St. Wenceslas
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Velmi obtížné hodnocení. Na jedné straně na svou dobu velkorysá výprava, na straně příliš zkratkovité vyprávění. Spíš než film jako takový připomíná Svatý Václav ilustraci Kristiánovy legendu a dalších středověkých kronik. Scénář ještě černobílejší než by se na první pohled zdálo. Václav je klaďas největší a Boleslav samozřejmě zloduch. Ovšem ona černobílost je samozřejmě pochopitelná, však byl film natočen k tisícmu výročí tohoto světce. Velkým pozitivem je znovuobjevený hudební doprovod Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, který zrealizoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery. Tudíž právě hudba usnadňuje sledování tohoto posledního němého filmu, který byl na svou dobu velmi drahý, a tak poprvé do filmového průmyslu producentsky vstoupil stát. Herecké výkony z dnešního pohledu úsměvné. Herci spíš než herecké výkony předvádějí teatrální gesta, ale je to pochopitelné, protože si museli vystačit bez hlasů a nějak se emoce vyjádřit musí. Zdeněk Štěpánek ovšem i tak je nezapomenutelný. ()
Nemý veľkofilm so silným nacionalistým nádychom a s obsahom niekde na pomedzi histórie a legiend. Bohužiaľ, českú históriu nemám nejako naštudovanú, preto som sa v tých početných menách a funkciách často strácal. Film bez zvuku tomu tiež nepridával a miera koncetrácie bola preto silne kolísavá. So západnou produkciou sa to môže rovnať iba relatívne, ale veľkoleposť (napr. kulisy a davové scény) mu uprieť nemožno. Hercov som poznal iba troch, popri Štěpánkovi aj Pištéka (osem rokov predtým zvtárnil hl. postavu v Siekeľom Jánošikovi) a s veľkou bradou zamaskovaného Marvana. ()
Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra. ()
Tohle nahlédnutí do naší historie považuji za velice zdařilé, přehledné a zcela upřímně dala jsem si přitom dějepisné opáčko.. Tvůrci si zaslouží smeknutí klobouku, nevynechali nic podstatného, výprava je jedním slovem velkolepá, herecký ansámbl příjemný, mladý Zdeněk Štěpánek se mi jako kníže Václav líbil a nemohu nezmínit půvabnou Marii Ženíškovou v roli Radmily.. Hodnotím shovívavě, psal se rok 1929.. ()
„Václave, toužím nésti s tebou tvé osudy a starosti…“ - „Díky, drahá Radmilo…sám chci sloužiti Bohu a svému lidu.“ Marné to měla zamilovaná Radmila, Václav myslel na úplně jiné věci. A podobně ostrouhala jeho rodička („V mém hradě není pro tebe, matko místa!“), i když té šlo o jinou věc. Václav odolával všem nástrahám, ale přece jen udělal chybu…Tu ale divák neudělá, když se podívá na tuto „filmovou epopej o prologu a deseti dílech“. Nevím, jestli přímo 4,5 milionů korun, ale štědré financování na filmu jistě poznat jde. Na technické stránce, exteriérech či třeba kostýmech se rozhodně nešetřilo. I herecké obsazení tvůrci nepodcenili. A objektivně řečeno se udělalo asi maximum pro to, aby byl Svatý Václav dostatečně „reprezentativní“. Film baví (a málokdy nechtěně), překvapí smířlivým postojem k Němcům (ačkoliv pochopitelně musí zazářit hrdinnost Čechů a velkorysost Václavova) a pochválit musím i „zrestaurovanou“ hudbu (zprostředkovanou symfonickým orchestrem Českého rozhlasu). Celkově hodnotím solidními 4*. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (23)
- Film produkovala cirkevná spoločnosť Millenium-film, ktorá vypísala súťaž na scenár. Záujem prejavili Rudolf Medek a v tom čase ešte neznámy Gustav Machatý. (Raccoon.city)
- Po premiére filmu sprevádzaným pôvodnou hudbou putoval po Československu tento film, avšak už bez hudby, pretože vtedy ešte nebol súčasťou obrazu zvukový záznam, po vidieckych sálach ho podľa vtedajších zvyklostí sprevádzali spravidla osamelí klaviristi a tí si hrali, čo uznali za vhodné. Z tejto skutočnosti bol vo svojej dobe mimoriadne roztrpčený jeden z autorov hudby Jaroslav Křička. (Raccoon.city)
- Za český, anglický a nemecký text k filmu zaplatilo Ministerstvo školstva a národnej osvety 1 700 Kč. (Raccoon.city)
Reklama