoly s nabitou kulovnicí a odprásknout ho. Ale to jsem zbytečně odbočil, film rozhodně stojí za vidění. (13.05.2013)

Trochu méně nabubřelé a trochu méně nudné než Velký útěk. Jinak ale podobná americká poválečná klasika: němci jsou tu úplný neschopný paka se slepými náboji, italové vesničtí burani a angláni - ti divní s těma svýma pravidlama a podivným smyslem pro pravidla, ovšem samozřejmě vůbec nevědí která bije, dokud nepřijde americký plukovník a neukáže jim jak se to dělá. Naštěstí groteskní lágr brzy opustíme a vydáme se na zajímavější projížďku po italské botičce. Němci jsou sice pořád dost blbí, ale aspoň to odsejpá a týpek z Knight rideru si tu střihne náckovskýho lajtnanta par exceláns  :) i ta němčina mu jede, že by Štaindler moh závidět... No a pak se nám to ke konci trochu posere, bo lidičky se tam začnou chovat jako trubky, mašinfíra když na ně nalítaávaj mesršmídy, tak místo aby zůstal v tunelu a počkal až je to přestane bavit, tak uhání furt dál a jak vyjedou z tunelu tak to hnedka zase zchytají. Pak jim to zasype cestu a voni zas místo aby šli tunelem, vydají se tou nejidiočtější cestou po ochozu kolem skal, kde je můžou porád likvidovat ty letadla atd. Zkrátka jednohubka na jeden pokuk dobrý. S dřívěji viděným Vlakem nelze kvalitativně srovnávat. PS: zapoměl jsem zmínit geniální scénu s kutálením se zevnitř kolejiště směrem ven mezi koly jedoucího vlaku, při prchání z vagonu. Vážně by mě zajímalo jak to točili, bo to vypadá velmi realisticky, ale netuším jakým trikem by se to v roce 65 dalo natočit a pochybuju, že by si to i sebelepší kaskadér lajznul na reál. Každopádně vzalo mi to na chvilku dech. (02.02.2023)