Lepší svet

Zentropa je dánska filmová spoločnosť, ktorá vytvorila SKVOST režisérky SUSANNE BIER, pričom sa mi dlho nestalo, aby ma film takto silno zasiahol. V úvode sledujem pohreb ženy, matky Christiana, ktorého smrť matky hlboko zasiahla, bude neskôr prchký, impulzívny, výbušný, nezvládateľný. Presťahuje sa spolu s otcom do Dánska, kde začne chodiť do školy, tam spoznáva istého rovesníka menom Elias, ktorého si v škole podávajú ako horúci zemiak, t.j je šikanovaný od spolužiaka Sofusa, ktorý neskôr schytá poriadny výprask práve od Christiana, ktorý ho domláti takmer do bezvedomia... Z týchto chlapcov sa stávajú postupne kamaráti. Elias má rodičov doktorov, otec Anton chodí na turnusy do africkej Kene, kde tiež nie je úplne v bezpečí, so ženou sa rozvádzajú pre Antonove hriechy z minulosti, zrejme zahýbal žene a Marianne je doktorkou v nemocnici. Stretnú sa tu dva protipóly, a to Eliasov otec Anton a Eliasov rovesník Christian, Anton nie je násilník, ktorý keď od niekoho dostane facku, tak ju nevráti, a to poriadne štve mladého Christiana, ktorý chce takto zapiecť človeku, ktorý dáva facky Antonovi, ktorý mu to ale nevráti, tak sa títo dvaja kamaráti rozhodnú pomstiť tomuto človeku, ktorý je automechanikom, zhotovia po domácky vyrobenú bombu, ktorú umiestnia pod jeho auto, čakajú na vhodnú príležitosť, zapália zápalnú šnúru a o minútu má nastať výbuch, len háčik je v tom, že práve idú okolo dvaja ľudia, a tak Elias zatiahne ručnú brzdu, aby ochránil týchto dvoch nevinných, ale je z NEHO takmer kaša, našťastie prežije, ale jeho matka začne nenávidieť Christiana, ktorý jej syna zatiahol do prúserov, áno ešte aj ten chalan dostane výprask, ktorý šikanoval Eliasa a bol pri tom nôž. Citlivý film, ktorý dbá na vnútornú zložku postáv, aby sa divák vcítil do ich problémov a herci Mikael Persbrandt ako Dr. Anton a William Jøhnk Nielsen ako Christian predvádzajú fantastické herecké výkony vhodné obdivu. Susanne Bier priniesla ojedinelý európsky film, po ktorom by sa mal každý aspoň na chvíľu zamyslieť, ak nie, tak jeho chyba. (17.09.2015)

Od stvoření světa nanejvýš háklivá záležitost. Jak čelit násilí. Ve Starém zákoně se propaguje oko za oko, Ježíš kázal nastavit druhou tvář a ve skutečnosti je asi nejpraktikovanější vymáhat za oko nejen obě oči, ale rovnou celý život. Susanne Bier naštěstí nehledá správnou odpověď, nabízí divákovi výhradně volbu identifikace ve vzorových charakterech nebo situacích a uvědomění si vlastního žebříčku hodnot. Pomsta však není jediné ctižádostivé téma, kterému se režisérka věnuje. Je jich právě na jeden film až moc, nádavkem nakousnutých jen povrchně, a proto vyšumí bez silnějšího dopadu. Navíc je vše prezentováno šablonovitou formou, bez ambicí obelstít donebevolající předvídatelnost. (07.03.2012)

Ulrich Thomsen ma už niekoľkými filmami presvedčil, že je vážne trieda a jeho čoraz častejšie obsadzovanie v amerických filmoch je namieste. V tomto filme síce hraje jednu zo štyroch hlavných postáv, ale režisérka dáva priestor každej z nich a dvom detských predstaviteľom zvlášť. Chlapci svoje úlohy zvládli výborne a film skvele odsýpa. Na pomstu sa v tomto filme pozerá trošku z iného uhla a rozoberá sa hlavne jej zmysel. Oscarom ocenený film bol nedávno odvysielaný na ČT2 a mňa veľmi potešilo, že som ho nemusel pracne zháňať a zabíjať čas. ČT2 a STV2 v poslednej dobe ponúkajú vážne dobré filmy a toto je jeden z nich. 80%. (25.03.2012)

Skvělý snímek plný emocí. Je zde naprosto dokonale znázorněn svět, kde mají lidé vše a už nevědí, co by si vymysleli, všude samá zloba, závist a podobně, naproti němu je zde svět, kde lidé nemají nic a jsou rádi, že jim tam jednou za čas přijede jeden doktor, který léčí téměř všechny. Ovšem nebylo by to dánsko- švédské drama, kdyby se tady neobjevil nějaký násilnický podtext, i když v malé míře. Tento film chytne za srdce snad každého. (19.02.2012)

Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... (04.03.2012)