Rituál

No než se poprvé ukáže otec Anthony, tak do té doby je film totálně debilní. Poté se cosi slabého začne konečně dít a u toho slabého to zůstane až do samotného konce. Vlastně považuji za hřích označit tento film jako horor, protože k hororu má skutečně hodně daleko. Nebýt právě Hopkinse, tak těžko říct, zda bych u filmu vydržel až do konce. Ovšem to samotné vymítání je trapné s Hopkinsem i bez něj. Krom toho je vše samozřejmě latinsky, protože anglicky to nezní pěkně. Zbytek hereckého obsazenstva je příšerný. Na celkovém dojmu to však moc nezkazí, protože tu se velmi těžko hledají věci, které se ještě zkazit dají. Dávám * a kdybych vám měl říct za co, tak asi neodpovím. (21.05.2012)

Mlíčňák Kovak, podle jména Američan jak poleno, u mě skončil už neposkytnutím první pomoci mladé dívce svíjející se na silnici. To bych určitě samou radostí řval, kdybych ležel v bolestech pod autem a nějakej kněžskej cucák by mně začal místo masáže hrudníku vykládat něco o odpuštění hříchů... Doufám, že tohle je další z těch věcí, které jsou možné jen ve filmu. Jinak příběhy o vymítání mám v oblibě. Ne ale proto, že bych si u jejich sledování chtěl stíhat lakovat nehty, nýbrž proto, že mě většinou donutí vyměnit zašlé spodní prádlo za čisté. Obřad je bohužel případ toho filmu, u kterého kdyby platil opak první části předchozí věty, připomínal bych teď vymazleného Liberaceho. Hopkins je bourák, Alice kočka a tma vážně děsivá. To jsem ale věděl už předtím... (17.08.2013)

║Rozpočet $37miliónov║Tržby USA $33,047,633║Tržby Celosvetovo $96,047,633▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA $6,257,010 //počet predaných kusov 420,075║ Režisér Mikael Håfström je majstrom gradácie a napätia, rovnako tak mu vychádza aj dobrý výber hercov, ktorý vedia vo svojich úlohách zaujať, pútavý film, z niekoľkými dobre zvládnutými lakačkami a hustou atmosférou, prekvapenie. /80%/ (02.02.2012)

Uf! No ještěže ty kudlanky máme! Nebýt jich, dělá si tu kdejaký posraný démon ze slaboduchých idiotů papírové čerty! Onehdá vypil kamarád v hospodě litr rumu, oči mu šly šejdrem, zachraplým, metalovým hlasem blábolil nesmysly a dělal na stole stojky! A já bláhový se bál, že mu z toho chlastu hráblo. Hovno. Posedlý byl, chudák! Příště rovnou běžím pro nejbližšího černoprdelníka a než ho ministrant dokouří, už naštěstí vím, jak mu poskytnout první pomoc! Pocákám ho pivem a zarecituju mu z příbalového letáku složení Thorazinu nebo jídelní lístek s pizzama. Na ďábla se holt musí italsky! Takové vymítání není žádná holá prdel! Teď, když vím, že je to opravdové a skutečně se to děje, nevystrčím bez latinského slovníku paty a každému dementovi se budu vyhýbat velkým obloukem, aby mě nepozvracel hřebíkama a já nechyt četra, jako Hopkinsovic Toníček. Když už nám Vatikán sem tam naservíruje nějaké to posvěcené, marketingové video, mohl by to alespoň udělat zábavně jako pan Friedkin. Čumět dvě hodiny na to, jak Hanibal Lecter s nějakým nevěřícím gayem, pardon, chtěl jsem říct Tomášem, unyle mávají krucifixy a citují Rituale Romanum, může přijít zábavné tak akorát pravidelným posluchačům nedělních blábolů pana faráře. A tak nám ti kluci římskokatoličtí vymítají a vymítají, a jestli se ještě neuvymítali, tak tam vymítají dodnes. (19.04.2011)

Nuda ve Vatikánu. Natočit horor bez děsivých scén, bez napětí, bez atmosféry, bez chvilek úzkosti mi přijde jako skutečné rouhání. S mrazivým potem v zádech vzpomínám na Friedkinova Exorcistu, v němž se tu iracionální hrůzu narozdíl od Obřadu skutečně podařilo zhmotnit. Tohle je cesta pustým filmem... (30.10.2011)