Viděl jsem ďábla

Brutální touha po pomstě zvrhlému vrahovi. Hodně silnej a hodně drsnej vál. Pomalejší a rozvleklejší vyprávění vůbec není na škodu, naopak pomalu a neúprosně buduje ubíjející atmosféru a špatný pocit ze začarovaného kruhu násilí. Vše vyexponováno až do extrémního konce. Chvílemi jsem ke konci přemýšlel že bych tomu dal i tu pětku, ale musím na druhou stranu přiznat, že rozehrání některých situací mi přišlo místy přece jen trochu krkolomné a místy se nabízí otazník - proč zrovna takto a jakto. Ale i přes to - 4 hvězdy a pochvala korejcům za kvalitní a extrémní filmový zážitek. (07.02.2011)

Viděl jsem devila, viděl. Byl to devil devilní, to zase ano. Devilní snad až moc. Kdyby byl ještě o kousek větší devil, asi by si někdo dokonce i v tom Mandžusku všiml, že má mysl malinko vybočenou. Trošku ubírám pro přitaženost za cop, neboť se v málokteré zemi pohybují celá stáda masových vrahů, kanibalů a dalších radostných hráčů se životem, je tedy nepravděpodobné, že jich za dva až tři dny potká průměrný ejdžnt místní Securitate více, než pět, to však nic nemění na faktu, že dílko je docela vynalézavé, svižné a koukatelné. Jen to je trošku nereálná devilita, no. (22.03.2015)

FILMASIA 2010 -- 70%. Můj dojem je, že Ji-Un-Kim v posledních dvou filmech ztrácí cit pro zdravou míru a přepaluje jak stopáže, tak atrakce, v tomto případě přehnaná brutalita, která mě ve finále jen otupovala. Stejně tak smazaná hranice mezi vážným thrillerem a absurdní nevážnou zábavou. Každý, kdo si chce zachovat zdravý rozum musí do druhého módu definitivně přepnout ve scéně setkání dvou masových vrahů v lesním sídle. Problém vidím v tom, že film mě pak zase tlačil přepínat zpět. Těžko vysvětlovat, stejně se to musí vidět. Příští zastávka tohoto tvůrce by už konečně měla být v Hollywoodu -http://www.movieweb.com/news/NEm6SLcw7YN4pu - jsem zvědavý jak ho tam zkrotí. Osobně si myslím, že by mu to jedině prospěje. (05.12.2010)

Juhokórejský solitér Ji-un Kim, alebo, ako ho môžeme na databáze vídať po novom, Jee-woon Kim, je ako nezastaviteľný vlak, ktorý strháva žánrové medzníky a bariéry v podobe tradičných pravidiel a pôdorysov. V Akmareul boattda rozpracováva základný nosný motív a schému "revenge" thrilleru na ploche 2 hodín a 22 minút do podoby (ako sa vraví, pre dobro veci) výrazne nadstaveného konceptu utrhávajúceho sa vo vykreslení sugestívnej cesty za "spravodlivosťou" z reťazí reality a dosahujúci výrazne groteskných výšin vo svojej precíznej štylizovanosti a perfekcionistickej brutalite. Explicitné násilie zo seba strháva nálepku samoúčelnosti a stáva sa hybateľom deja, ktorý je posúvaný motiváciami a prekreslením dvoch hlavných antihrdinov v podaní dvojice najväčších juhokórejských hereckých hviezd, Byeong-heon Lee-a a Min-sik Choi-a. Úroveň explicitnosti pri výprave na odvrátenú stranu života v exotickej krajine dosahuje zámernej absurdnosti a je podružná rozprávaniu o zvrátenej morálke a vytrácajúcich sa spoločenských hodnotách, v ktorom proti sebe stoja agent a sériový vrah. Jeho myšlienka je na pohľad primitívna - dá sa poraziť monštrum len tak, že sa sami staneme monštrom? - ale zručne rozprestrená na celú stopáž a pretvorená do podoby vysoko sofistikovanej verzie hry na mačku a myš. Film sa pohráva so žánrovými krabičkami slasheru, splatteru, kriminálneho thrilleru, resp. detektívky, exploitation, "old-school revenge", j-exploitation a otvorene koketuje s pedofíliou či kanibalizmom. Zaujme výrazným audiovizuálnym prevedením, plným technicky brilantne vyvedených pasáží za užitia špeciálnych efektov, techniky steadicamu (doteraz nechápem, akým spôsobom bol natočený tento záber zo scény v taxíku http://youtu.be/s3cT_TE1mBI?t=1m14s), uhrančivých farebných filtrov ale aj skvelého originálneho soundtracku a zvukových efektov. Po celý čas pôsobivo zapája okázalé divácke atrakcie a udržiava v napätí dynamickým tempom a temnou atmosférou, pri ktorej si však nachádza čas na dlhé, pomalé surové akty postáv a snímanie interiérov i exteriérov, hlavne však obsahuje množstvo akčných scén s vynikajúcou bojovou choreografiou a kaskadérskymi kúskami. Manieristické prodivácke dielo, ktoré ma však dokonale zhltlo a ani na sekundu nepoľavilo z pútavosti. Opakovanie do budúcna nevyhnutné. 95% (26.10.2014)

Korejský expert na žánrové hybridy Kim Dži-un se tentokrát chopil filmů o pomstě. Stejně jako v jeho předchozích variacích na western, gangsterku, horor, sportovní film a rodinné melodrama i tentokrát ze základního rámce přejímá pouze základní prvky a motivy, ale vsazuje je do doposud nevídaného celku. "Viděl jsem ďábla" lze popsat jako spojení západní dramatičnosti a formální preciznosti s karnevalovým extrémem hongkongských CAT III snímků. (05.12.2010)