Insidious

Insidious je urcite lehce preceneny horor rozhodne ne spatny ale tu pravou reznicinu nam Wan naserviroval az z Conjuringem tohle je ryzi a nekolikrat omletej ducharskej prumer budovani atmosfery solidni ale cele to pak jaksi vyzniva do ztracena vylekanej jsem teda moc nebyl a budoucnost hororu jmenem James Wan jsem teda nespatril ale ok svuj urcitej standart ma a zachovava si ho coz je v poradku a Insidious se ho proste drzi a neprevysuje ho ale porad je to solidne odvedena prace uvidime co dvojka (21.08.2013)

Josh žije so svojou ženou Renai a tromi deťmi v nádhernom dome. Niečo však nie je v poriadku a zo dňa na deň sa opakujú situácie z ktorých ostáva rozum stáť. Čudesné hlasy, rôzne zvuky, ktorými sú svedkami nie len deti. Na všetko jedného dňa dopláca syn Dalton, ktorý podľa doktorov po páde z rebríka upadá do kómy. Josh sa rozhodne spraviť rázny krok a s celou rodinou sa presťahujú do nového príbytku, dúfajúc, že okolnosti naberú starý spád a všetko bude tak ako predtým. Postupom času si však s manželkou Renai uvedomujú, že ich syn má iný problém. Na pomoc privolajú známu Joshovej matky, Elisu Rainierovú, ktorá sa venuje okultnej vede. Vidí veci, ktoré iní nevidia. Jasne im dá najavo, že z predošlého domu bolo úplne zbytočné odísť. Posadnutý je totiž ich syn, Dalton. Priviesť ho späť do sveta živých bude náročnejšie ako si všetci myslia. Za prvé by som chcel povedať, že žáner horor rozdeľujem do niekoľkých druhov, ktoré hodnotím z viacerých uhľov pohľadu. Duchariny sú mojim najobľúbenejším z pomedzi všetkých. Asi preto som na tento druh taký kritický. Film ma bavil. Miestami celkom slušná atmosféra, ktorú však ťahala najmä hudba a to je fakt, ktorý ma núti ísť s hodnotením dolu. Nie že by snímok neobsahoval lakačky, alebo by divák nemal pocit strachu. No mňa tento film nezasiahol tak ako by mal. Všetko mi to prišlo akési detské. Dej sa rozbiehal veľmi pomaly. Muž s ohňom v tvári mi pripomínal vizážistky z jarmokov, ktoré maľujú motýle na tváre detí. Všetkého bolo akosi poskromne. Duchovia nestrašili, ba dokonca sa ani poriadne nehýbali. Len stáli ako figuríny vo výkladoch Sportisima. Na mňa tento "pasivizmus" nezaberal. Wan je hororovým režisérom budúcnosti - to bez pochýb! Myslím, že nás ešte nejeden krát poteší svojou originalitou a obrovským potenciálom. Pre tento krát, o trošku lepší priemer - 65%. (13.10.2013)

Konečně po dlouhý době kvalitní dochařskej horor, kterej má pořádný koule a dokáže během 3/4 filmu vytvořit docela hutnou atmosféru, při který se člověk vyloženě nebojí, ale napnutí je docela silný a občas se zadaří i mírně vylekat osvědčenýma hororovýma trikama, což jsem docela kvitoval, nicméně pointa a hlavně nudný finále s absolutně se nehodícím démonem to zase trochu sráží k zemi, ale na to, že se jedná o americkou produkci, tak je to to nejlepší, co se dá za posledních pár let vidět. (19.05.2011)

Málem jsem se posral hrůzou. Že to nikdy neskončí! Ale popořadě. První polovina - Abnormal Passivity. Rodinka stěhuje nábytek, uklízí dům a do toho jim nasraný poltergeist tu a tam houkne do komína, zaskřípe špatně namazanými dveřmi, a co je nejstrašnější, občas jim zpřeháže abecedně seřazené tituly v knihovně. Pro tohle mám ještě docela pochopení. Mně někdo vrazit Koontze před Kinga, mám z toho dva měsíce tiky a panicky se pětkrát denně vracím do bytu, abych se přesvědčil, jestli jsem opravdu vypnul sporák. A to nemáme plyn! A pak to konsternovaná ektoplasma rozjede naprudko! Synáček začne byt duchem nepřítomen, po domě běhá hihňající se trpajzlík, na stropě visí pán s červeným xichtem a mě mrazí. Při té hrůze jsem totiž úplně zapomněl zavřít v obýváku okno. Naštěstí přichází paní v plynové masce a její dva retardovaní synové a hrajou si na Akroyda s Murrayem. Komediální vložka výborná! Paní má ve filtru asi nějaký nějaký pětilebkový matroš, nadýchá se THC, prohlásí, že tatínek je astrální kosmonaut a měl by okamžitě odstartovat, protože jinak má synáček v Houstonu děsnej problém. Pomalu mi tuhne úsměv na rtech. Pan Wan v této fázi patrně nevěděl kundy kam, a tak se začal drápat na Tichý kopec v celé jeho sračkovitosti. Chudáka tatínka totiž pošlou za mlhu hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál. No co vám budu povídat! Tma jako v prdeli, do toho třikrát BUBU, dvakrát BAF, nějaké to kopýtko, trochu kouře, jeden nehezký obličej a teprve potom se vynořil Rákosníček a pravda a láska opět zvítězila nad lží a nenávisti. Naposledy jsem se takhle vyděsil, když mi přišel červený pruh z magistrátu. Řidičák mi naštěstí neprocvakli, chtěli jen pět litrů výpalné a prý, když si budu zbytek svých bodů hýčkat, nějak už to dojezdím. Ale byl to horror! (28.04.2011)

V první polovině Wan dokazuje, že má řemeslo pevně v rukou a opravdu jsem nečekal, že si v mém věku ještě někdy užiju lekačky. Stále totiž tvrdím, že kdo ulítává na brakovém žánru a není náctiletý, tak je zřejmě naprostý magor. Insidious by v té záplavě sraček působil jako klenot žánru posledních let, pokud by ovšem nepřišla druhá polovina, která to neskutečně sráží. Nebudu tady jako někteří tvrdit, že astrální cestování bylo přímo k smíchu, ale nudilo mě neskutečně a film hodně ubral z tempa. To však nic nemění na tom, že Wan je v současnosti jediný zajímavý tvůrce hororů, jejichž systematické nakoukávání se mi tak stále zdá naprosto dementní a hlavně zbytečné. (26.01.2014)