Gravitácia

Již od útlého mládí jsem mezi svými vrstevníky vynikal tím, že jsem chtěl být úředníkem a s nadhledem jsem se vysmíval jejich dětským přáním být zpěvákem, popelářem či kosmonautem. Nyní jsem však procitl a rozhodně chci do vesmíru! Nikoli kvůli touze po dobrodružství nebo pohledu na Zeměplacku z výšky, ale proto, že je tam ticho a neotravuje mne tam žádný idiot s tuctucajícím autem, dělník vibrující v rytmu sbíječky ani pracovník Technických služeb krotící protivnou sekačku. Já si chci užít klidu a kdybych se náhodou nudil, tak si vždycky můžu odchytit vesele poletujícího velitele Kowalskyho a popařit s ním ve skafandrech. Tím také chci říct, že až do chvíle, kdy Kowalsky odletěl dělat ten svůj rekord, tak jsem se královsky bavil. Pak to trošku ztratilo kouzlo, ale k nudě jsem to měl rozhodně dál, než jsem původně očekával. (23.02.2014)

Vůbec nic se nestane. Jsme tu pro všechny případy. Loď má fůru bezpečnostních pojistek. Chladící systém, ochranný obal, vakuové štíty. Reálná šance, že vybouchne, je jedna ku … Vesmír je opravdu nehostinné místo a filmu Gravitace se velmi daří přesvědčit diváka o tom, že prostředí s dýchatelnou atmosférou a gravitací umožňující zdravému živočichovi volit si pohyb dle potřeby je vlastně anomálie. Po technické stránce je skutečně film prvotřídní a vyvolává opravdu věrohodný dojem stavu beztíže. Kromě samotného pohybu předmětů (těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném pohybu, jestliže na něj nepůsobí síla) tento dojem ještě umocňuje minimum viditelných střihů. O technické stránce a její reálnosti bylo a nepochybně ještě bude řečeno mnoho, já se proto omezím jen na to, co souviselo s výsledným dojmem. Po stránce navození pocitu reálnosti na mě o stupeň víc než Gravity zapůsobilo Lo Imposible. Tady těch katastrof začne být za chvíli příliš mnoho najednou a tahle přepálenost prostě i přes technickou stránku samotnou ten pocit opravdovosti kazí. Ono ve vesmíru stačí málo ke vzniku nebezpečné situace, jak se například nedávno přesvědčil italský astronaut Luca Parmitano, který se díky technické závadě skafandru málem utopil v chladicí kapalině. I ve filmu bych zkrátka trochu brzdil a myslím, že takový přesun ze zničeného raketoplánu na ISS by úplně stačil sám o sobě. Ostatně Vedle zmíněné "přepálenosti" mi dost vadilo i to, jak scénář celou katastrofu navodil. Opět za vším hledejme Rusy nezodpovědné. Nevím, nakolik se na tom podepisují kyselé hrozny, že se momentálně Američané bez Rusů do kosmu nedostanou, nebo co je toho příčinou, ale tohle si fakt mohli odpustit a vymyslet něco "neutrálního". Ale budiž, jako demonstrace možností současné kinematografie to rozhodně stojí za vidění, navíc i chování obou ústředních postav je docela dobře zvládnuté, Clooney i Bullock po dlouhé době skutečně působí jako věrohodní astronauti, kteří dokážou uvažovat a zachovat v rámci možností chladnou hlavu i ve fatálních situacích (to chybělo např. Europě Report, kde jsem hercům ostřílené profesionály zkrátka nevěřil). Oceňuju též, že příběh je lineární, soustředí se jen na samotnou záchranu a nesnaží se o nějakou komplikovanou stavbu. Uzavřu to tím, že v komentáři k Pacific Rim jsem vyslovil naději, že Cuarón napraví Mexičanům pověst. To se rozhodně stalo. Doplnění: velmi zajímavé dojmy z filmu od italské astronautky Samanthy Cristoforetti. (06.10.2013)

