Čarodejník z krajiny Oz

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Tý jo,tak tohle byla síla.Něco tak barevného a hyperoptimistického jsem neviděl.No,možná Zpívání v dešti se atmosféře téhle klasiky blíží.Ale to je jedno.Je pravda,že těsně po zhlédnutí jsem byl rozpačitý,možná trošku zklamaný,ale jak se mi to rozleželo v hlavě,tak musím uznat,že je to klenot celé kinematografie a já jsem šťastný,že jsem měl příležitost jej vidět.No co bych si počal bez těch geniálních hlášek("To jsi celý ty!"),těch skotačivých a strašlivě chytlavých písniček("Off to See the Wizard") a těch úžasných,sympatických postav(Strašák je král,Lev v těsném závěsu).Ta kolorovaná verze je neuvěřitelná,tohle že vzniklo v roce 1939?Neuvěřitelné.90 % (03.12.2009)

Pěkný, barvitý příběh, který je klasickou pohádkou nejenom pro americké děti. Cesta do země Oz je naplnění dětského snu zmizet, do nějaké jiné kouzelné země podobně jako ve filmech Letopisy Narnie, Alenka v říši divů apod. Proto si myslím, že příběhy tohoto typu dokážou okouzlit i starší diváky. Kulisy země Oz, které údajně zabraly 6 ateliérů, byly vyrobeny velmi velkolepě, takže dostatečně vybarvily svět fantazie. Líbily se mi také postavy doprovázející malou Dorotku, byly originální, což dělá z tohoto filmu a také z knižní předlohy legendu. (26.08.2006)

|| Scenár: Noel Langley, Florence Ryerson, Engar Allan Woolf | Hudba: Herbert Stothart, Harold Arlen, E.Y. Harburg | Produkcia: Mervyn LeRoy, Arthur Freed | Distribúcia: MGM, Turer Entertainment, Warner Bros. | Rozpočet: 2,777,000 miliónov $ | Tržby: 287,334,279 $ || Legenda, ktorá ťaží svôj svetový, dlhodobý úspech z ústredného hudobného motívu, z ktorého sa stal celosvetový hit. Niektoré postavy sú žial otravne štylyzované, a tak som sa cítil nepríjemne počas skoro celej metráže. Hromadné scény divadelného rázu, prearanžované do filmovej verzie nemám rád, ani napriek tomu, že z toho všetko pochádza. Dnes sú jednoducho tieto postupy a metódy buď zrušené úplne, alebo zdravo modifikované - k lepšiemu. (04.09.2012)

Nejsem zrovna pohádkový typ, ale myslím, že Čaroděj ze země Oz si své kultovní postavení určitě zaslouží. Prostě proto, že je to dobrý film, který neztratil nic ze svého kouzla ani po tolika letech. Příchod Dorotky do kouzelného světa působí i v letech digitálních efektů impozantně. Všechny ty stavby a kostýmy zanechávají dojem kvaltině odvedené a precizní práce a spousty efektně utracených dolarů. Kulisy jsou natolik propracované, že nepůsobí nudným dojmem ala česká televizní pohádka a některé loakce, např. pole s vlčím mákem, jsou skutečně nádherné. Písně a taneční choreografie jsou také na té nejvyšší úrovni, hlavně Starašák a Plecháč geniálně rozpohybovaní. Ale asi nejelepší z celého výkonu jsou herecké výkony představitelů Plecháče, Lva a Strašáka. Jejich výstupy jsou, v rámci žánru, hereckými koncerty. Natočit film, který bude diváky a hlavně ty dětské bavit třeba i za 100 let, to je kumšt. A tvůrcům Čaroděje ze země OZ se to povedlo. (13.06.2011)