Pouť

Ve své podstatě příběh, který každý divák odhadne od začátku do konce. Jenže podstata všech filmů se nemusí vždycky zakládat na originálním a nepředvídatelném námětu. Pokud se podobných příběhů nechopí nějaký idiot, skrývají v sobě obrovskou sílu a pocit svobody, po kterém značná část z nás touží. Takže i kdyby jen pro ten pocit... 8/10 (16.07.2014)

Taková instantní duchovní polévka. Stačí přilít vodu, a je to! Citově vyděračský film, plný klišé přioděných do rádoby neokázalých outdoor značkových hadrů, kombinovaný s propagačním zbožně-turistickým filmovým průvodcem. Když už je těch hezkých záběrů krajiny a zaběrů obličeje mužně trpícího hlavního hrdiny trochu příliš, vytvoří se nějaký konflikt, ať se něco děje. Jinak, dobrej vandr, tolik kilometrů a ani jeden puchejř. (05.08.2012)

Film som si pozrel kvôli rodine Sheenovcov (bez čiernej ovce Charlieho winning tiger blooda) ale v prvom rade kvôli púti do Santiaga del Compostela, na ktorú sa chystáme budúce leto. Po zhliadnutí The Way sa na ňu teším ešte viac. Veľmi ľudský, dojemný a jednoduchý príbeh vychádza zo skutočnej púte, ktorú Martin Sheen absolvoval so svojim synom Taylorom a spoločne s Emiliom skúsenosti z nej po rokoch zúžitkoval práve v tomto filme. Miestami sa síce môže niekomu zdať príliš sentimentálny, no ak máte radi podobné príbehy, tak pri tomto "road movie" vám bude po celý čas pohrávať na tvári úsmev. Dej sa sústredí hlavne na postavy a zápletka je tu naznačená len veľmi zľahka, no ak ste videli od Esteveza jeho predošlý film Bobby, tak viete, že to nie je prekážka. Atmosféru skvele dokreslilo Batesovo gitarové score i Coldplay a Alanis Morissette. Kudos, Sheenovci. (14.04.2011)

233. Pouť, cesta na níž se lidé vydávají s různými pohnutkami, s rozdílnými úmysly a očekáváním, pěšky, jen s tím nejnutnějším sebou, někdy po důkladných přípravách, jindy naprosto spontánně, z náhlého podnětu, třeba tak, jako se ve filmovém příběhu rozhodl jeden již postarší muž, řadu let vdovec, žijící sám, jen pro práci, právě až otřes ze smrti syna na jedné z jeho mnoha dalekých poutí se pro něj stává tím závažným důvodem, vyjít také na cestu, pokračovat jakoby za něj do míst, kam on již nestihl dosáhnout, završit sám jeho pouť v naději, že právě tak najde v sobě sílu ke smíření, že zahladí v sobě žal a bolest z jeho nečekané ztráty. Společně s ním se tedy vypravujeme i my na mnohadenní pochod, vzdorovat obtížím, únavě, do nejistoty, jen jít a otevřeně vnímat, nechat na sebe volně působit moc doširoka se rozprostírající krajiny a poddat se sílícímu zážitku, nechat se prodchnout proměnou, kterou v nás taková pouť trvale zanechává. Nádherné a přitom prosté dílo, s myšlenkou hlubokou tak, jak jen jí my sami dokážeme do svého nitra vpustit, sugestivní tak, že bych se na takovou pouť vydal s chutí také. Zajímavý komentář: Fridecka (11.12.2014)

Cestopis o cestě ze St. Jean do Santiaga de Compostela. Záběry ze samotné cesty byly parádní, takže i zapřísáhlý gaučák na okamžik podlehne pokušení a zatouží tuhle pouť absolovovat, ale po těch dvou hodinách ho to přejde. To je hlavní problém celého filmu. Ta délka je zkrátka přepálená a exteriéry, ze kterých je divák zprvu nadšený, začnou postupem času nudit. Koukat se na čtveřici lidí šlapajících různorodou krajinou je pak silně ubíjející, kor když ona čtveřice toho příliš nenamluví. A je to škoda, protože herecky by mi to sedlo. Jinak označit film jako akční či komedii může jenom trotl. 50% (20.08.2013)