Neděle ve všední den

Namet, ktery by v soucasnem filmu sotva stacil. Jedna se vsak o velmi povedeny vztahovy snimek s mladou Brejchovou v hlavni roli, ktera predvedla jeden ze svych lepsich hereckych vykonu. Za zminku stoji i Marvan v roli barytonisty, manzel Ivan Mistrik a madarsti herci. Prvni vycestovani Landove z Ceskoslovenska a jeji nadseni a radost v Budapesti je velmi dobre vystihnuta. Chapu, ze madarske dialogy v pritomnosti ceske klaviristky nejsou s titulky, aby divak, stejne jako hlavni hrdinka nevedel o cem je rec. Proc ale nejsou prelozeny zbyle dialogy, kdy Madari mluvi o samote, to mi zustava zahadou... Pres zdanlive jednoduchy scenar se jedna o velmi povedeny film. (22.05.2015)

Asi školení, že partnerské problémy se mají řešit odloučením. Praha ještě ujde. Maďarsko někde mezi nudou a křečí. Milostný román klavíristky a Maďara drhne. Nejen on. Brejchová kupříkladu začne hrát na recepci, posluchači otrávení (proč, to hraje tak blbě?), místní klavírista toho má po chvíli dost, naštvaně prchá a z naprostého zoufalství si na schodech zlomí nohu? Chabou náplastí je usměvavá překladatelka. Vysvobození z nastavované maďarské kaše dostane direkt ve chvíli, kdy přehnaně iniciativní tlumočnice nabídne ze slušnosti klavíristce prodloužení jejího extrémně zábavného pobytu. Ách jóóó: martýrium pokračuje. Umělkyně pak skrze zuby se strojeným úsměvem procedí, že si Budapešť zamilovala. Po návratu do Prahy následuje pantomima. (07.01.2023)

Zajímavý koprodukční projekt s maďarským scénářem i režií, ale rovnocenným československým hereckým obsazením, i když v tomto směru hraje prim především krásná Jana Brejchová, která zde vypadá jako skutečná mezinárodní filmová "star" a přitom i skvěle hraje.  Nenápadně, i když poněkud zdlouhavě, se schyluje k předpokládanému vztahovému dramatu, které dřív, než stačí napáchat nenapravitelné škody ve dvou manželstvích, skončí zavčasu drobnou katarzí, která oba manželské svazky naopak posílí. Ve své době nejspíš žádoucí pozitivní vyznění filmu, ale žádná ideologie z toho naštěstí prvoplánově nevyčnívá.  Docela příjemný filmový zážitek a kupodivu dostatečně srozumitelný i bez znalosti maďarštiny, které je v dialozích požehnaně. Znám sice i pár maďarských peprných nadávek, ale tady se žádná nevyskytla, zato jsem zachytil v jednom z klíčových okamžiků omluvné "szeretlek" (tj. miluji tě), což mě jen utvrdilo v tom, že jsem i tak tomu nejdůležitějšímu opravdu porozuměl. Snímek, na který se dá koukat i dnes, možná i s určitou nostalgií, protože dnešní doba je už někde úplně jinde.... (15.12.2023)

Jiná doba, jiná tvorba. V době vzniku mohlo jít v rámci maďarského i československého filmu o velmi svěží koprodukční záležitost, naopak dneska by už podobný námět o prvním zájezdu mladé klavíristky do zahraničí určitě nestačil ani na kratší televizní film. Podle mě tento romantický filmový výlet s Janou Brejchovou v Budapešti zestárl úplně stejně jako ten s Audrey Hepburn v Římě. Ale pokud zrovna máte náladu na obyčejný film pro pamětníky, sice bez jakéhokoliv napětí a taky minimem humoru, ale s příjemnou atmosférou starých časů, dívá se na to určitě i hezky. Jelikož se Neděle ve všední den hodně točila kolem hudby, nakonec mě dokázala celkem bavit... na jedno zhlédnutí určitě ano. Vidět Jaroslava Marvana v roli operního pěvce i mile překvapilo. 60% (19.12.2020)

Spíš přes čtyři, ale ne celých pět. Tvrzení, že dneska by to nebylo téma ani pro bakalářskou povídku je zcela mimo. Film má svůj půvab, náboj (pravda, není zde žádná "politika, ani zde neřádí masový vrah na konci zlikvidovaný po rozmlácení stovky aut a vystřílení pěti beden nábojů...) to má rovněž a je to jenom povrchnost a otupělost některých recenzentů, kteří sice shlédnou všechno možné, ale tady (aniž si to dovedou uvědomit) ukazují, že jim to nepřinese stejně nic a jejich život v dnešním dostatku a dostupnosti všeho možného je mnohem prázdnější, než ona radost mladičké klavíristky, pro kterou byla návštěva Budapešti a drobná dobrodružství (snad v žádném jiném filmu jsem si jako milovník aut tak neužil šestsetpadesátku) něčím, co jí život obohatilo tisíckrát víc, než dnešní cestování po celé zeměkouli a honěním se za unikátními zážitky, které ale prázdnotu nedokážou vyplnit, i kdyby na sítě napráskali stovky příspěvků a doprovodili je stovkami "originálních" fotek. Jinak skvělá dokumentární hodnota filmu, kde je předvedeno jak vypadal svět (tedy spíš Praha, Budapešť a kus Maďarska) na začátku šedesátých let. Snad nejpůvabnější Jana Brejchová a skvělý barytonista Marvan, který tyhle laskavé dědky prostě uměl nejlíp. A tak se zcela ztotožňuji s komentáři sportovce, NinadeL, mchkn a vypravěče. Ne poprvé a určitě ne naposledy u jiných filmů. (20.04.2024)