Réžia:
Tom HooperScenár:
David SeidlerKamera:
Danny CohenHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Colin Firth, Helena Bonham Carter, Derek Jacobi, Geoffrey Rush, Richard Dixon, Jennifer Ehle, Ramona Marquez, David Bamber, Michael Gambon, Guy Pearce (viac)Obsahy(2)
Po smrti otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunovaný králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Proto králova žena Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush). Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády a Winstona Churchilla (Timothy Spall) král překoná koktání a pronese zásadní řeč v rádiu, která inspiruje anglický lid a spojí jej ve válečné bitvě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (1 925)
Ačkoliv spustilo letošní oscarové klání četné debaty o střetu rychlemluvícího Zuckerberga ze Social Network a koktajícího krále z King's Speech, film samotný proti sobě staví koktajícího krále a rozeného řečníka Hitlera. Zpráva, kterou k nám tímto údajně konzervativní snímek King's Speech vysílá, je tak ve skutečnosti ostře nekompromisní – Zuckerberg je novodobým Hitlerem pro jedenadvacáté století. Hitler coby odstrkovaný malíř pokojů, v němž vykvetl antisemitismus během mládí, kdy byl nucen po dobu pěti let sdílet společné prostory s největší vídeňskou chátrou, nemá daleko od losera Zuckerberga, který upekl Facebook coby odstrkovaný student na Harvardu. Sociální sítě jsou vlastně takovými novodobými koncentráky, kam jsme odklizení, byť, a to je podstatné, zcela dobrovolně. Dovedu si představit chybná vysvětlení budoucích historiků, kteří se budou snažit rozklíčovat, proč jsme tehdy na přelomu tisíciletí kolektivně propadli počítačům. Na tomto pozadí bychom měli chápat zoufalou potřebu historiků holocaustu vypíchnout určitou příčinu, resp. vepsat do holocaustu nějaký význam: pointa je, že neexistuje žádné tajemné mystérium holocaustu, které by se mělo vynést na světlo, žádné mystérium, jež by se mělo rozřešit. To, co je třeba zdůraznit, je pouze dobrovolnost samotného činu: svobodného rozhodnutí, ve vší jeho zrůdnosti. Z této perspektivy není skutečnou morální katastrofou bezprostřední výbuch brutálního násilí, nýbrž nenápadná ztráta morálních ukotvení v naší konzumeristické společnosti přebytku, kde vše probíhá zdánlivě hladce – hrůza zla je v tom, ze vůbec nevypadá děsivě, že nás dovede v našem nesmyslném životě rozkoší ukonejšit. Zkrátka Zuckerberg je v jistém ohledu horší než Hitler, protože Hitler představoval zlo zakoušené bezprostředně jako takové a vyvolávající morální pobouření, kdežto kvůli Zuckerbergově nekalosti upadáme do morální malátnosti, aniž si to uvědomujeme. V totalitě je třeba se slovem zacházet opatrně, protože vždycky někdo poslouchá, varovalo Kachyňovo Ucho, v naší demokracii na druhou stranu neposlouchá nikdo nikoho. Podobné úvahy vztahující filmy tak vehementně ke skutečným reáliím by nás neměly vyvádět z míry: v jedné z diplomatických depeší zveřejněných na stránkách WikiLeaks jsou Putin a Medveděv přirovnáváni k Batmanovi a Robinovi. Je to užitečná analogie: není internetový aktivista a spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange reálným protějškem Jokera z Nolanova filmu Temný rytíř? ()
T-t-tenhle film Vás odnaučí koktat. Neboť na jeho konci nebudete mít slov. Chladná, sešněrovaná, konzervativní a neskutečně atmosférická podívaná, která má duši. Bezchybně fungující od režie, hereckého obsazení, kamery, hudby až po práci se statisty. Hooperovo velké řečnické vítězství. I'm speechless! ()
Velmi příjemný dobový film. Série logopedických sezení není zrovna námětem stvořeným pro stříbrné plátno, přesto se jej podařilo transformovat v pozoruhodný výsledek. Colin Firth v roli nejistého koktavého krále exceluje, jeho výkon je jednoznačně oscarový. Současně na mě ale působil velice upřímně a nevykalkulovaně, jako ostatně celý film. Když v závěru došlo na tu titulní "king´s speech", byl jsem dojat. 9/10 ()
Král není mrtev, ať žije král! Aspoň pro nás zatvrzelé staromilce, kteří se vždy a všude na vlastní šálek Earl Grey rádi přesvědčí, že stiff upper lip dokáže pořád ještě porazit trembling lower lip nebo s ním aspoň důstojně remízovat v postavě hlavního hrdiny, že je pořád možné natáčet filmy ze staré školy s moderní jiskrou a poukázat na význam konzervativních hodnot v aktuálním světle a na to, že ne všichni se rodíme velcí, ale vyrůst můžeme - koneckonců každá perla byla svého času jen jedním zrnkem písku mezi trilióny podobných zrnek a před tuctem oscarových nominací tu bylo jen netuctové konverzační drama, které málokdo zaznamenal. Má nejhlubší poklona podle dvorského ceremoniálu, ladies and gentlemen. ()
Může začínat nenápadně a gradovat velmi pozvolna, ale přesto mě Králova řeč hluboce dojala a co se týče obdivu k hereckým výkonům, tak doslova převálcovala. A stejně jako je hlavní hrdina nesmělým řečníkem i budoucím slavným panovníkem, je film na jedné straně milým malým snímkem a na té druhé podívanou, kterou může milovat a oslavovat téměř každý. ()
Galéria (126)
Zaujímavosti (41)
- Colin Firth byl pro postavu krále Jiřího VI. až třetí volbou. Zatímco scenárista David Seidler si v hlavní roli představoval Paula Bettanyho a psal mu roli přímo na tělo, režisér Tom Hooper si přál obsadit Hugha Granta. Bettany odmítl, protože chtěl trávit víc času s rodinou a později svého rozhodnutí hodně litoval. (StarsFan)
- Třetí snímek pyšnící se ziskem Oscara za nejlepší film a mající ve svém názvu King (král). Prvním byl Všichni královi muži (1949), druhým Pán prstenů: Návrat krále (2003). (Othello)
- Lionel Logue (Geoffrey Rush) několikrát varuje Bertieho (Colin Firth) před kouřením, konkrétně vdechováním kouře do plic. Král Jiří VI. skutečně podlehl v únoru 1952 rakovině plic. (don corleone)
Reklama