Willy Wonka a továreň na čokoládu

(1001) -"What is this, Wonka? Some kind of funhouse?" -"Why? Are you having fun?" Film sice vizuálně zcela odpovídá době, ve které vznikl, a písničky také patří k tradičnímu nudnému americkému muzikálovému průměru, ale nejspíš kontrast toho "normálního" s "divným" dělá z tohohle filmu jedinečný zážitek. Výborný začátek, který na pozadí hledání zlatých kupónů zesměšňuje lidstvo s nesmírným elánem, dělá si legraci z účinkujících i z diváků, no radost pohledět. Nejvíc se mi líbila scéna s psychiatrem a potom třeba s počítačem. Roald Dahl si prý stěžoval, že se film moc soustředí na Wonku a málo soustředí na Karlíka, a já bych naopak řekla, že se film moc soustředí na Karlíka a málo soustředí na Wonku, protože Gene Wilder je bůh a koho zajímá ten zbytek. A tohle je nejspíš dobrý moment pro prudkou odbočku ke srovnávačce dvou filmů, protože musím říct, že Burtonovu Čokoládovnu jsem viděla dřív a mám ten film ráda, ačkoliv se mi zdá, že obecně na něj lidé spíš plivou. Určitě je na něm ale například vidět pokročilost ve scenáristickém řemesle. Burton se svým scenáristou Augustem si sice přifabulují dějový rámec a některé detaily, nicméně všechno ve jménu funkčnosti a sevřenosti pod hávem maniakální sarkastické fantazie, jejich film je sice inspirovaný a podpíraný knihou, ale je také jiný a svůj a více zaměřen na děti v tom smyslu, že tam nic nezůstává nezodpovězeno a všechno souvisí se vším. Stuart a Seltzer by očividně chtěli udělat podobný radikální krok, ale příliš se bojí otevřeně proklamovat vzdálení od předlohy a tak zůstávají někde na půli cesty. Jejich a Wilderův Wonka je skvělá moderní postava a přijde mi prostě škoda, že je uvězněná ve filmu, kde je celá jedna píseň věnována unylé písni Karlíkovy maminky o tom, ať její chlapec dál sní... A nebo kde Jack Albertson očividně není schopen projevit ani špetku sebeuvědomění, sebereflexe či sebeironie. (A já si dávám za domácí úkol rozjímat, jaký je rozdíl mezi těmito slovy.) Oproti tomu Wilderova vrstevnatost a kamenná nekamenná tvář a nezapadající důstojná aura a kotrmelec na červeném koberci a zcela bezkontextuální mental breakdown při jízdě tunelem... Ach ano. Každý milovník bizarního si přijde na své a jistě odejde nadšen, ale já bych přesto lobovala pro nějaký hybrid, kde Wilder-Wonka bude dál trousit Shakespearova a motivační citáty a slam poetry a nic nebude vysvětleno, ale starosvětský svět filmového muzikálu bude nahrazen eklektičtější ironií hudby Dannyho Elfmana z Burton verze. -"But Charlie, don't forget what happened to the man who suddenly got everything he always wanted." -"What happened?" -"He lived happily ever after." (aktualizováno 21. 3. 2019) (01.07.2009)

Asi před dvěma lety jsem viděl Burtonovýho Karlíka, zaujal mě, později jsem však zjistil že jde o remake. A až teď jsem se dopracoval k této prvotině. Není sice tak dobrá jako ta Burtonova, ale sympatický scénář toho hodně vynahrazuje. Bylo to i více muzikální, což rozhodně není na škodu a já prožil opět s Karlíkem fantasy dobrodružství na která se nezapomíná. [6/10] (David L. Wolper, Quaker Oats, Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: Stan Margulies, David L. Wolper /// Scénář: Roald Dahl podle vlastní knihy Karlík a továrna na čokoládu /// Kamera: Arthur Ibbetson /// Hudba: Leslie Bricusse, Anthony Newley /// Nominace na Oscara: Leslie Bricusse, Anthony Newley, Walter Scharf (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (25.07.2009)

[3,5*]     "Goodbye, Mrs. Gloop. Adieu. Aufwiedersehen. Gesundheit."     Rozprávkovo čarovný príbeh so štipkou trefnej spoločenskej satiry. Keďže som silne poznačený mojou obľúbenou Burtonovou verziou, budem sa na ňu odkazovať. Obe verzie sú veľmi kvalitne nakrútené, ale v jednej veci originál trochu zaostáva a tou je hudba (a keďže ide o muzikál, je to dosť podstatný nedostatok). Nájde sa tam síce aj pár lepších kúskov (Main Title, Oompa Loompa, Pure Imagination), inak je ale hudba dosť nevýrazná, v horšom prípade až otravná (The Candy man, Cheer Up, Charlie). Perfektne obsadená je postava Willyho Wonku (výborný Gene Wilder) a som prekvapený, ako je tá postava odlišne pojatá oproti Burtonovej verzii (Johny Depp je tiež výborný, ale proste úplne iný). Z hercov sa mi ešte páčila Julie Dawn Cole v role rozmaznanej a večne naštvanej Verucy, Charlie je naopak obsadený dosť biedne (Peter Ostrum). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.     "I think I'm going to be seasick!" "Here, take these." "What are they?" "Rainbow drops. Suck them and you can spit in seven different colors!" (23.04.2022)

„MEZI MILIARDAMI TYČENEK WONKA JE PĚT ZLATÝCH LOSŮ. A PĚT ŠŤASTLIVCŮ…“  Mám moc rád Burtonovu verzi, takže… jen ve zkratce, protože jsem se na to mrknul jako na zajímavost (a navíc jsem byl zvědavej, proč Američani mají tohle zpracování radši). Předně (– a úplně nejvíc!) nebaví mě to muzikálový pojetí. Jo, Umpalumpovský zpívánky jsou v poho, ale to ostatní… Wilder je (překvapivě) dobrej Wonka! (sorry jako, ale Depp je boží!). Děj si je hodně podobnej (logicky), ale Burtonova verze je rozmáchlejší a vizuál (taky kurva logicky) dokonalejší (vole dokonalej!). Ovšem jestli jste to ještě neviděli (a máte třeba vánoční náladu…), tak směle doporučuju… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy Roalda Dahla z roku 1962 2.) Zatím, co příběh Williho Wonky se letos dočkal dalšího zpracování, o přímé knižní pokračování „Karlíkova“ příběhu nazvané  „Charlie a velký skleněný výtah (1972) “ se nikdo nepokusil. 3.) Spisovatel Roald Dahl tenhle film nesnášel! ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (15.12.2023)

Je zajímavé, že starší film je ve všech ohledech propracovanější, složitější a smysluplnější než remake. Gene Wilder je ve své roli úžasný a scény jako neskutečně intenzivní psychodelický průjezd "kouzelným" tunelem, který by mohl být v nějakém hororu, člověk z hlavy nevymaže. K dokonalosti chybí jen, že polovinu stopáže trvá, než se do té továrny dostaneme. Sice se stihnou opravdu vybudovat charaktery, takže všichni zúčastnění působí i přes zaškatulkování jako relativně reální lidé, jinak jde ale o poměrně dlouhé čekání. (13.05.2012)