Avatar: Cesta vody

První problém s touhle sérií je, že jde o tříhodinové moralitky (tentokrát o tom, že rodina je nejvíc) s CGI bitkami, což je fakt hrozně moc. Druhý s tím, že ani minutu ani jednoho z filmů nejsem vtažen do vizuálně hýřícího děje natolik, abych zapomněl, že je to jen film, naopak dokola narážím na nedostatek fantazie - všichni tvorové jsou jen malinko modifikované analogy ze Země - barevnější, větší, vířivější, kýčovitější, víc světélkující (i když srovnám třeba s rajkami). Pokud to ale snad byl záměr, tak je výsledek rozpačitý. (22.08.2023)

Cameron nás zase nutí nenávidět lidstvo a slintat nad limitama vizuálu, který (opět) posunul někam mimo naši planetu. Nebudu lhát - vzhledem k dějové lince, kterou jsme znali už z traileru, jsem nečekal, že mě Avatar dokáže teleportovat na 3 hodiny někam na Pandoru - on to ale udělal a druhá projekce v IMAXu je nutností - 90%. Bravo! (13.12.2022)

Původně jsem o druhém AVATAROVI nechtěl nic psát, protože o něm píše úplně každý. Jenže v návaznosti na vzrušující několikahodinovou debatu s mým kamarádem Colinem Burnettem (jeho poznámky najdete zde) i v návaznosti na sílící pocit, že to pro mě nejzajímavější se o druhém AVATAROVI spíše nezmiňuje, jsem se rozhodl několika svými podněty přispět. Obecně mám totiž dojem, že se málo řeší, v kolika aspektech jde vlastně o odvážný koncept, který jde překvapivě proti mnohým předpokladům (o správném) vyprávění podobných (velko)filmů. Jak se totiž pokouším vysvětlit ve svých analytických poznámkách, podle mě se Cameron v AVATAROVI: CESTĚ VODY inovativně obrátil k trojici poměrně nečekaných konstrukčních schémat, vycházejících z dlouhodobějších tradic: etnografický western, dětská perspektiva, variace na BÍLOU VELRYBU. (04.01.2023)

V dobách, kdy jsem byl na prvním Avatarovi, to jsem byl ještě mladík. Ale v září jsem si v obnovené premiéře jedničky zopakoval, že Cameron natočil pecku a dvojka určitě bude v klidu. Ačkoliv u kolegů, se kterými jsme byli v kině, zavládly možná i většinově zklamanější reakce, já bych tak příkrý nebyl, ale místy jsem se nudil také. Železný Jim má neochvějnou zálibu v oceánech, které si nepochybně při monstrózním natáčení Avatarů užil do sytosti, dle mého je to ale hlavní problém tohoto filmu. 190 minutový opus působí spíše jako prodloužená verze s nádechem National Geographic, kdy si Jim vyloženě libuje v prokreslování fikčního světa a různorodé fauny (viz jeho mnohosetstránkový popis světa, co předal scénáristům). Leč tempo místy povážlivě vázne a byl by to super film, kdyby měl o 30-45 minut méně. Jinak je to samozřejmě opět událost, kterou se vyplatí vidět v kině, neřknu-li jedině v Imaxu, protože doma to člověku ubere půl zážitku. Technologicky to na mě oproti právě remasterované verzi jedničky zas takový skok navíc neudělalo, aby se na film muselo čekat 13 let, ale samozřejmě nic krásnějšího v kinech neuvidíme minimálně do trojky. Čistě příběhově to působí jen jako výplňovka mezi minimálně 3,4 a 5 (a 6 a 7 už se taky plánují!), kopíruje to mustr jedničky, kdy se v podstatě opět jedná o origin v jiném prostředí, jsou tu dokonce i podobné scény a pozemšťané (zde nebešťané) jsou samozřejmě ty nejzlejší stvůry, kteří zabíjí děti a kytovce, hrozně si to užívají a divák pak samozřejmě nemá nejmenší problém s tím, když je hlavní hrdinové na konci totálně zmasakrují. Sečteno a podtrženo, Cameron si natočil to, co chtěl a já jen doufám, že trojka bude o něco koherentnější a někam děj více posune. Teď jsou vrátka rozevřená na maximum. Ale nenechte se zmást, pořád je to jeden z nejpůsobivějších blockbusterů v době (po)covidové. (14.12.2022)

Je to strašně, strašně divně sestříhané. Ale brečela jsem, když Kate Winslet řekla: "I ride." A taky jsem doufala, že se plukovník přidá na stranu domorodců. I když si pořád myslím, že pokud Cameron bude pokračovat v chrlení dalších, tak k tomu nakonec musí dojít. A ještě mám tedy potřebu dodat, že se mi to líbilo o dost víc než první Avatar. Neytiri je sice skvělá, ale Jake je (jakkoliv jsem zjistila, že mám vlastně dost ráda Sama Worthingtona, nejvíce ovšem, když mluví s australským nebo zélandským přízvukem) opravdu nepříliš zajímavá - nebo prozkoumaná - postava. I velryba s useknutou ploutví má víc charismatu a dějového zastoupení než on, teoreticky hlavní postava (?). Škoda, že to nebylo ještě víc streamlined jako příběh těch dětí. Všichni mlaďoši fantastičtí. Závěrečnou rage against the machine jsem si nicméně dost užila/oplakala. (31.03.2023)