Tri

Je mi špatně, když na tenhle snímek pomyslím. Za mě říkám, už NIKDY. Jako drama Drei funguje mizerně, jako komedie hrozně a jako perverzní "prasárna" skvěle. Zajímá mě ledacos ve filmech a dosti překousnu, ale pokud se musím dívat na dva chlapy, jak si to spolu rozdávají, tak je něco špatně. Až někdy v budoucnosti budu na chlapi, tak se rád podívám, ale do té doby se budu tomuto Německému skvostu vyhýbat obloukem... 2/10 = 20% (23.04.2012)

Do posledního okamžiku jsem si nebyl jist, zda jde o něžný pohled na zmatené vztahy a zmatenou sexualitu jedné generace nebo o jejich krutou karikaturu - a myslím si, že tato nejednoznačnost je záměrná. Tykwer je mi ohromně sympatický tím, že na rozdíl od mnoha jiných kultovních tvůrců nerezignuje na experimenty a kontroverze, nezakademičtěl, ještě stále si dokáže hrát. Taky proto si mě opět získal, kluk ušatá. "Drei" je výtečná, invenční a místy vcelku vtipná podívaná - proto se nevylekejte roztěkaných 10 minut na začátku filmu, pak to opravdu stojí za to. (07.11.2011)

Tom Tykwer se blíží do mé oblíbené desítky režisérů. Jeho poslední počin byl pro mě velkým zážitkem. Objevuje se tam takové množství témat k zamyšlení, ale nejdůležitější je samozřejmě trojice hrdinů. Jsou to v podstatě normální lidé, nejsou to žádní krasavci, jsou víc uvěřitelní, mě byli sympatičtí. Příběh je neotřelý, místy se člověk pousměje, ale smích nehrozí. Cílovou skupinou pro film jsou spíš starší lidé, kteří se budou umět líp ztotožnit s hrdiny, kteří prožívají krizi středního věku a řeší stereotyp ve vztahu i v životě. I když do této skupiny nepatřím, film jsem si užila. (09.05.2011)

Filmový pohľad na hľadanie harmónie v intímnom živote, porozumenie libidóznym túžbam a sexualite. Tykwer používa vlastný výrazový prostriedok - čierny humor (osobne mi však v týchto témach nerobil príliš dobre), hru farieb a prostredníctvom príbehu zjednocuje (alebo definuje) hranice absurdity a normy v dnešnej spoločnosti. Celkový dojem môže pre mnohých pôsobiť dosť perverzne, iní v ňom môžu nachádzať katarznú hodnotu či riešenie genderových a spoločenských otázok. S príbehom samotným sa nedokážem stotožniť, no nedalo sa nevšimnúť hru farieb a ich odtieňov. Tykwer stavil na chladné, decentné a sterilne modré a azúrové odtiene, ktoré definujú postavy, atmosféru a prostredie. Modrá farba je známa ako najchladnejšia farba - vo filme sa prezentuje najčastejšie a to v odtieni azúrovej, oceľovej, bledomodrej. Zrkadlí sa v očiach, odráža sa vo vode, nachádza sa v prostredí. Chladný a sterilný pocit sem tam prestrieda energetický prvok (Hannine červené oblečenie, kontrastné teplé farby v prostredí...) Drei je moderný a istým spôsobom umelecký film, ktorý nemusí byť po chuti každému. (15.11.2011)

Optimisticky beznadějné drama lehce připomínající téma Bertolucciho Snílků, jen v poněkud reálnějších kulisách a komornějším pojetí. Na každý záběr se Tykwerovi podařilo připoutat malinké molekuly obrovských emocí, s každým gestem hlavních představitelů cítíme bezmeznou nejistotu a zrádnost lidských životů, s každou další scénou očekáváme nevyhnutelnou konečnost všech našich snah, pokusů, nadějí i všeho kolem nás. Až nepředstavitelně dokonale předaný křehký příběh dotýkající se té omračující nestability každé sekundy, již prožijeme, a další z milionů důvodů, proč je Tom Tykwer jedním z pro mě nejlepších současných režisérů! (19.04.2012)