Conan ničiteľ

Pokračování Conana je docela roztomilá fantasy s komediálními prvky. Opravdu jsem se několikrát od srdce zasmál a mám dojem, že to byl záměr tvůrců. Srovnání s Barbarem je zbytečné, Ničitel má hloupý scénář, horší herecké výkony i horší hudbu. Ale přesto zůstává filmem mého dětství, kdy jsem ho sledoval docela často. (13.01.2003)

Oproti prvnimu dilu znatelnej pokles kvality. Sice na prvni pohled vse vypada podobne, nabusenej Conan, par okolo se motajicich bojovniku a pribeh o ceste za diamantem, kterej hlida carodej. Potud by bylo vse v pohode, problem je, ze to cely tak trochu misty smrdi komedii a jednotlivy sceny proste nejsou buhvijak pusobivy. Ale i tak to je docela zabavny fantasy. (09.08.2010)

Slabý odvar toho co Barbar Conan je/byl/bude. Doslova jako , kdyby Conan od Vietnamců. Je tu sice Arnold , opět máchá mečem , hudba opět Poledirous. Jenže to není pravý ADIDAS (Conan). Pruhy to sice má , jenže během sepraní se vám tricko změní v kus hadru , dobrý jedině na čištení záchoda. A tak dopadl Conan Ničitel během natačení a jeho konečného výsledku. Béčkoidní fantasy nezachraní ani hudba , Arnold nebo některé scény. Je to prostě dobré jedine na vytření záchoda. Conane , proč si nezabil celý štáb za toto? Cimeřan byl zneuctěn, znásilněn a ještě o tom udělali film tváricí se jako originál.Na dlouho to zahrabalo sérii , která mohla jít dále. Uvidíme co udělá Rodrieguez. Jedna hvězda za hudbu a druhá za Arnolda. Ten zbytek bere nejen hvězdy , ale i čas , když to sledujete. (15.06.2008)

První díl Conana má jednu nespornou výhodu. Odolal zubu času a to především díky své temné atmosféře, kvalitní práci s kamerou a absenci výraznějších vizuálních efektů. Dvojka už je více klasickou papundeklovou fantasy s ještě brakovějším scénářem, pořád dost zábavnou, ale ve všech směrech minimálně o třídu horší. (06.09.2018)

Conana Ničiteľa si mali Schwarzenegger a skladateľ Poledouris odpustiť. A ak si to dobre pamätám, tak minimálne Arnie si ho aj odpustiť plánoval a mienil, ale mal nejaké blbé dohody s Dinom De Laurentiisom a tak dvojku chtiac-nechtiac natočil. Alebo to bola Červená Sonja? Nech tak či onak, Conan ničiteľ i Červená Sonja sú strašné filmy. Nie v porovnaní s výbornou jednotkou. Strašné tak nejak vo všeobecnosti. Pôsobia dojmom, že ich vlastne ani nikto zo zúčastnených nechcel natočiť, ale prvý diel bol hit, tak sa do toho pustili, lebo ich vydieralo štúdio. Ktoré ale nepochopiteľne zmenilo kurz štýlu rozprávania a tak sa z jednotky, ktorá bola v podstate drsný historický triler (OK, trochu preháňam), v dvojke absurdne stala rozprávka s umelohmotnými kulisami a smiešnymi tvormi a netvormi. Kým na jednotke pracovali esá Oliver Stone (scenár) a John Milius (réžia), na pokračovanie De Laurentiis najal "nijakého" Richarda Fleischera (Amityville 3-D). Hoci na nás z úvodu dýchne bombastická atmosféra drsnej fantasy (odťaté hlavy), už onedlho sa to celé zvrtne v niečo, čo malo byť fantasy, ale nemalo to adekvátny rozpočet a tak zostarnuté efekty striedajú papundeklové kulisy, nepresvedčivé akčné scény a bizarné herecké obsadenie (Grace Jones ako Zula, v komiksoch je to muž). Je pekné, že dvojka je väčšou fantasy, ako realistický prvý diel. Mohlo by sa zdať, že je to prepadák, ale čísla neklamú: film pri rozpočte 18 miliónov na celom svete trhol 100, čo teda fakt nebolo na prvú polovicu 80. rokov zlé. Lenže všetci pochopili, že je to celé zle a nikomu sa do trojky nechcelo. Nakoniec vznikla aspoň "falošná" trojka a to (žalostná) Červená Sonja. Prekvapivo zasa vo Fleischerovej réžii. (03.11.2004)