Konečný problém (S04E03)

Tohle už vlastně není výstřední, narcistní, ani překombinované. Tohle je... prostě stupidní scream fest. Prosím, už žádné další rodinné terapie, zapomenuté členy rodiny nebo čokly, co bývali lidmi. Doufám, že si Gatiss s Moffatem svůj incestní večírek užili a předají tvůrčí otěže někomu, kdo umí kombinovat i víc než dva totožné prvky a twist "já je někdo jiný". (16.01.2017)

Ten odklon je dobře patrný už od začátku 3. série, ovšem TEĎ je ještě o něco zřetelnější. Víc nežli na dílo sira Arthura Conana Doyla autoři zaměřují pozornost na TOHO Sherlocka, kterého stvořili - přičemž (povzbuzeni předchozími úspěchy a možná i trochu opojeni vlastní kreativitou) žijí v bludu, že mají detailně zmapovanou hranici, kterou v žádném případě nesmějí překročit, aby ho přemrštěným zájmem o jeho osobu nezdiskreditovali. Jejich přístup je ovšem dle očekávání KOMPLEXNÍ, takže ho prostřednictvím "posledního" případu (nebo PRVNÍHO - podle toho, jak se to vezme) nechávají zúčtovat se vším, čím prošel ... se vším PODSTATNÝM, co formovalo jeho osobnost. Konfrontace s vlastní minulostí je přitom procedura nanejvýš bolestivá, neboť nemilosrdně obnaží staré, nikdy nezhojené rány a bez slitování vytáhne na denní světlo pečlivě uklizené a nejméně na dva západy uzamčené vzpomínky. Ale když už se s ní jednou začne, je svým způsobem NEZBYTNÁ, neboť symbolicky uzavírá pomyslný kruh, jehož obvod křižují cesty ústředních hrdinů. Ať je to jak chce, pokud má TENHLE případ představovat opravdu POSLEDNÍ zfilmovaný příběh o excentrickém detektivovi, pak se jedná o finále, které mi přes zjevně vykonstruovaný, iluzorní základ prostě imponuje - je adekvátně dramatické ... i nadmíru osobní - takové, s jakým se s trochou dobré vůle pořád ještě můžu ztotožnit. Zaručeně neobjektivních 5* ... protože (co si budu nalhávat) dobrá vůle je tady vždycky ... z mé strany - pokud se jedná o Sherlocka. (19.01.2017)

V páté sérii by se mohl na scéně objevit Watsonův starší bratranec Enrico, který by se nechal přeoperovat na Moriartyho. Taky by se ukázalo, že ten flashback ze Sherrinfordu s originálním Moriartym byl ve skutečnosti flashfoward, takže se to teprve stane. Původní Moriarty totiž přežil, tenkrát na té střeše se střelil do náhradní hlavy, tu opravdovou měl schovanou pod sakem. Takže by byli na scéně Moriarti dva, kteří by se do sebe ve druhém dílu zamilovali a páchali by v Londýně zlo. Nakonec by do Baker Street přiletěla jetpackem exhumovaná Mary a Sherlocka by otrávila jedem z tříhlavého čínského draka... jop, to by krásně zapadlo do konceptu čtvrtý série. (16.01.2017)

První půlhodina byla "jen" špatná variace na Austina Powerse, to bych asi ještě asi zkousnul. Pak ale přišlo zařazení drahé sestřičky s nadpřirozenými schopnostmi, což porušilo základní pravidlo všech příběhů o Sherlocku Holmesovi - žádné nadpřirozeno! A zbytek dílu tvořilo hodinové pokračování Saw s takovými dírami v logice, že by v nich neuvízl ani vorvaň. Odpad všech odpadů. Arthur Conan Doyle rotuje v hrobě jak turbína. V příští sérii bude Moriarty tisíckrát naklonovaný jako agent Smith, Watsonová přiletí z alternativní minulosti strojem času spolu s robotickým Watsonem, Eurus se naučí střílet z očí lasery a Sherlock v nejdražší trikové scéně zjistí, že se mu celý jeho život jen zdál a on ve skutečnosti vůbec neexistuje. (17.01.2017)

Velmi emotivní a napínavé finále. Tvůrci řekli "po finále 4. řadě se Sherlock jen tak brzy nevrátí (hahaha jakože 3 čekání je "brzy") a až to uvidíte, tak pochopíte proč... No tak já to teda nechápu :D Žádný vývoj postavy se podle mě nekonal. Nebo teda alespoň ne takový, co by Sherlockovi zabránil být Sherlockem. Podle mě mohl dohrát na housličky, zamávat ségře na rozloučenou a jít dál řešit případy s Watsonem a my bychom měli na co koukat. Aspoň by mohli natočit kraťas o tom, jak se sakra na konci druhé série dostal z té střechy! :D Ale finále teda důstojné. 5* (16.01.2017)