Syntax Era
Réžia:
Saul MetzsteinScenár:
Tony SaintKamera:
Hubert TaczanowskiHudba:
Ilan EshkeriHrajú:
Martin Freeman, Elizabeth Bower, Edward Baker-Duly, Colin Michael Carmichael, Amy Beth Hayes, Rasmus Hardiker, Peter Davison, Perdita Avery (viac)Obsahy(1)
Sedmdesátá léta dvacátého století, ve firmě Sinclair Research pracuje Chris Curry, který přichází za šéfem Clivem Sinclairem s nápadem začít vyrábět stavebnicové počítače. Sinclair považuje nápad za bláznovství a pohádá se s Currym natolik, že se rozejdou. Curry na svém nápadu trvá tak zarputile, že v prosinci 1978 vzniká firma Acorn Computers, která začíná pracovat na svém vlastím prototypu počítače. Jenže mezitím už i Sinclair Research vyvíjí počítač. Rozjíždí se závody o prvenství, v nichž vítězí Sinclair. A pak vstupuje do hry veřejnoprávní televize BBC, která chce divákům představit počítač v praxi. A začíná jeden z nejtvrdších konkurenčních bojů mezi Sinclairem a Currym o zakázku pro BBC. (Snorlax)
(viac)Recenzie (16)
"Following drama is based on real people and events ... For the purposes of the narrative some scenes have been invented." --- Celkem zábavné (i když takřka stoprocentně vyčerpávající co do technických detailů) a svižně plynoucí svědectví o časech, kdy počítače vypadaly a taky působily jako zjevení. Skrytě silnou stránkou Micro Men je Eshkeriho hudba, umně kombinující moderní prvky s těmi klasickými; naopak tou slabou se mi jeví být neslušivě patetický závěrečný dialog. Leč i tam by se našla jedna krásná věta: "And you know - ultimately - the path of the future will always be laid by the amateur" ... ()
Za prvé je mně Martin sympatický a přiznávám, že jsem jeho Chrisovi fandila, ale dějiny nepředělám, to se nedá nic dělat. Za druhé bylo tohle téma podané takovým způsobem, aby jsem se neutopila v technických výrazech a je tudíž pro každého stravitelný. Za třetí jsem se i pobavila, například pozvánka Chrise do restaurace na polévku byla parádní a těch vtipných momentů bylo rozhodně víc. A za čtvrté se málokomu podaří takovou příjemnou formou předložit poměrně složitý vývoj dvou konkurenčních firem a jejich boji na trhu. Jestli to bylo do puntíku všechno přesné, to už je jiná věc, ale ten základ určitě a já jsem vděčná za další zářez do mých skromných vědomostí. ()
Viděla jsem tento film ve stejný den jako kinoupoutávku na životopis S. Jobse. Velmi příjemný snímek kombinující IT vtípky (programátoři nad přebývajícím drátem), velmi lidské vztahy (aneb když žák přeroste mistrovi nad hlavu) a ryze faktografickou zprávu o počátcích počítačového věku. Vřele doporučuju, nejen kvůli jako vždy vynikajícímu výkonu Martina Freemana :-) ()
V předmluvě k filmu se píše, že i když je to natočeno podle skutečných událostí, jsou pro zpestření přidané některé vymyšlené scény. Jelikož se v dané oblasti nijak zvlášť neorientuji, nemám ani ponětí co už je navíc, ale pokud tím míní tu záplavu vtipných hlášek a situací, tak jsem za ni moc vděčná, protože právě humor povýšil příběh o počátcích počítačového vzrůstu v Británii a vzájemného soupeření dvou průkopnických firem na opravdu příjemnou a zábavnou podívanou, kterou mohu jen vřele doporučit a to nejen všem počítačovým nadšencům a fanouškům Martina Freemana. ()
Tento z části dokument, z části drama, ale ponejvíc skvělá komedie je naprostá nutnost pro každého IT fanouška, pro kterého byly osmibity typu ZX Spectrum v dětství (nebo i v dospělosti) první počítače vůbec. Je to sonda do historie firmy vlastněné geniálním Clivem Sinclairem, kterého proslavil právě onen krásný malý počítač. Dále je o vzniku konkurenční firmy Acorn, která vznikla vlastně jen díky tvrdohlavosti a pocitu neomylnosti též pana Sinclaira, a o následném nelítostném konkurenčním boji. Psal jsem komedie, a ano, to je především. Když po přednášce 3 dámy pochlebují panu Sinclairovi z poněkud jiného důvodu než zájmu o techniku, nebo když se Sir (ano, ten počítač mu vydobyl rytířskou hodnost) snaží ze všech sil (a pomocí nepředstavitelných financí) rozhýbat své elektrické vozítko v době, kdy je technologie baterií něčemu takovému ještě na hony vzdálená, zatímco ke konci filmu ho na výletě v onom vozítku předjíždí kamiony Microsoft, tak to jsem se musel vážně smát, až jsem se za břicho popadal :)) Jeden z mála filmů, které opravdu pohladí po duši. ()
Reklama