Zem bez zákona

Není to tam. Na Zemi bez zákona je krásně vidět, jak moc důležitý je pořádný dramaturg, který dokáže zastavit autorský chtíč. Připravte se na špatnou práci s časem, tradiční vršení pecek v hudebním podkresu, které vyznívá do ztracena a soubor herců, kteří jsou sice fajn, ale kromě hlavního lůzra nemají moc co hrát. Ve druhé půlce už jenom čekáte na to, až Guy Pearce zase někoho sejme a jestli ještě dá Oldman někomu lopatou. (03.07.2012)

Kostýmovo vyfešákovaná, na niektorých postoch herecky nedôveryhodná (kamenný/brumkájúci Hardy či slizký/úkladný Pearce to válcujú, naproti tomu ženské neprekračujú priemer, ostatní buď nemajú dostatok priestoru - Oldman alebo sa stávajú len potrebným doplnkom - DeHaan + Clarke a hlavný geroj LaBeouf sa do pozície dravého kriminálnika nehodí) a populisticky zosnovaná fairytale o tvrdých bratoch Bondurantových. Konštrukt vratký jak prasa, tlačí sa v ňom na pílu až přespříliš a úvahy o štedrejšom hodnotení definitívne ukončuje premrštený záver kde to smrdí premotivovanosťou. Samotný námet je však záživná látka, ktorej by pristal formát minisérie vrátane fabulačnej striedmosti aby tak magnetické udalosti nepopudzovali prevažne k uštipačným posmeškom, ale skôr k patričnej sympatizácií. V tomto vyhotovení je to skrátka o pár rozohnených okamihoch, šikovne vnútenej náklonnosti a detinsky iluzívnej nesmrteľnosti. (28.10.2012)

Zpočátku mě to moc bavilo. Stylová gangsterka, 3 bráchové co se toho nebojí a stojí proti přesile, správně slizký a brutální záporák, fungující romantická linka (záměrně píšu jednotné číslo, myslím totiž tu Jackem a Berthou, ta druhá byla umělá až hanba) a největší zabiják ztvárněný Oldmanem. Ale postupně se to začlo kazit. Z posledního zmíněného se stal hodný strýček od vedle se slabostí pro mladá a neschopná ucha, zlosyn se změnil na trapnou a absolutně nezvládnutou karikaturu (co sakra měla znamenat ta plačící černoška na pokoji?!), Hardyho Forrest se proměnil na nesmrtelné monstrum, které může ze sebe nechat vylít kolik krve se mu zachce, schytat kulek dle libosti, ze všeho se však vylíže (to, že přežil španělskou chřipku, z něj ještě automaticky nedělá nadčlověka) a vše spěje do vcelku jasně čitelného konce. A závěr by byl za těchto okolností ještě snesitelný, kdyby z něj tvůrci neudělali pohádku pro děti (co takhle jít s tím americkým snem do háje?) a tím ho celý zmršili. Ve výsledku bohužel pouze lepší průměr, snaha zavděčit se mainstreamovému divákovi a dát mu to co očekává, nemusí být v některých případech (jako je třeba tento) k užitku, ale spíš ke škodě. (02.07.2013)

"Není to násilí, co člověka odliší od druhých. Je to míra, kam až je schopen zajít." Přímočará gangsterka z období americké prohibice v nejmokřejším okrese Franklin, kde vlhkost v lesích dělá načerno pálená whisky a světel z palíren je tam víc, než je svíček na vánočním stromečku. Měsíční whisku pálí i rodina drsných bratrů Bondurantů, proti nim stojí zkorumpovaná policie v čele z jedním z největších buzerantů, slizkým zvláštním zmocněncem Rakesem. Snad jen SS plukovník Landa bravurně hraný Christophem Waltzem v Hanebných panchartech by ho mohl ve slizkosti trumfnout... A začíná takřka westernový boj kdo z koho. Dost dobrý film, ale ke konci poněkud ztrácí body díky scénáři s trochou rzi z destilačních trubek. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=DFE7jVqLBns (06.06.2013)

Na takýto zážitok som onehdy spoliehal od Mannovych Public Enemies, a nedostal sa mi. Hillcoat s Caveom a bandou sviežich hereckých tvárí stvorili gangsterku z doby prohibície, v ktorej nejde o obrazovú epickosť (vizuál je naopak z nepochopiteľných dôvodov neživotne vyblednutý), ale o postavy a znovu len postavy. Ultra záporák, krv a brutalita, priateľstvo, bratská súdržnosť, čierny humor, ženská krása a neha, masakrálne on-the-edge finále. To všetko namixované tak, aby vznikla stopercentná žánrová zábava osobitého rázu. Medzi štyrmi a piatimi. Vo festivalovej atmosfére päť. (04.07.2012)