Avatar: Cesta vody

Druhý Avatar je víceméně stejným kouskem jako jeho starší brácha, akorát osobnější a díky tomu pro mě i poutavější. Technicky vypiplané řemeslo a efekty, s vizuální podívanou jakou umí nabídnout jen Cameron. Do velké míry je to návrat blockbusteru z let 2000. Avšak člověk z toho cití opět tu potřebu se zavděčit všem a vydělat pořádný prachy. Na čemž není nic špatného, jen vím, že to má na víc. Černobílá zápletka, plná karikaturních záporáků a komplexnost tedy žádná, avšak vystavěný a odvyprávěný je to řemeslně precizně. Zábavná atrakcem která je trochu bržděna přípravou půdy pro celou sérii. Snad díky tomu ta trojka oslní víc. (15.12.2022)

Kino událost roku? Nejspíš ano. Strašně hutná podívaná, jako kdyby jste viděli dva filmy v jednom. Cameron využívá vše co umí,aby předvedl všechny svoje lásky (budete cítit Titanic, Propast i další jeho filmy). Svět Pandory je opět úžasný, moře úchvatné, triky z jiné kategorie (Marvel brečí v rohu). Trochu smutnější je, že příběh je už opakování viděného a hlavně,že je to vlastně jen série špatných dětských rozhodnutí, které se neustále stupňují (za mě se divím,že hybná dětská síla příběhu Camenorovi vyhovuje...). Je tu navíc strašně citit epický rozměr a hlavně rozsah do budoucna. Nová surovina, opakovaný důraz na zapadající slunce (všimli jste si, jak je noc na Pandoře krátká?) a lidstvo, které prostě tu úžasnou přírodu s domorodci nenechá žít. (15.12.2022)

Líbí se mi, jak je každý dějový posun vázán na rodinné vztahy (přičemž rodinou je v tomhle případě celý ekosystém Pandory), jak vzorově film pracuje s paralelami (mezi vztahy postav i minulostí a současností – padouch prochází stejnou iniciací jako Jake v jedničce, ale s rozdílným výsledkem) a jak božsky vypadá vodní a podvodní CGI, a nijak mě neuráží jednoduchá eco-friendly zápletka o hledání domova a zachraňování rodiny skrz napojení na odkaz předků, ale Cameron je až příliš zamilovaný do svého měsíce/planety a svých zpívajících velryb a obojím se opájí mnohem víc, než je pro vyprávění nezbytné. Prostřední část, po které přichází srovnatelně nekonečný závěrečný akt, si můžete představit jako Moji učitelku chobotnici 2, s velkýma rybama místo chobotnic (což nemyslím jako pochvalu). Zatímco jednička utekla rychle a vzhledem k jejímu zaměření na budování fikčního světa a vyvolávání strachu právě o jeho osud nevadilo, že vám jsou dvourozměrné postavy komunikující mizerně napsanými dialogy lhostejné, tady jsem vnímal každou minutu a emocionálně mě to minulo o několik námořních mílí, protože když jde do tuhého, zřejmě budete mít problém si vůbec vybavit, jak se ta která postava, jíž jde o život, vlastně jmenuje. Minimálně synové hlavního hrdiny jsou si navzájem podobní a povahově zaměnitelní. Nesnesitelně dlouhé tři hodiny. P. S., některé akční scény vypadají ve 3D a 48fps jako cut scenes z pokročilejší videohry (což taky není pochvala) a taky neakční scény připomínají telenovelu. 60% (14.12.2022)

// Jestli něco Cameron fakt umí, tak je to přichystat parádní půdu pro obří zadostiučinění na konci. Ano, finální hodinka brala dech. Jenže ten film měl hodiny tři, a bez té jedné by se v klidu obešel. Po 13 letech čekání jsme dostali něco jako Rychle a zběsile 5, tedy film, který se v rámci série bude jen těžko překonávat, a odtud už to může jít jen hodně rychle dolů. Závěr trilogie budiž, čtyřka a pětka zní ale už teď jako naprosto zbytečné natahování. (19.12.2022)