Daleká cesta

Velmi silné momenty jsou střídány nudnými pasážemi, patos dosahuje téměř galaktických rozměrů a herecké výkony také nepatří k tomu nejlepšímu, co tehdejší umělci byli schopni nabídnout. Nejsilnější složkou filmu se tak stává hudební stránka, která je prostě dokonalá. Nadčasovost snímku spatřuji především v jeho afektovanosti a zneužívání divákových emocí, čímž se výrazně podobá současné americké produkci. (21.04.2012)

Daleká cesta mě strhla hloubkou a pronikavostí svého zření, vůlí svědčit a znázornit, pro niž ji vnímám jako souladnou s nadčasovým divišovským imperativem "muset vidět" a nebezděčně si k ní píšu pozdější verše Zbigniewa Herberta, které tento hrdinský příkaz také vyplňují: "Viděl jsem proroky škubající si pěstěné plnovousy / viděl jsem šejdíře vstupující do sekty flagelantů / katy převlečené do beránčích kůží / kteří utíkali před hněvem lidu / hrajíce na fujary // viděl jsem viděl // viděl jsem člověka který prošel mučením / teď poklidně seděl v kruhu rodinném / vyprávěl anekdoty polykal polévku / hleděl jsem na jeho pootevřená ústa / dásně dvě větvičky trní s odřenou kůrou / bylo to nevýslovně nestydaté / viděl jsem celou nahotu / celé ponížení // potom / slavnostní shromáždění / spousta lidí květiny / nedýchatelno / kdosi bez přestání mluvil o deformacích / myslel jsem na jeho deformovaná ústa // má to být poslední akt / dramatu Anonymova / plochého jako příkrov / plného přidušených vzlyků / a pochechtávání těch / kdo si s úlevou vydechli / že to zase vyšlo? / uklidí mrtvé rekvizity / a pomalu / zvednou // potřísněnou oponu". (05.03.2014)

S přimhouřenýma očima jdu na čtyři hvězdy. Používání dokumentárních záběrů do filmu je dobrý nápad. Obsahově mi film neřekl nic nového, jen jsem si trochu upravil svoji představu o tom, jak vypadalo terezínské ghetto. Na herectví 40. let jsem zvyklý, nijak zvlášť mi nevadilo, naproti tomu některé krátké montážní sekvence za vydatné podpory hudby jsou velmi působivé. A po výtvarné stránce je film také povedený. Jen škoda, že ono závěrečné osvobození Terezína vypadá jako komunistická propaganda, ale vzhledem k roku vyroby se není co divit. (03.06.2005)

Nedokážem posúdiť význam tohto filmu z hľadiska filmovej histórie. Nedokážem oceniť údajné novátorstvo Alfréda Radoka. Určite ma však rušili herecké výkony na úrovni nemého filmu. Vo všeobecnosti si myslím, že na dobré sfilmovanie veľkých historických udalostí je treba časový odstup a ten v tomto prípade zreteľne chýbal. (17.09.2009)

1948...zajímavá doba na tento film.. a hlavně hodně dobrá a rychlá reakce na situaci. Co mě zaujalo byl začátek a konec...symbolicky nadepsané jméno hnusného německého pohlaváře(Hitler, Heydrich atd..)a jeho rasistické a hloupé kecy na kameru, zjevná duševní d*mence každého z nich a miliony rukou hajlujících za oponou červeno-bílo-černé svastické vlajky. Němci - hnusné s**** to mě napadlo nejen při koukání na tento film a jelikož mě tato tématika hodně zajímá tak se mi film celkem líbil až na to, že jsem viděla řádku mnohem lepších válečných filmů. Ale jako trezorová záležitost je to asi něco co by měl vidět každý povinně. Konec filmu taktéž symbolický s vyjmenováním všech koncentračních táborů a ukázkou židovského hřbitova. (13.10.2012)