Deti moje

Filmy Alexandra Payna asi nebudú podľa môjho gusta. George Clooney síce hrá výborne, ako takmer vždy ale obyčajný a v mnohom nedotiahnutý scenár necháva vyniknúť väčšinu času iba jeho. Silné momenty síce nechýbajú ale do neveľmi uspokojivého a dalo by sa povedať až useknutého záveru Descendants plynú až príliš pomaly a predvídateľne. A tieto nedostatky pohodová atmosféra nezakryje. (27.02.2012)

George Clooney pre mňa nikdy nebol charakterovým hercom, ktorý by utiahol celý film a svojou postavou si získal ocenenie akadémie. Tento film a jeho rola ho ale predurčila k podobným postavám do budúcna. Ten chlap vekom získava skúsenosti, charizmu nestráca ani v najmenšom, i keď už nieje vo forme najlepšej. Film sa však neupriamuje len na jednu postavu, čo je veľmi dobre. Domotaná sieť medziľudských vzťahov, kde otcovská bezradnosť z neúspechu o obnovenie kontaktu s dcérami vyvoláva kopec tragikomických situácií, prirodzene zachytených, bez náznaku rutiny. Príbeh mal obrovský potenciál, ktorý ale nebol využitý naplno. Hlavne v závere režisér stráca dych, skresať to o pár minút dostal by film ten správny náboj. Ako celý priebeh filmu aj záver mal byť viac šťavnatý, no Payne to zobral až príliš decentne. Oscarové nominácie teda sedia, ale zastúpenie v kategórii najlepší film by si určite zaslúžil iný film. Inak, celé je to krásne nevtieravá reklama na Hawai, som zvedavý ako sa im zvýši návštevnosť po ohlásených oscarových nomináciách a slušnej návštevnosti filmu. 80%. (18.02.2012)

Keď mám silný príbeh, nepotrebujem ho umiestňovať do prostredia Havaje. Ináč príjemné nahliadnutie do rodinných vzťahov medzi tatkom a dcérami, a do ich lúčenia sa s umierajúcou matkou. Trocha dojatia, trocha úprimnosti, trocha humoru. Všetko decentne a citlivo podané, ale ničím výnimočné, bez prekvapení či väčších zdramatizovaní. Na štyri hviezdičky film vyťahuje Clooney s jeho rolou na telo, a tiež postava Matthewa Lillarda, ktorá je asi najsvetlejším a najživším prvkom filmu. Bokovka bola väčším "zjavením" a zanechala výraznejšiu stopu. (17.01.2012)

Pozvolné, tísnivých podtónů prosté zamyšlení nad důležitými životními hodnotami, v němž na mne bylo až moc neskrývaných emocí a mezilidského hřání. Z Payneových filmů bezesporu největší Jistota. Stále však důstojné zpracování látky, která by mnohé tvůrce sváděla k (ještě) většímu patetizování. Nadhled si film zachovává ve vztahu k vedlejším postavám, zatímco k těm hlavním je smířlivější, než by si zasloužily. Pochybuji ovšem, že členové Akademie zaujmou stejně cynický postoj... . 70% (10.01.2012)

No takhle fakt ne. Něco tak rutinního a klišoidního jsem dlouho neviděl, o to hůř, že v kině. Jako komedie to takřka vůbec nefunguje (pousmál jsem se jednou, dvakrát?), takže by snad mohlo jít o drama, ale zase jaké. Ty slzičky jsem tam nevěřil snad nikomu a herci mě také příliš nenadchli. Clooney měl být hlavním tahounem, ale jeho postava je snad krom 2 situací mdlá (možná už jen proto, že starý mládenec George se na roli otce absolutně nehodí) a tak nejvíc mě zaujala Shailene Woodley, která kromě toho, že dobře vypadala (možná až příliš), taky předvedla ucházející herecký výkon. Na druhou stranu mě šíleně iritoval "pohodář" (rozuměj vypatlanec) Nicka Krause, který tam byl jak páté kolo u vozu a ještě dost na ranu. Pozdější (ne)čekaná pohnutka ohledně spravovaného území byla trapná a stejně tak hledání onoho milence. A o konci se radši ani nezmiňovat (zvláštní, proč si na ten gauč ještě nepřisedl duch jejich milované mámy?). Uznávám, s takhle stupidním scénářem se toho asi moc udělat nedalo, ale jestli Děti moje promění jenom jednu ze svých nominací na zlatého plešouna (beztak Clooney jo), začnu už vážně uvažovat nad totální ignorací příštích Oscarových adeptů (i když největší gól by byl, kdyby ho film dostal právě za ten scénář). (10.02.2012)