Sherlock - Série 4

Je to preč. A môžete si zato sami, páni Moffat a Gatiss. Keby každá časť nemusela byť apokalyptická, že to nerozdýcha ani Nolanov Batman, možno by ste sa po pár sezónach nedostali do situácie, kedy musíte crossoverovať so sci-fičkom, aby ste ustáli divácke očakávania. Milujem tento seriál, je to závislosť a stále stále je dostatočne vynaliezavý a zábavný, bohužiaľ už v levele Now You See Me. Na dve časti som dal štyri hviezdy (zrovna na tie najujetejšie) a to pretože Toby Jones, pretože SPOILER! Moriarty a pretože pani Sestra. Koniec SPOILERu. Ostatné dve tak 50%. Ďalšie rady už len zo zotrvačnosti (08.02.2017)

Ignorujíc zašedivělého Bilba Šourka, v této čtvrté, snad konečné sérii, převažují grafické efekty, CGI a dějové výmysly náhodných dotázaných v nemocnici pro chorobně "přemýšlivé" před aktuálním, jasným dějem, který by měl konzistenci, napětí a logiku. Zrovna u tohoto typu žánru je to neodpustitelné... 40 % (19.01.2017)

Vidím, že čtvrtá série to má s hodnocením jako na houpačce a skoro to vypadá, že ji buď budete zbožňovat, nebo nenávidět. S nadsázkou napsáno. Já byla, až na ten opravdu slabší první díl spokojená. Vedle efektů a nereálností je tu totiž ta emoční linka a na to já většinou slyším. A.... budu si muset od A. C. Doyla fakt něco přečíst, strašně by mě zajímalo, jak moc se těch děl tvůrci drží. V téhle sérii si nedělám naděje. (21.08.2018)

Na závěr čtvrté série zbývá jen jediná, skoro až Hamletovská (toho s Cumberbatchem), otázka: Byla to s*ačka nebo ne? Je tam pár hodně silných scén a zajímavých motivů. Jsou tam třeba i 20minutové pasáže, které jsou poměrně strhující, ale pak vždycky přijde něco, co to shodí až do horoucích odpadových pekel. Obzvlášť postava Mary Watson patří k nejotravnějším postavám televizní historie. Takže sečteno a podtrženo: Ano, byla to s*ačka. (16.02.2017)

U čtvrté série jsem naplno ocenil výhodu pouhých tří epizod na řadu. I tak jsem litoval, že jednotlivé díly nebyly alespoň o něco málo kratší, protože pokud se tvůrcům ve třetí sérii ten jejich vlak vymykal zpod kontroly, ve čtvrté se po celou dobu setrvačností pohyboval mimo koleje. Scénáristé byli zjevně bezradní, a tak nechali vyskakovat ze skříní kostlivce ve formě temných minulostí, případně zcela nových (ale přitom klíčových) postav, což bylo vskutku nablble laciné. Kdybych se podílel na scénáři k posledním třem epizodám, pociťoval bych zřejmě intenzivní svědění kolem kotníků, a v případě, že by mi nějaká žena oznámila, že je mou fanynkou číslo jedna, okamžitě bych upadl do bezvědomí. (17.04.2019)