Aquaman

Kterak hororový specialista James Wan zřejmě na půdě našel krabici omalovánek a staré véháesky s nějakým akčním flákem Dolpha Lundgrena a rozhodl se, že ho v zrzavém aranžmá obsadí do své blyštivé pohádky, ve které nechybějí přilehlé latexové oblečky či bubnující chobotnice. Pokaždé mám asi největší problém s tím, když si nějaký superhrdinský přeplácaný kousek snaží obhájit ten svůj seriózní kabát. Že snad fakt koukáme na nějaké zásadní drama, ve kterém jde o ovládnutí světa. Wan naštěstí touhle cestou úplně nešel. Urostlý Havajec, který o své schopnosti nestál a superhrdinou je spíš z donucení, budí respekt. Hlášky a pokusy o srandu nicméně úplně nevycházejí, romance je jalová, tvůrci kradou, kde můžou, ale celkově jsem čekal horší CGI běs, tady je to řemeslně docela na výši. A někdo se na podvodních lokacích docela vyřádil. I když z akce se mi líbila nejvíc ta z italské Sicílie – na souši. (10.05.2022)

"Arthurek si povídá s rybičkama." Na pohádky jsem už trošku velkej, ale Aquamanův rošťáckej úsměv mě bavil. I nějaká ta hláška se mu občas povedla. Jinak ovšem šlo jen o poměrně dlouhej souboj dobra se zlem, okořeněnej občasným bubnováním chobotnice. Nechci to shazovat jenom proto, že mě moc nebaví ve volným čase cválat na mořským koníkovi s velkou vidličkou v ruce a zachraňovat svět. Prostě mi to přišlo zoufale neoriginální a ještě zoufaleji ekologicky agitující, což mi aktivně bránilo bavit se. (19.12.2022)

,,Rybář chytí na udici mořskou pannu. Ta se mu třepe na háčku nad vodou, rybář na ni chvilku kouká a pak ji pustí do vody zpět. Druhý rybář co to viděl z druhé loďky se diví a ptá: ,,Proč?'' A úspěšný rybář odpoví: ,,A jak?'' ---- Tak takhle nějak podobně začíná tento film, akorát že královna Atlantidy neměla od pasu dolů ploutev a strážce majáku tudíž věděl to - jak. .... V mládí jsem se neučil hrobařem, ale hltal příběhy o dávno zašlých civlizacích včetně té bájné za Heraklovými sloupy, potopené v moři jménem Atlantida. Mimochodem zpěvák Donovan o ni složil nádhernou píseň v šedesátých létech... Se zatajeným dechem jsem četl romány J. M. Trosky díky kterým jsem se do Atlantidy i podíval a dodnes to ve mně zanechalo velký dojem... a snad proto jsem šel i do téhle záležitosti. Co jsem čekal, to jsem dostal. Blockbusterový cinema digitální nářez pro multiplexy a širé řady diváků co u filmu nechtějí moc přemýšlet. Hlavně když je to barevné, rozpohybované, je tam pár prsatic v aerobikových dresech ,,cvičme v rytme'' a pár záporáků. Artuš mixnutý Avatarem a Star wars s Indiana Jonesem ovšem toto se odehrává pod hladinou ovšem tedy vyjma toho zničeného italského městečka... Trochu mne zamrzela účast Dafoa a Kidmanové, přeci jen jsou to herci pro lepší ligu a že hráli v takové blbině mi na nich trochu mrzí... U Nicol jsem si navíc uvědomil, že už holka opravdu stárne a ten její vypnutý obličejík působil dost plastelínově.... Příběh musím uznat byl místy i zajímavý, ale iritovalo mně to přetechnizované digitální zpracování... Někdy je té grafiky na obraze prostě moc a závěrešná bitva byla co se týče barevných světýlek zhulencův mokrý sen... Dokoukal jsem to ale nakonec do konce a jelikož jsem na to koukal s dětmi a to šestileté na konci řeklo, to byl ale pěkný film, myslím si, že se to tvůrcům asi nakonec vydařilo. Ovšem zajímalo by mne, zda na to třeba nešli do kina jen dospělí... :-) ... tohle byl totiž opravdu dětský film. Dávám za tři bodce z trojzubce samotného Neptuna (kterého ve filmu ani nejmenovali) * * * (23.06.2019)

