Správny chlap

Další z návratů ztraceného (v Hollywoodu) syna Skandinávie Stellana Skarsgårda k "domácí" tvorbě nevypadá hned od začátku jako žádný odvaz a pokud nebudete opatrní, během prvních patnácti minut usnete. V případě že ale počáteční rozpaky překousnete, odměnou vám bude minimalismem odkojená historka, která se podle libosti barví (v chladně severských odstínech) do černého humoru, rodinného dramatu a absurdity tak přirozeně, že člověk nemá pražádného důvodu spílat žádnému z bohů pravděpodobnosti. Povšechně zde jde o dobře zahrané i napsané filmové dílko, které je škoda ignorovat. 80% (12.06.2010)

Odlehčená báchorka s klasickým schématem o muži, který se po 12ti letech vrátil z chládku, chce začít znovu, ale zároveň se zdaleka nevyhýbá návratům k nevyřizeným účtům ze starých časů, mě asi nejvíc překvapila Stellanem Skarsgårdem v hlavní roli. Nikdy jsem nepochyboval, že jde o výborného herce, ale tady jsem si poprvé plně všiml jeho silného charismatu v pohledu, dokázal mi být jako Ulrik navzdory rozporuplnějšímu charakteru sympatický a víckrát nečekaně zaujmout i jemně humornými rysy své postavy. Dobře napsaný příběh skrývá více zajímavých, zejména vztahových odhalení, zvolené tempo mě nenudilo a temnějšího severského humoru bylo akorát v pravidelných decentních dávkách. Závěr nevnímám jako čirý happy end, aneb už jen samotné spadnutí do něčeho, čemu by se měl bývalý vězeň na svobodě zcela vyhnout, cítím spolu s posléze vykonaným činem (byť v méně očekávané variantě a navzdory jistým okolnostem) i jako částečnou prohru, visicí hrozbu k odhalení a.... a také nebezpečí, že tohle může takový člověk vykonat zas a znovu... prostě bludný kruh, do něhož se Ulrich dostal, kdežto navzdory sympatiím a smyslu pro dobrý skutek očekávat stoprocentní nápravu nelze. Přesto v tomto podání nijak depresivní záležitost, spíše film do pohody, v němž jsem nejvtipnější místa vnímal během příprav a jednání gangsterské party, už od cesty směrem k pořízení důležitého předmětu. „Hlavně se musíme tvářit drsně!“ [80%] (21.05.2023)

Já už se z těch Dánů poseru. Pardon, tohle jsou Norové. Na tom asi nesejde. Jako kdyby to byl jen jeden trh. Stejná mentalita. A stejní blázni. Zde je na výběr sledovat takové melodrama a melokomedii, která občas pobaví velice až nezdravím způsobem, někdy spíše mrazí. Nevybavuji si takto depresivní komedie, ze které mnohdy člověk měl spíše strach a úzkost než aby se opravdu zasmál. To byl asi můj největší problém u tohoto filmu. Dosti smutný film, který občas inklinuje k nějakému humoru, který ne vždy pobaví. Ale i tak bylo zajímavé sledovat zvrat postavy, který se dokáže nějak zase vrátit do normálu. Těsná a temná zábava. (09.02.2021)

Chudák Stellan, chce se konečně po vězeňské stravě pořádně najíst a musí si každé jídlo tvrdě odřít :-D Úžasný muž / Bezva chlap. Úžasný herec. Typické kouzlo severských "krimi / komedií". Typické severské zesměšňování dramat. Typicky seversky propletené životy. Typicky seversky nezaměnitelný scénář. Typická severská špička. Typický severský zadek. (26.12.2017)

En Ganske snill mann může člověku připadat osvěžující a inovativní jen pokud předtím neviděl žádný severský film. Prostě norský standart s dobrými herci, humor spíše vulgární než černý, vše jaksepatří ušpiněné, mluva drsná... Jenže to stejně nefunguje. A pardon, odmítáním se smát u soulože s ošklivou paní domácí, navíc když je ten "vtip" opakován stále dokola. Berlinale 2010 (24.02.2010)