Bostonský prípad

Další nepříliš známá ale povedená detektivka ohánějící se populární známkou natočeno podle skutečné události. Film je slušně rozjetý a hojně využívá rozdělení obrazu, kdy divák sleduje několik situací najednou z různých úhlů pohledu. Později však film sklouzne do stereotypu, kdy detektivové jezdí od mrtvoly k mrtvole a nějakým vyšetřováním se moc nezabývá. Naštěstí to zachraňují velice dobří herci, kdy zvláště ze začátku dostává velký prostor George Kennedy. V druhé půlce film dává divákům možnost sledovat v akci samotného vraha s tváří a nezvyklým hereckým výkonem Tony Curtise. Trochu nevyvážená ale povedená kriminálka. (08.07.2009)

Tento film je velmi zajímavě natočen. Občas vedle sebe máme možnost vidět dva nebo i více různých obrazů ze scén, které probíhají souběžně. Tony Curtis ukazuje zase jinou stranu svého herectví po poněkud lehčích žánrech typu Někdo to rád horké. Ale i jako psychopatický vrah působí docela skutečně. Přesto já bych si jej asi do bytu nepustil, na rozdíl od těch (skutečně) zabitých nešťastnic. (23.07.2002)

Zpracování známé kriminální kauzy bostonského škrtiče tentokrát postavené na mírné mystifikaci diváka (schizofrenie A.DeSalva nebyla nikdy prokázána), bloudění v labyrintu falešných stop a precizně zahraných hlavních postavách. Září především T.Curtis, který v závěrečné rovině psychologického dramatu o zrůdě a tátovi dítěte v jedné tělesné schránce předvádí strhující výkon a v souvislosti s tím nutno ocenit i dabingový přínos V.Preisse, který svou prací neubral ani píď z naléhavosti jeho herectví. Zůstává otazníkem, proč si skoro tucet žen v období, kdy ve městě řádil maniakální škrtič s nylonkama, vpustilo do bytu neznámého člověka. Je však možné, že když viděly kukátkem někoho s vizáží Tonyho Curtise, řekly si ohledně své domácí bezpečnosti: "Well, nobody is perfect!" (03.10.2011)

"Když donutíte Alberta otce rodiny, aby uznal existenci Alberta škrtiče, zešílí úplně." Nemám úplně v oblibě detektivky, ve kterých je mi na začátku sděleno jméno vraha a pak už jen čekám na to, až ho vyšetřovatelé náhodou potkají v nemocnici. Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale napnout mě nedokázalo. Spíše mne udivovaly ty dámy, které si v poklidu pouštěly do bytu cizího chlapa, i když byly dostatečně zmasírovány médii o fintách škrtiče. Asi půjdu vyzkoušet, jestli to funguje i u nás. Ovšem než se tak stane, tak se přiznám, že víc než celý hon na DeSalva mne zaujalo zapojení mága Hurkose do vyšetřování případu, protože tohle byla opravdu zábavná postava. (21.03.2019)

Strohé až téměř dokumentární pojetí může mnohé i odradit, chvílemi jsem měl pocit, jako bych si otevřel bostonský Herald a jen pročítal zprávy o oněch hrůzných zločinech. Odosobnění je navíc zvýrazněno naprostou absencí hudby, čehož však pohříchu přece jen mohlo být využito i jinak. Tiché scény s vrahem, ozvláštněné technikou rozdělování obrazu, mohly nabýt až (ne)příjemně thrillerových odstínů, nebyly-li by vždy záhy utnuty dříve než oběť stačí vykřiknout. Nejde mi tak ani o explicitní scény plné násilí, ale o rozvinutí rodící se atmosféry strachu. Vynikající závěr s "rekonstrukcí" zločinu však díky Tony Curtisovi vynahrazuje promarněné příležitosti a svou naléhavostí doslova paralyzuje. Parádní tečka za už tak nevšedním filmovým zážitkem. (12.09.2017)