Nákaza

Konečně někdo zfilmoval Pandemic;-). Ne vážně. Soderbergh si pohrává s tématem pandemie, strachu a paranoie naprosto brilantně. Scénář svět nenásilně přibližuje skrze mnoho postav a detailů okolo (televize v pracovně Cheevera) a drží si auru věrohodnosti. Ta ve spojení s chladně neosobním světem a hudbou dělá z Nákazy působivou vizi, která bohužel nebude atraktivní pro široké divácké publikum. Někoho jistě překvapí, že se tu prakticky neobjeví žádný "reportážní styl", kde se budou maximálně využívat média a jejich všudypřítomná masáž. To mě překvapilo také, ale do kontextu filmu a pojetí postav a událostí se to vůbec nehodí, budiž zadostiučiněním, že je tu alespoň blogger. Více zde. (27.10.2011)

Remeselne soderberghovsky kvalitná, inteligentná a herecky atraktívna predstava globálnej katastrofy a postupu jej riešenia. Viac než na "obyčajných ľudí" sa film sústredí na postavy, ktoré majú čo hovoriť do riešenia problému, a ktoré sa skrz ich zraniteľnosť tiež stávajú obyčajnými ľuďmi. "Chemickú" atmosféru podporuje progresívna elektronická hudba bez jedinej emócie. Silných momentov mohlo byť viacej, a to najlepšie nemuselo prebehnúť na začiatku. Vysvetľujúci záver je narýchlo odbitý. Celkovo slušná alternatíva katastrofického žánru, ako ho poznáme od Emmericha a spol :-) Ale Cuarónovi by predsalen svedčala viacej. Spomeňme si na jeho emocionálnych Potomkov ľudí... (13.10.2011)

Nepřekvapuje mě, že se jedná o další Soderberghův počin, který jde proti žánrovým očekáváním, podrývá hvězdný status mnohých herců a znejišťuje diváky podáním výpovědi o úloze zacházení informací ve společnosti. Komě toho, že mnozí Soderberghova dvorního skladatele Martineze objevili až díky Refnově americkému debutu, mě překvapuje, kolik - soudě dle ohlasů - se po premiéře vyrojilo zpozdilých dramaturgů. Ti zpětně radí, že by film měl být buď delší, aby byly všechny postavy "správně" prokreslené, byl jim věnován "patřičný" čas a vše bylo uzavřené, nebo by měl mít méně postav, aby nám některá mohla být bližší a mohli bychom se s ní identifikovat apod. Nejenom daný přístup, ale vůbec takové "konvenční" nároky mi přijdou nemístné hned z několika důvodů. Zaprvé jde o typ vyprávění s několika postavami, které se odklání od klasického modelu, a tak je záměrně většina linií nechána otevřených a nedořečených pro divákovo domyšlení. Zadruhé obsazení známých herců vede k tomu, že postavy máme vnímat spíše jako určité abstrakce - nositele žánrových kódů. Proti nim se buď proviňují (ukázkovým příkladem je Gwyneth Paltrow umírající v prvních deseti minutách), nebo je svým schematickým jednáním naplňují, ale my víme, že šťastné konce a neokázalá humanistická gesta patří do žánrového, nikoliv skutečného světa. NÁKAZA je totiž procedurálním dramatem, ve kterém se ale na rozdíl od obdobně vyprávěného TRAFFICU - NADVLÁDY GANGŮ neukazuje pouze samotný oběh látky (drogy, viru), nýbrž i provázanost makro a mikro historie. Závěrečný příklon ke klasičnosti (zodpovězení narativní mezery z počátku, jelikož se začíná in media res, utvoření heterosexuálního páru) totiž patří jen jedné z mnoha linií a na ní se podvratně ukazuje, že štěstí lze dosáhnout leda bez obeznámenosti se všemi informacemi, popř. jejich zamlčováním druhým pro dosažení štěstí druhých. (24.10.2011)

Nákaza mi přišla jako krátký přehled zpráv. Velmi stručně, krátce a bez jakéhokoliv zaujetí ve zkratce popsaná událost. Contagion je chladný a odměřeně zpracovaný pohled na pandemii globálního rozsahu. K postavám si člověk ani nemůže vytvořit nějaký vztah, jsou to jen figurky, jejichž prostřednictvím se o nákaze dozvídáme. V průběhu děje se film zcela přestal zajímat o postavu Kate Winslet, takže se vůbec nedozvíme, co se s ní nakonec stalo. Můj obdiv má Cliff Martinez, jehož minimalistickou, avšak velmi osobitou hudbu začínám po filmech Drive, či Jen Bůh odpouští, brát na vědomí. Závěrem se film dostává na začátek a objasňuje, jak to všechno vlastně začalo. (17.11.2014)

Stále přemýšlím nad tím, co jsem vlastně čekala a zjišťuji, že jsem nejspíše dostala přesně to, co jsem čekala. Tohle téma by asi lépe natočit nešlo. Soderberghova režie je skvělá, neztrácí na tempu a především v první polovině filmu se mi nejvíce líbil jeho důraz na všechny drobnosti, každý dotek je zde životně důležitý a vše do sebe zapadá. Největším lákadlem filmu je samozřejmě hvězdné obsazení, ale žádný herec zde nevyniká nad druhým, jednoduše k tomu nedostane prostor. Přes všechny tyto kvality mě však film nechal úplně chladnou. Při sledování jsem necítila vůbec nic, bylo mi jedno postav a bylo mi i jedno, jak to vlastně skončí. To je můj největší problém s tímto filmem. Shrnula bych to takto. Řemeslně skvěle odvedená práce, ale nic víc. Lepší 3* (20.10.2011)