Boze to bylo tak stupidni, jako chapu, ze Aquaman neni zrovna jadernej fyzik, ale tady je vsechno tak desne usmevny, ze uz to je krapet moc. Zapletka je samozrejme tuctova, snad do posledniho detailu predvidatelna a par tech jakoze necekanejch zvratu clovek ceka asi tak hodinu pred tim, nez se stanou. Ackoliv se tu sesla slusna sestava hercu, nemaj co hrat, takze se vsichni jen tak divne/zmatene xichti a samozrejme vsemu vevodi Momoa. Ten je sice na Aquamana typove presnej, ale herecky ho snad prehrava i ta digitalni ryba. On snad ani nema jedinej normalni dialog, jen se snazi predrikavat hlasky, ktery vyznivaj tu vice, tu mene smesne a jsem silne presvedcenej o tom, ze kdyz se snazi hrat zmatenyho, tak to fakt nehral, to je snad jedinej hereckej vykon, kterej se mu da verit. No a Wan ma nejakou uchylku na stopadesatkrat opakovany drsnacky nastupy hlavnich hrdinu, takze neni snad 10 minut, aby nebyla nejaka zpomalovacka, zaber na oblicej a pusteni nejaky drsny hudby, kdyz nektera z postav nekam prichazi. Ale je tu jedno velky ale. Je to totiz naprosto skvele natoceny, jak neco mezi Strazcema Galaxie a Star Wars, misty lehce smrncnuty G.I. Joe, neskutecne epicky zabery a je uplne jedno, jestli jsme zrovna v pousti nebo pod vodou, tisice vymazlenejch priser, zvirat a vsemoznejch svetelkujicich veci, vsechno neustale vybuchuje, skvele natocena akce strida akci a triky jsou naprosto perfektni. Fakt si nedovedu predstavit tohle natocit treba pred deseti lety. Jedina skoda je, ze tu neni lepsi soundtrack, kterej by tu akci jeste lip podtrh, takhle i pres spoustu akce ma film obcas lehce pomalejsi tempo, ale rozhodne nenudi a skvele se na to kouka, ze si clovek na tu vsudypritomnou demenci za chvilku zvykne a zacne ji brat jako soucast filmu, coz mozna byl i castecne umysl, nebrat se zas tak vazne. Takze nakonec jsem spokojenej, jeden z tech zabavnejsich kousku z DCEU. (29.03.2019)

Ale hej, celkom dobré to bolo. Veľa akcie, síce bez kultových nápadov, ale obstojne natočenej (najmä dlhá naháňačka na strechách, ale čakal som od nej viac). Výprava fajn a to ako podmorská, tak suchozemská. Postavy priemerné, ale Jason Momoa, Willem Dafoe, Nicole Kidman, Patrick Wilson, Dolph Lundgren (!), Yahya Abdul-Mateen II (ehm) a dokonca i Amber Heard a Temuera Morrison, ich dokázali predať. Univerzum na môj vkus neveľmi zaujímavé, ale treba dodať, že hoci to pripomína rôzne filmy (vizuálom asi Avatara a roztatáreným humorom trochu Thora Ragnarok), dokázal James Wan zostať svoj. Trocha bizarne pôsobí, ako je klasická hollywoodska kráska zamilovaná do polotučného zamasteného týpka, ktorý by vo vašom činžiaku mohol robiť domovníka, tak ale jasné, láska nepozná hranice a vlastne sa mi to páčilo, pripadalo mi to realistické. Scenár jedno veľké klišé a málokedy dáva logiku (megatýpek skáče z lietadla bez padáka a po dopade je veselý ako slniečko na hnoji alebo doňho strieľajú granátometom a nič sa nedeje, ale keď mu hrozí pád z trápne tri metre vysokej budovy, má smrť v očiach?). No občas dokázal vypotiť pekne mrazivú scénu. Poteší každopádne, že doňho autori narvali všetko, čo sa dalo (žraloky s lasermi, obrnené gigantické morské koníky). A aj to, čo sa nedalo (Cthulhu). (16.02.2019)