Serge Gainsbourg

Tohle ne... Joann Sfar měl zůstat spíš u těch komiksů. Eric Elmosnino byl paradoxně jak Gainsbourg nejsilnějším článkem filmu. Respektive narozdíl od té obludné loutky, byl snesitelný. Ta "zábavná" a "snová" intermezza jsou asi největším kámenem úrazu - důkaz, že i po tisícé se podobné obzvláštnění dá natočit nezábavně, nudně a v podstatě toporně dětsky. Serge se musel obracet v hrobě. Film slabší průměr, žádný hlubší pocit nezanechá. (29.03.2010)

Život jako afrodiziakum duše. Životní a umělecký banket v omamném múzickém pexesu, v náruči sex-appealu pikanterie, horlivosti a rebelie. Serge Gainsbourg se řítí životem jako skandalista, provokatér, provazochodec v dráždivé extázi své doby. Ženy - bohyně jako inspirace v choutkách tvůrčího vulkánu. Umělec, jenž je lapen svody vyzývavosti něžného pohlaví, je živočišným milencem showbyznysového eldoráda. (30.05.2014)

"Milujú moje piesne, ale môj ksicht, to je niečo úplne iné"...No, ksicht nič moc, ale ak sú prachy a sláva, tak baby lezú do postele samé. Posledná polhodina, kde to už ide so Sergem dolu kopcom je presne to, čo mi vo filme chýbalo. Hádky , chlast, cigareta jedna za druhou a problémy...Prvá hodina bola pre mňa skôr miernym sklamaním. Jeho slávu si našinec uvedomí, až keď vo filme zaznejú mená ako B. Bardot, a. Delon či zaznie hit "Je taime". 60%. (02.12.2012)

Zajímavě zpracovaný film o zajímavé francouzské osobnosti. Výrazně mi vadila ordinérní odbarvená blondýna, která se toporně snažila předstírat, že by mohla mít něco společného s Bardot. Naštěstí se gumová paňáca Casta snímkem jen mihne, takže nestihne zkazit dojem z výborných výkonů ostatních zúčastněných. (01.03.2012)

Tak tohle tedy bylo svým způsobem veliké zklamání. Většina filmu se točí okolo toho, se kterou ženskou S. G. spal a kterou miloval. Pak je tam pár songů, ale jen těch nejskandálnějších. Je to vůbec svým způsobem skandální a skandalizující film o skandálním zpěvákovi, který se postupně stal další francouzskou modlou. Co je třeba vyzvednout, jsou zejména snové (možná spíš schizofrenní) pasáže s loutkou (vysvětlení přijde až na samém konci filmu). Je to ale experimentální film a vlastně je dost těžko stravitelný. Ta část s B. B. (aneb Laetitiou Castou) se mi líbila asi nejvíc (zaprvé mám ráda Je t´aime moi non plus v jejím podání, ne v podání Jane Birkin, a zadruhé tahle pasáž byla úžasně hravá a originální a pak - je to přece B. B.) a tu jednu obrovskou hvězdu navíc dávám za představitele hlávní role - Wau! (20.10.2011)