Farba citov

Přestože příběh Skeeter útočí nepokrytě na city příběhem, soundtrackem i postupně dávkovanými malými pointami, překvapuje mě, jak je vlastně přímočarý. Žádné schovávání hlavního tématu do roztodivných vedlejších kudrlinek, žádné přešlapování na místě. Od první větší scény zařadí jasné poselství vyšší rychlost a přes dvě hodinky v ní bez problémů vydrží. Díky tomu tak trojitá katarze působí o to důrazněji. Snad jen kdyby v závěru přišla nějaká ještě definitivnější, o něco málo osudovější, byl bych spokojený maximálně. Takhle mi při titulcích přišlo, že bych ještě pět dodatečných minut s voiceoverem do nepatrně vzdálenější budoucnosti určitě snesl. I tak si mě ale The Help získal nejen silou vyprávění, ale také dokonalým castingem i v těch nejmenších rolích. (20.01.2012)

Při pohledu na režijní filmografii Taylora nemůže být pochyb o tom, kdo že je skokanem roku. Nechápu, jak to udělal, ale z věčného námětu barevnosti kůže dokázal vylouhovat ještě jeden lahodný nálev plný upřímnosti, opravdovosti, elegance, vkusu, slz radosti i dojetí. Po delší době jsem z plátna necítil ambice, ale skutečnou duši... (17.02.2012)

Nemám rád filmy, které na svůj naviják dávají pouze návnady, na které se loví plešatý pozlacený sošky. A nic míň prostě neberou. The Help, ač se to tak zdá, takový není! A ani moc na Oscarech neuspěje, ale to přece neznamená, že Černobilý svět není filmovou perlou a dokonalým snímkem. Ženské drama plné utlačování, uspokojilo šovinistu jako jsem já, tohle si prostě plný počet zaslouží! 95% (09.01.2012)

Dobře vystihnuté drama, které ukazuje, jak byla ještě v nedávné době rozdělená společnost, která nebyla pro černochy vůbec růžová. Film krásně ukazuje odpornosti, které byly v té době úplně normální a nikdo neviděl, že tyhle věci jsou něco špatného... Film nemusel trvat tak dlouho, dalo by se to odvyprávět v kratším čase, ale v tomhle případě to ani moc nevadilo. (26.10.2018)

Není to sice tak jednoznačně skvělé jako například Spielbergova Purpurová barva, ale dobré je to dost a dost. A vůbec ne černobílé. Scénář umně míchá dojemné příběhy s citlivým humorem a nepotřebuje ukazovat násilí a jiná zvěrstva, která by jistě ukázat mohl, aby nám řekl, co nám říct chce. Navíc nejde jen o téma různých barev pleti, ale zároveň i o dost dobrou kritiku mezilidských a rodinných vztahů... Člověk má skoro pocit, že v tom filmu je všechno. Včetně poněkud nahořklého závěru, který je však v knize ještě drsnější (a ve filmu měl původně být také, viz vynechané scény na DVD). Obě hlavní černošské herečky byly úžasné, moc se mi líbila i Emma Stone, ovšem naprosto mě nadchla Jessica Chastain! Příběh její jedinečně zahrané postavy, o níž jsem zpočátku vůbec nevěděl, co si myslet, na mě nakonec zapůsobil ze všech nejvíce. Dvě hodiny dvacet utekly jako hodina a půl. (04.08.2013)