Notre jour viendra
Our Day Will Come
Redheads
Réžia:
Romain GavrasKamera:
Andre ChemetoffHudba:
Sébastien AkchotéHrajú:
Vincent Cassel, Olivier Barthelemy, Justine Lerooy, Vanessa Decat, Chloé Catoen, Rodolphe Blanchet, Pierre Boulanger, Jacques Herlin, Aurore Broutin (viac)Obsahy(2)
Co uděláš, když jsi dospívající zrzavý budižkničemu, který až na jednoho staršího chlápka nemá kamarády? Když tě všichni nenávidí a nejvíc ze všeho tvoje vlastní rodina? Když se ti všichni kámoši vysmívají? Odpověď: Ty a tvůj ubohý kumpán seberete všechny svoje prachy, koupíte si sportovní auto, elegantně se oháknete a zamíříte do země zrzavých, do Irska. Co ale začíná jako hledání ideálu se promění v divoké řádění plné nenávisti, násilí a sebedestrukce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (129)
Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. ()
Notre jour viendra je takový malý újezd z absolutně šíleně naladěných krajin pravé mozkové hemisféry jednoho ne zrovna známého řeckého režiséra, jenž dokázal naprosto bláznivou taktikou natočit film o asociální, zpola nevyrovnané dvojici zrzatých maníků, jejichž myšlenkové obraty kolikrát hraničily s nelidskou surovostí, ale přitom dokázaly nabídnout jakousi formu anarchistického, černého humoru. Oba dva herci předvedli sympatické výkony a především poskytli přinejmenším brilantní zábavu. Těžko o tom ještě něco napsat, bylo to tak nadpozemsky atmosferické a vcelku nelehko uchopitelné, že mi ta svobodomyslnost chvilkami působila rozpaky, s čím mám vlastně tu čest. Bylo mi ale velkým potěšením. ()
Amorálna ale citlivá, čiernohumorná, psychologicky vypätá, vnútorne pulzujúca emocionálna rozbuška, posilnená energickými hereckými výkonmi extrovertného Cassela i introvertného Barthelemyho. Anarchistické ventilovanie si minulých krívd na nevinných “okoloidúcich”, vedúce až za hranice zákona. Stoneovi odosobnení a samoúčelní Takí normálni zabjaci môžu ticho závidieť. ()
Psycho amorálna jazda dvoch zrzavých a nasraných debilov, bez pravidiel. Tak neprijemne pri sledovaní fimu som sa cítil pri minulých Stoenových normalních zabijakov. Prvá polovica je fakt výborna, ale neviem či Gavras to zrobil naschval, ale druhá polovica sa zmení na maximalne psycho, čo by mi i vyhovovalo nebyť pri daktorých scénach až fakt zbytočne tlačenie na pílu.Cassel výborny a Berhelemy tak isto. Z hodnotením na CSFD súhlasim a tých 70% je opravnených. ()
tento film je neriadená delová strela - bizarná anti-buddie road-movie, deštrukčná a sebedeštrukčná utopická kamikadze jazda plná podivnej psychológie, terapeutická "oidipovsko-nihilistická" sonda do vnútra totálne frustrovaného a strateného jedinca, artová štúdia nenávisti a inosti a predovšetkým najčudnejší a najnevybúrenejší comming of age film, aký som doposiaľ videl; áno - je to trochu maniera, gavras sa snaží napakovať do filmu čo najdivnejšie indivíduá, najbizarnejšie postavičky, obchádza logiku na úkor emócie, "umenia" a svojho podivínskeho vkusu, ale všetko to drží pokope - asi len nejakou podivnou mágiou alebo vnútornou energiou; filmy ako tento je zbytočné rozoberať, nemajú podľa mňa hodnotu vzhľadom na vonkajšiu realitu, ale na tú vnútornú; je to vlastne sen, ktorý kolíše medzi nočnou morou, mokrým snom a surealistickým bdelím snením, fatamorgánou; ()
Reklama