Vizuální gravidita vzešlá z lásky taťky Cuaróna a mamky filmové formy.. Potěšilo mě, že se autoři odměnou za náročné natáčení dočkali uznání kritiků, kolegů i veřejnosti a taky že atraktivitou té videoherní arkády s cílem zaplavat si s žábou částečně odpudili divácké myšlenky na plochost, schematičnost, či porušování fyzikálních zákonů. Inu, kdo chce hledat přesah, ať se podívá na Kubrickovu Odyseu, či doma na parapet. A hlavně jsem rád, že v jedné ze scén kosmický kovboj George nevytáhl zpod skafandru šampaňské a jahody - kdyby byla myšlena tak, jak se ze začátku jevila, škrtal bych všechny hvězdy za orbitem.. Poznatky? Přesvědčil jsem se, že tu naši jedinečnou kouli je těžké opustit a ještě těžší je se na ní vrátit. Povzbudilo mě, že lidská bytost je v kontextu nekonečnosti vesmíru nicotná a přitom tak silná. Ostatně i soška Buddhy v čínském modulu si brumlala pod vousy, že: „Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír." Překvapilo mě, že Sandra umí hrát, štěkat a nemá celulitidu. Nepřekvapila mě skutečnost, že když v ruské ISS je vodka a v čínské pálky na ping-pong, tak v té americké je Clooney. A rovnátko. To však určitě nebylo jeho.. Kolegu Sonneryho bych doplnil, že to sklo je drátěné, neprůstřelné a potažené kouřovou folií.. (11.11.2013)

3D /// ,,SLYŠÍTE MĚ NĚKDO? KDOKOLIV! SLYŠÍTE? POTVRĎTE PROSÍM PŘÍJEM… PROSÍM.…“ /// Jsem rád, že pan Cuarón vysvětlil všem budoucím kosmonautům, proč nemaj dát ve vesmíru bez hasičáku ani ránu, a filmovejm fandům, že nejen voda, ale i vesmír je stvořenej pro 3D. A ani v něm nemusej běhat žádný pičoviny. Nejde jen vo hru se zvuky, s tichem, fajnovou hudbu. Zdá se mi, že Sandra nikdy nebyla tak atraktivní. Ve filmu. Kurva já s ní dejchal, já se s ní stresoval, já kvůli ní nedejchal. Zmocňovala se mě panika, mlžily brejle. Držel jsem pěstičky, mačkal palečky… ty vole, co to píšeš za sračky?.. No dobrá, já jen chtěl říct, že mě to chytlo! Nevím, co vod Vesmíru vočekáváte vy, ale mě tohle stačí! Nejde jen vo ty záběry, ale celkově vo tu atmosféru… Vod teď, když se mrknu na oblohu, budu vždycky, tak nějak podvědomě hledat Matta Kowalskyho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky jsem si přál sebou fláknout vo kosmickou loď. 2.) Miluju modely (modelky taky, ale tady jde spíš vo ty technický serepetičky). 3.) Nevěřím, že by mi čínskej výrobek mohl zachránit život. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (20.10.2013)

Míváte někdy problémy s kyslíkem? To Sandra Bullock alias doktorka Ryan Stone ho má vždycky dostatek (i když naoko ne), a to ať už na akrobatické šplhání a skákání ve vesmíru při zásobě 1% nebo skafandrovou svlíkačku pod vodou tady dole na Zemi... Ne, tak jízlivost asi není úplně na místě, chápu, že tenhle Cuarónův sci-fi svět má svoje vlastní pravidla, ale na druhou stranu se dost odkazuje na ten náš (reálný), takže si o tohle škádlivé rýpnutí docela koleduje (a nemyslím si, že bych byl zase takový hnidopich, když jakože pomíjím ten pro pánské publikum nastrčený doktorčin „úbor“ či zajímavost, že Američance dělá problém číst čínské znaky, zatímco azbuku ovládá s přehledem, u takových detailů jsem se jen pousmál). Avšak dost už bylo popichování, Gravitace vznikla kvůli něčemu jinému. Jednak, aby ohromovala publikum svým podmanivým vizuálem a výbornou technickou stránkou (s čímž souvisí i již ten zmíněný režisérův vlastní svět), a druhak proto, že se má divák zcela ztotožnit s hlavní hrdinkou, maximálně jí fandit a alespoň vzdáleně pociťovat to, co ona (tísnivý, opravdu nepříjemný pocit mixu zoufalství, dusna, bezmoci, závratě a strachu). A nutno přiznat, že právě kvůli tomuhle stojí za to na Gravitaci kouknout. Hodnotím slušnými 4*. (20.04.2014)