Zrodenie Planéty opíc

Film v pravý čas. Namísto godzillovsky destruktivní akce spoustu žánrových zákonitostí relativizující hra o to, kdo je čí pán, kdo ovládá čí území. Ve stínu opic zůstávají všichni živí herci, kteří svými činy ani neaspirují stát se hrdiny. Rodmanův liberalismus nemá daleko k přístupu typu „dělejte si, co chcete, sám stejně nic nezmůžu“. Postavou, která prodělává spletitý vnitřní vývoj, která doslova prochází evolucí (jak ukazuje dechberoucí scéna se stromem), je Caesar, předurčený svým jménem i inteligencí k velkým skutkům. Už dlouho jsem nikoho neviděl hrát takhle přesvědčivě očima. Ve scénách, kdy klade otázky, je Zrození planety opic působivější než tehdy, snaží-li se je zodpovídat. Zatímco podáním i dopadem na zápletku druhořadá romantická linie zestárla v okamžiku uvedení filmu do kin, bude-li za dvacet let nějaká příroda, bude aktuální i její zde prezentované dráždění člověkem. Nezmiňuje řadu dalších interpretací, nabízejících se po prolétnutí aktuálních zpráv ze světa (proč by mělo „právo" na plnohodnotnější život náležet jen vybraným jedincům). Bez ohledu na množství obsažených významů, Zrození si lze bez provinilého pocitu užít i coby letní blockbuster se svižně servírovanými atrakcemi pro oko i mysl (nejlépe pro obojí naráz). Třeba v navozování dojmu pohybu dosahuje Wyatt ve scénách Caesarových nepřerušovaně snímaných opičin intenzity Bourneova ultimáta. Britská invaze do Hollywoodu tak pokračuje stejně zdárně jako cesta naší „vyspělé“ civilizace za sebedestrukcí. 85% Zajímavé komentáře: verbal, Bluntman, Lavran (17.08.2011)

Holy monkey shit! Aneb skutečně jeden z nejlepších filmů roku a blockbuster, který je mimořádně opulentní a efektní, aniž by přitom zapomněl, že má být také inteligentní. Což potěší o to víc, že se v prvním plánu jedná stále "jen" o produkt seq/prequelitidy, ve které se současný Hollywood zmítá. BTW Caesar, byť technicky velmi slušný, stále nepředstavuje vrchol, ani revoluci v počítačové animaci, především proto, že je až příliš často evidentně digitální a až příliš často evidentně hraný člověkem. Tuto roli ovšem převzal orangutan Maurice, který se k dokonalosti limitně přibližuje... (20.08.2011)

Pokud byl dle Nietzseho člověk provazem nataženým mezi zvířetem a nadčlověkem, pak opice jsou provazem mezi zvířetem a člověkem. V mnoha ohledech člověku podobné, přesto lidmi nepřijímány jako rovné. Doposud se nad tím kvůli nižší inteligenci nepozastavovaly, jednou ale může přijít doba, kdy se proti tomuto typu druhové diskriminace (jakémusi modernímu rasismu) postaví a lidem vše vrátí i s úroky. Asi takový je podtext jednoho letního blockbusteru vycházejícího z úspěchu filmů, kde opice ovládly lidskou rasu. A to blockbusteru natolik kvalitního, že ačkoliv používá všechna žánrová klišé (tradiční rozvržení postav, nutnost závěrečné bitvy), v konečném důsledku působí tak přirozeně, že bych se nedivila, kdyby se časem stal podobnou klasikou jako třeba samotná Planeta opic. (11.09.2011)

Prekvapilo ma výborné grafické spracovanie, ktoré pôsobilo prirodzenejšie ako som pôvodne čakal. Znovu sa potvrdilo staré dobré, že menej je niekedy viac a film je plný emócií, z ktorých väčšina je vyjadrená len jednoduchými gestami bez zbytočných dialógov. Geniálne bolo aj postupné zosobňovanie jednotlivých opíc skryté v malých detailoch, ktoré držali celkom dobrú atmosféru a vťahovali diváka do deja čím ďalej tým viac (ošetrovateľ skôr ako väzanský dozorca, jazda na koni a mnoho ďalších) a celkom pozitívne vnímam aj zakomponovanie vedľajších dejových línií ako "chorý otec" či "románik Franco + Pinto" do deja. Vadil mi len príliš dlhý úvod a priveľa "prázdnych" scén v labáku. Určite sa však oplatí vidieť ;) (15.11.2011)

Začátek novodobé klasiky v rámci trilogií a třídílného návratu ikonické značky, minimálně v rámci minulé dekády. Zrození Planety opic zde má sice nejsilnější hodnocení z těchto prequelů, ale paradoxně je pro mě nejslabším dílem. Ikdyž režie a scénář jsou na solidní úrovni, zvláště proti zbytku současné konkurence v rámci blockbusterů, tak oba dva navazující díly jsou silnější. Celý příběh a vývoj Cézara je vynikajícím stylem vystavěný a jedná se o nejlepší aspekt filmu. Ovšem druhá polovina se svou vědeckou vedlejší linkou a Jamesem Francem už tolik nefunguje. Většina lidí je navíc karikaturně zlá a snímek tak postrádá větší nuance, které nabídla dvojka a trojka. Přesto jde o velmi skvělý, srdceryvný zážitek a památné "NE!" se zapíše do filmové historie. (30.01.2024)