Tu to musí byť

Rozhodně zvláštní film se skvělým Seanem Pennem (ten jeho tichej pomalej hlas mě dostával). Pro mě je to teda jeden z případů, kdy road movie směřuje k předem jasnýmu cíli s jasnými zastávkami - a to mě moc neba. Pár mouder pronesených (většinou) Cheynnem se mi líbilo ("Je mnoho cest, jak umřít. Nejhorší z nich je pokračovat v přežívání."), několik myšlenek je opravdu dobrých. Chybí mi ale propracovanější dějová linka. Tenhle film neni až tak o ději, ale o myšlence, a to mě trochu zklamalo. Hudba se povedla a Frances McDormand byla výborná. (03.06.2012)

Jak Cheyenne neustále opakoval, Něco tu není úplně v pořádku, ale nevím přesně co. To kompletně vystihuje celou atmosféru filmu. Díváte se na to a nevíte, zda to má nějaký smysl, jestli téma holocaustu ve filmu není jen způsob jak se zavděčit, nebo jestli to má být o stárnoucím rockerovi, co hledá sám sebe..Ať tak či tak, já si chvílemi připadala jako Alenka v říši divů, ale možná to bude tím, že jsem ději nevěnovala stoprocentní pozornost. Na druhou stranu jsem se alespoň dozvěděla, jak zřejmě budu vypadat ve stáří já (:D), anebo jak zajistit, že mi rtěnka vydrží celý den. Eve Hewson byla neskutečně dobrá, její image je mi hodně blízká a tak je škoda, že nedostala více prostoru. Každopádně tohle není film pro rockery, jak se může na první pohled zdát, neboť extravagantní vzhled dvou postav měl asi jen přitáhnout více diváků a to mě dost zklamalo. Ani žádné rockové vypalovačky se nekonaly. Stručně a jasně velice podivná záležitost. (21.08.2012)

,,AŤ UŽ SE STANE COKOLIV, VZPOMÍNKY BUDOU VŽDY SOUČÁSTÍ ŽIVOTA“..... /// Divnej, divnej, divnej ... film. Zasraná (bejvalá) rocková hvězda a její zamejšlení nad sebou, svým tátou... žádný vzpomínky na narvaný sály, nohy ,,do praku“ či tuny koksu, plno prázdnejch myšlenek či (chcete – li) filosofie myšlenkový intimity. Pomalej film s fantastickým Seanem Pennem, u nějž jeden fakt neví, jestli je v depresi nebo se nudí. Pičovina, na který je něco tak podivně zajímavýho (třeba kamera...), že se to nedá jen tak vyhnat z palice. Možná uhrančivá podobizna rockový verze Střihorukýho Edwarda, možná ta ležérnost se kterou poodhaluje to, co ukrejvá pod rtěnkou a make-upem. Rozhodně mi v hlavě neuvízla žádná myšlenka a ani muzika mě nerajcuje. Tak co to jen může kurva bejt??? Třeba na to přijdu příště. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ujíždím na Talking Heads. 2.) Chcu poznat chlapa, kterýho napadlo přidělat ke kufrům kolečka. 3.) Thx za titule ,,Pyverrn“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.03.2012)

Slušná kamera, skvělý výběr hudby, ale jinak mi to moc nedalo. Celý film je hlavně o životní situaci Cheyenne, která se sice v průběhu filmu vyvíjí relativně chytře, ale její (očekávatelný) závěr podá bez vysvětlení, proč k němu došlo. Podobně odbytě působí i vyvrcholení pomsty. Navíc k Cheyenne jsem prostě sympatie najít nedokázal a celou dobu mi lezl na nervy. Zazní zde několik zajímavých myšlenek, jiné - podle mě - chytré víc, jiné chytré míň. A pak je zde ještě pár menších dějů, jejichž uzavření je podobně nedostatečné, jako vlastně celý film. Své diváky si to najde a rozhodně se nejedná o špatný film, navíc má dobře vymyšlené postavy a zejména tu hlavní - tudíž žánr psychologický si to právoplatně zaslouží. Akorát mi to připadalo slabé, bez silného momentu, neskutečně chladné a kvůli tomu všemu ve mě Tady to musí být vůbec nic nezanechalo. I přes všechny klady. Slabé 3* (05.09.2020)

Už úvodná pieseň Lay and love ma pomaličky vťahovala do netradičného príbehu. Keď si vyberieme film, ktorým si spestriť večer, je to vždy neistý podnik. Hlavne ak sa jedná o nového režiséra z ktorého tvorbou sme sa nemali možnosť zoznámiť. Aspoň v mojom prípade. Výstavba príbehu, toho kam smeruje aj toho ako sa postava počas deja vyvíja, je v každom filme kľúčová. Pretože sa s ňou vyvíja aj divák. A je veľmi uspokojujúce povedať, že Sorrentino natočil divácky prístupný, ale zároveň netradičný a svojský film. Má mnoho humorných miest, ešte väčšiu dávku životných múdrostí a nadupaný soundtrack. Čo na tom, že niektoré melódie sú prebraté z Perfect Sensu. Kamera je podmanivá a každý záber je samostatnou fotografiou rozprávajúcou príbeh. Ale to, čo si na This must be the place cením, je fakt, že sa to posúva po mnohých rovinách. Pomalý odkrýva niektoré záhady. Niektoré nechá nevypovedané. Hrá sa s divákom. Jeho očakávaniami, ale pritom mu je každou scénou vďačný za pozornosť. Takéto filmu sú dnes raritou. Sean Penn je bezchybný. (24.01.2014)