Avatar: Cesta vody

// Jestli něco Cameron fakt umí, tak je to přichystat parádní půdu pro obří zadostiučinění na konci. Ano, finální hodinka brala dech. Jenže ten film měl hodiny tři, a bez té jedné by se v klidu obešel. Po 13 letech čekání jsme dostali něco jako Rychle a zběsile 5, tedy film, který se v rámci série bude jen těžko překonávat, a odtud už to může jít jen hodně rychle dolů. Závěr trilogie budiž, čtyřka a pětka zní ale už teď jako naprosto zbytečné natahování. (19.12.2022)

Kino událost roku? Nejspíš ano. Strašně hutná podívaná, jako kdyby jste viděli dva filmy v jednom. Cameron využívá vše co umí,aby předvedl všechny svoje lásky (budete cítit Titanic, Propast i další jeho filmy). Svět Pandory je opět úžasný, moře úchvatné, triky z jiné kategorie (Marvel brečí v rohu). Trochu smutnější je, že příběh je už opakování viděného a hlavně,že je to vlastně jen série špatných dětských rozhodnutí, které se neustále stupňují (za mě se divím,že hybná dětská síla příběhu Camenorovi vyhovuje...). Je tu navíc strašně citit epický rozměr a hlavně rozsah do budoucna. Nová surovina, opakovaný důraz na zapadající slunce (všimli jste si, jak je noc na Pandoře krátká?) a lidstvo, které prostě tu úžasnou přírodu s domorodci nenechá žít. (15.12.2022)

Méně té vody, chlapče, méně té vody! Jsem stále velký fanda jedničky, která skrze jednoduchou narativní strukturu o hrdinovi-outsiderovi, spasiteli ušlechtilých divochů, fungovala jako euforický průlet jiným světem. Dvojka je v zásadě natahovaná a děravá soap opera o rodině řízené militantním otcem, která se stěhuje do nového hoodu a nemůže si tam zvyknout. Ponechme stranou, že dramatickým motivacím věnoval Cameron podstatně méně pozornosti než poslední rybě pod hladinou. I tak působí tři třetiny filmu nesourodě a dialogy, které nikdy nebyly silou Avatara, ještě víc škrábou v uších tezovitostí. Jako epický technologický reel to ovšem vyráží dech a ten podmořský National Geographic jsem si v HFR užíval opravdu královsky. V té plynulosti a tekutosti je něco skutečně opojného. Bohužel 192 minut si pro sebe emocionálně ukradne zmrzačený keporkak, který má tu podstatnou výhodu, že nekecá (a ani jeho retrospektiva není odvyprávěná zrovna hladce). Ano, Cameron je skvělý řemeslník a iluzionista, nicméně jako vypravěč tu pro mě výrazně nakročil k failu. Nedá se mluvit o rozvoji mytologie, všechno je jen variací, metafora přírody jako láskyplné jednoty je čím dál tím naivnější a popravdě čekat na trojku a ohňový lid se mi po téhle akvaterapii chce zas o něco méně. Těžko jsem během projekce odháněl myšlenku, že v tomhle zpracování bych si rád vychutnal top sci-fi. Avatar to bezpečně není! (02.01.2023)

Král může být jen jeden! Už v roce 1984 nezastavitelnou mašinou z budoucnosti ukázal, co umí a na co (jednou) může dosáhnout, a pak jen opakovaně redefinoval limity kinematografie složitými a nákladnými natáčeními. A celou tu dobu mám k tomuhle vizionáři a snílkovi s neskutečnou dávkou kreativity a škálou nápadů obrovskou úctu. Prvotní kouzlo (přeci jenom už tyhle jiskrně barevné obrázky známe) po nějaké půlhodince lehce poklesne, paletu pocitů a nálad ale James Cameron roztočí z postupného objevování nového světa, nových zákoutí Pandory. Dobře víme, že znovu nejde spoléhat na nějaký ultra silný scénář (opakovaně se omílá rodinná soudržnost) nebo opravdu zajímavé postavy. Původně mariňák Jake Sully je vůdcem lesního klanu Na’vi, jeho láska s Neytiri trvá, což víceméně dokazují tři vlastní a dvě osvojené děti (včetně lidského chlapce). Jenže minulost dělá přítomnost a početná rodina je donucena odejít z domovského lesa a hledat azyl u spřáteleného kmene žijícího u oceánu. A tady se atrakce plnohodnotně rozjíždí. Jakmile se postavy potopí pod hladinu, je to designový skvost. Kdo žasnul tehdy, znovu zažije modrou filmovou revoluci. Množství atypických bytostí, zvířat, rostlin, korálů, míst, kombinací, tvarů, strojů – to prostě znovu nemá obdoby. Celé vizuální pojetí snímku (v až snově stylizovaném masivním akváriu obzvlášť) ostatním tvůrcům zase ukazuje záda. Ačkoliv se Cameron věnuje několika postavám (respektive sleduje jednoho ze synů, aby záhy skočil k dalšímu), pořád je to docela provařený příběh, u kterého si odškrtáváme položku za položkou. Mladé kusy si hledají místo v životě či se vyrovnávají se svou jinakostí, děj svým způsobem posouvá série „špatných“ dětských rozhodnutí. A zároveň tím, že postav je víc, v jedničce nesmírně půvabná (rozuměj sexy) Neytiri je zoufale někde vzadu. Zamrzí i to, že tvůrci mnohé berou zatraceně vážně, takže se téměř nepokusí o vtip. Rozhodně bych uvítal víc emocí (to hodně) a víc drsnosti a surovosti (to ještě víc), kterou Cameron divákům předloží až prakticky v poslední třetině (kdy vzduchem letí třeba něčí ruka). Holt mistr inovací Cameron začínal na dospělejších látkách a ty mi rozhodně chybí. Každopádně minule jsem dal čtyři hvězdy, teď vlepím dietních pět. (15.12.2022)

Cameron kope jinou ligu. Opulentní podívaná s perfektním trikovým kabátkem a dokonale blockbusterově nabušenou třetí hodinou, která výtečně zpracovává širokou škálu rozehraných motivů. Cameronovsky těžkotonážní, úchvatná podívaná, která po zásluze zase plní kina, jelikož nabízí hutnější a vydatnější zážitek než 99% jiných popcornovek. 85% (09.01.2023)