Réžia:
Agnieszka HollandScenár:
David F. ShamoonKamera:
Jolanta DylewskaHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrajú:
Robert Więckiewicz, Benno Fürmann, Agnieszka Grochowska, Maria Schrader, Herbert Knaup, Marcin Bosak, Julia Kijowska, Jerzy Walczak, Oliwer Stańczak (viac)Obsahy(1)
Drama natočené podle skutečných událostí, které se odehrály v nacisty okupovaném Lvově (tehdy Polsko, nyní Ukrajina). Leopold Socha, malý polský zlodějíček a zároveň údržbář místních kanalizací, schová za peníze v podzemním labyrintu skupinu Židů, kteří se snaží uniknout likvidaci lvovského ghetta. Zpočátku je hlavním Leopoldovým motivem cynická snaha vydělat, postupně ale vzniká mezi ním a skupinou zvláštní pouto, které se s každou novou dramatickou událostí v podzemí prohlubuje. Když skupině dojdou peníze, Leopold vidí, že je nemůže opustit a skrývá její členy dále, za což jemu i celé jeho rodině hrozí smrt. Film diváka díky skvělé režii a kameře doslova vtahuje nejen do atmosféry tmavého lvovského podzemí, ale i do výjimečného příběhu mužů, žen i dětí, kteří se čtrnáct měsíců snaží za neustále vzrůstajícího nebezpečí vyhnout smrti. Snímek se vymyká obvyklým hollywoodským schématům, ve kterých jsou pouze dobré a špatné postavy. Zde mají hrdinové obě stránky, o to jsou ale lidštější, působivější a nám bližší. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (144)
Na Hollandovou strašně slabé. Velká vypravěčka malých lidských dramat tentokrát svoji práci odfláknula. Scéna, kdy Janek míří na ostatní pistolí měla zřejmě být vypjatá, ani ta však nezaútočila na mé city. Takže jediné, co lze pochválit, je název. Ano, většina filmu se odehrává ve tmě a jako rozhlasová hra s občasnými záblesky. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Milujem Agnieskynu kameru. Je taká veľkovýpravná, aj keď je v kanáloch a stiesnených priestoroch. A vojnové filmy točiť vie. Čo sa tohto týka, zaoberá sa nie príliž známou témou. Dej a scenár sú v pohode. Konanie postáv predvídateľné. Ale ten feeling dobový sa jednoducho uprieť nedá. Špina v tých kanáloch, no brrrr. A páčilo sa mi, keď vychádzali na denné svetlo, ako krásne sa tá kamera rozostrila a zase zaostrila, ako reakcia očí, keď sú dlho v tme a výjdu na svetlo. Skvelé. 4 z 5 ()
Tady se člověk neubrání porovnávání se Schindlerovým seznamem. Spielberg ve svém opusu vsadil na emoce a patos, vždycky si vzpomenu na červený kabátek malé židovské holčičky v jinak černobílém filmu. To Agnieszka Holland patos prakticky vypustila a prostě jen vypráví příběh normálního člověka, který se tak nějak shodou okolností stal hrdinou. Emoce tam samozřejmě jsou taky, ale nijak řvavé, takové jemnější, klidnější, prostě ženský pohled na věc a to je pro mě nakonec malinkatou vadou na kráse, protože to škodí zapamatovatelnosti. ( velmi subjektivní soud). Takových filmů však jen houšť, poněvadž nikdy bychom neměli zapomínat na minulost a vždy bychom se z ní měli umět poučit, škoda jen, že to pořád neumíme. ()
Podobně jako Katyň přináší tento film zajímavý příběh (zde o jistém panu Sochovi). Bohužel stejně jako zmíněný film je i tento naprosto zbytečně dlouhý a jen pár věci se Vám vryje do paměti (nejvíce asi závěrečné titulky popisující poválečné osudy některých aktérů této události). Přesto jde o film, který by si ti co se zajímají o válku neměli nechat ujít...6/10 ()
A. Holland sa po zbabranom Jánošikovi prekonala a prináša príbeh o Židoch trochu inak. Po vyhladení židovského ghetta sa ich niekoľko schová do spletitých podzemných kanálov. Ich sprievodcom je spočiatku nenažratý zlodejíček, ktorý však postupne pod tlakom rôznych udalostí začína ukazovať i svoje ľudské stránky. Práve jeho postava a premena je ťahúňom filmu. Ten pôsobí veľmi vierohodne, štedrejší rozpočet je na ňom vidieť a niektoré scény sú dosť pôsobivé. Najviac asi príval dažďovej vody a ohrození Židia, pri ktorej som sám začal lapať po dychu. Poliaci vedia robiť filmy a táto kvalitná dráma je iba jedna z mnohých. Dajte Poliakom šancu a nesklamú vás. Máme sa od nich čo učiť. 80%. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (16)
- Agnieszka Holland neměla dobré zkušenosti s natáčením s ženou-kameramankou, navíc vegetariánkou, protože prý měla málo energie. Přesto přistoupila ke spolupráci s další ženou - Jolantou Dylevskou. Během příprav zjistila, že i ona je vegetariánkou, přesto byla s její prací velmi spokojená, což potvrdila slovy: "Svícení je pro ni jako dýchání, dokázala se světlem doslova kouzla." (JoranProvenzano)
- Natáčení probíhalo od 25. ledna do 1. dubna 2010 především v polské Lodži a v Německu. (gogos)
- Agnieszka Holland se snímkem vyhrála cenu pro nejlepšího režiséra na MFF Valladolid. (movieband)
Reklama