Wildlife

Wildlife jsem chtěla vidět ze dvou důvodů. První je ten, že jsem sběratelka viděných filmů s Jakem Gyllenhaalem a druhý, že jsem se chtěla přesvědčit, jestli je Paul Dano stejně dobrým režisérem jako hercem, protože moje obliba v jeho osobu poslední dobou poněkud stoupla. Na debut dobrá práce, jako taková sonda osudu jedné americké rodiny, kde má hlavní slovo suverénní matka, kterou ztvárnila Carey Mulligan, kterou zase na druhou stranu moc nevyhledávám, ovšem tomuto snímku vládla hlavně ona a její herecký výkon. I Ed Oxenbould předvedl zase skvělou práci a věřím, že tohohle kluka ještě párkrát uvidíme. Scenáristicky tento film jako celek působí sice trochu obyčejně a všedně, ale koukalo se na to fajn. KVIFF 2018 (13.08.2018)

Dej tvorí obohratá zápletka o detstve hlavného hrdinu, ktorého očami sledujeme ako sa rozpadá manželstvo jeho rodičov. Napriek obohratej zápletke to mohlo znova fungovať, keby to bolo dobre natočené. Ale aj keď je Paul Dano skvelý herec, tak ako režisér a scenárista zlyhal. V snahe o čo najväčšiu civilnosť to nakoniec celý čas pôsobí strašne nezáživne a vyhrotené scény postrádajú potrebné emócie. Je to proste nuda, ktorú nezachránia ani skvelí herci. No a otvorený záver vlažný pocit z filmu definitívne zaklincoval. 4/10. (15.09.2019)

Tenhle rozpad rodiny očima čtrnáctiletého syna je vynikající studií vývoje dvou lidí, kteří si byli velmi blízko a postupně se vzdalují, a jejich syna, který musí pochopit, že život je ne vždy to, co bychom chtěli. Dlouhé detailní záběry do tváří herců beze slov, stejně jako záběry do pusté krajiny jsou dokonalým koloritem k ději a dělají z filmu výjimečný zážitek, který rozhodně stojí za pozornost. Režisér si s filmem pohrál a evidentně věděl, čeho chce docílit, a já přesně takovéto americké nezávislé filmy miluji, byť se může zdát, že příběh je vlastně hodně jednoduchý a byl tu ztvárněný už na mnoho různých způsobů. Jediné, co bych filmu vytknul, že občas působí až příliš rozvlekle, ale chápu, že režisér měl nějakou vizi, které se držel. Takovýto film samozřejmě ale musí doplnit i herecké výkony, a ty v tomto případě byly skvělé, obzvláště mě potěšilo vidět zase jednou na plátně Jakea Gylenhaala, pro kterého mám jakousi slabost. Myslím, že mé zakončení košického festivalu se povedlo a nebudu lhát, že s komentářem k poslednímu festivalovému filmu se mi před očima míhají vzpomínky, zážitky i emoce, kterých jsem za těch 9 dní zde strávených přímo přesycen. Dovolíte-li krátkou odbočku od filmu, bude se mi stýskat po mém ČSFD kolegovi Enšpíglovi, se kterým jsem celý festival prožil a bylo mi ctí jej poznat, po místních lidech, prostředí i celkové architektuře, která je v Košicích skvělá, po celém festivalu. Tenhle festival má své úžasné kouzlo a duši a bylo mi ctí stát se jeho součástí. A stejně jako symbolicky končí film Wildlife společným vyfocením ústřední rodinné trojice, stejně tak i já ve svých myšlenkách tvořím psaním tohoto komentu poslední fotku, kterou odkládám do alba ve své hlavě, které už navždy zůstane mou součástí. Děkuji a třeba někdy znovu v Košicích na viděnou. [27. Art Film Fest Košice] (23.06.2019)

Paul Dano se dal na režisérskou dráhu a se svým debutem představil malý, komorní film, ze kterého je hodně cítit nějaká ta rodinná tragédie a osobní zpověď. Nebylo to špatný, ale více mě zajímala vizuální stránka prostředí Montany, která v některých záběrech vypadala epicky. A to včetně momentů, kde synátor kouká na hořící masu lesa. To zároveň byla asi nejsilnější scéna celého filmu. Přírody mi bylo více líto, než samotného vztahu Carey Mulligan a Jakea Gyllenhaala. Blbý je, že příběh byl o rozpadající se rodinně a úplně ne o přírodě. Carey a Jake nicméně ve svých rolích nebyli zlí a tak si film zaslouží solidní tři fíky. Zajímavá, ale ničím se odlišující nezávislá americká filmařina. (11.09.2019)

Velmi pozoruhodný komorní snímek o postupném a nevyhnutelném rozpadu jedné rodiny, který se může opřít o citlivou režii a herecké výkony. Wildlife Vás již od začátku zaujme svým poklidným tempem, kde nic nenasvědčuje tomu, že se rodinná idyla jedné rodiny v Montaně 60. let rozpadne na prach. Nečekají to ani hlavní postavy, s nimiž se hlavní trio herců v podání skvělé Carey Mulligan, Jakea Gyllenhaalla a Eda Oxenboulda popasovalo více než výborně. Co se zpracování týče, Paul Dano svůj debut na režisérské stoličce zabalil do poklidné, emotivní a velmi osobní režie, u níž jsem měl místy dojem, že obsahuje lehký nádech jeho vlastní autobiografie. Je tudíž velkým zklamáním, že Wildlife občas ztrácí dech a má některá rušivá hluchá místa, což výsledný dojem velmi markantně kazí. Ve finále tedy dostaneme ambiciózní filmový debut, který ovšem dalece přesahuje schopnosti jeho tvůrců. Škoda. „Well, ain't this a wild life, son?“ (30.01.2019)