Policejní divize Rampart

Čekal jsem něco jako Ferrarův Bad Lieutenant a dočkal se alespoň srovnatelného hereckého výkonu hlavního protagonisty. To je ale asi tak všechno. Nevím, jaký byl záměr, ale měl jsem pocit, že bylo vystřiženo tolik scén (a některé poněkud zbytečné ponechány), že se prakticky nedal sledovat nějaký konzistentní vývoj (= regrese) Daterape Dana. Výsledkem je film, kdy celou dobu čekáte, že se něco stane a nedočkáte se. (13.06.2012)

Trailer sa to snazil predat ako cool film o velkom motherfucker policajtovi. Tak presne taky tento film nie je. Co vysvetluje viacere znechutene komentare. Je to civilna studia jedneho trochu drsnejsieho policajsta, ktory sa vie o seba postarat, ale tentoraz sa mu prestava darit. Herci hraju dobre, scenar tiez nie je blby, ale pocas celeho filmu som mal velky problem s neznesitelne pomalym tempom, vdaka ktoremu som film ledva dopozeral. Evidentne sa najde par vyvolenych, ktorym tento ultrapomaly film sadne, ale ja medzi nich nepatrim. (28.05.2012)

Dave je hajzl policajt, ale ne větší, než ostatní fízlové. Dave je bigamista, ale ve srovnání s 80% chlapů se jedná o průměr. Dave je rasista, ale ať si každej šáhne do svědomí, jak se na barevný dívá sám. A to "ale" by se našlo snad na každou Daveovu stránku. Tohle neni akční krimi o zlym poldovi, ale drama o obyčejnym chlápkovi, kterýmu se kurevsky rozpadl život. Woody Harrelson boduje na plný čáře a jeho rozpad je natolik excelentní, že jsem zíral s hubou dokořán od začátku až do konce. A ten kompars plnej prvoligovejch hráčů, co měl k ruce? No ty vole! Scénu z kolotoče Buscemi-Weaver-Harrelson jsem si schroustal několikrát. A místní hodnocení mi s konečnou platností potvrdilo, že řídit se podle něj je naprostá hovadina. 90% (29.05.2012)

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

Upřímně nesnáším tyhle nezávislý rádobyumělecký mrdy, kdy si o sobě tvůrci myslí nevím co, cítící se být artovými bohy a ve výsledku pak natočí takovou, ale opravdu takovou sračku, že se nejedná skutečně o nic jiného, než o totální ztrátu času, kdy onen snímek, jako právě Rampart, nepřináší nic jiného než nudu, nudu a zase jen nudu. Tentokrát je to ovšem o to smutnější, že pan Moverman měl k dispozici poměrně slušný scénář a námět a především luxusní obsazení, ovšem jak s tím vším naložil, tak vlastně i to si zaslouží jistý obdiv, neboť to zazdít takovým způsobem, to smekám. A jak jsem již zmiňoval, mohou za to podle mě jen umělecké ambice pana režiséra, touha natočit a zpracovat ono téma a příběh jiným, netuctovým způsobem, kterým se chtěl zavděčit jistému cílovému publiku, kdy tedy sice nevím, jak moc se mu povedlo, onu diváckou obec přesvědčit, ale běžný divák to prostě nemůže dát bez újmy na duševním zdraví. Bohužel, onen nesnesitelný styl zpracování je tu navíc tak dominující, že přebije i veškerý zbytek, co se ve snímku děje a vyskytuje, tedy zápletku, herecké výkony, atmosféru, emoce, to vše kvůli tomu dře, drhne, nepůsobí, nefunguje. Spousta zbytečných, nicneříkajících keců, střídané naopak dlouhými záběry na hledící, mlčící obličeje, jedno lepší než druhý, k tomu různé mimózní kamerové filtry, tuny zbytečných scén a postav, a jako třešnička na dortu totálně uťatý závěr, bez pointy, a to taky fakt žeru! Rampart je zkrátka chladný, vyumělkovaný blábol, se kterým není skutečně dobré se seznámit a zatěžovat se jím. (22.09.2017)