That's What I Am

Tento snímek měl hned dva silné momenty - vystoupení "ušopleska" Stanleyho,který všem hlupákům vytřel zrak svým krásným hlasem a skladbou,kterou složil.Dalším srdcervoucím momentem pro mě bylo uznání žáků starému oblíbenému učiteli Mr.Simonovi.Přestože se celou dobu tento film točil kolem tématu šikany a předsudků tak musím říct,že to nebylo vůbec nepříjemné sledovat.Skvělý herecký výstup Eda Harrise stojí za ocenění.Co bych vytkla je asi jedině způsob uvádění hlavních titulků s útržky historických amerických zpráv,jelikož mi to příliš evokuje válečné období, ale oceňuji konečné dovyprávění příběhů studentů.Ano tolerance je něco, co nás jakýmsi způsobem posune dál,protože nikdo z nás už nechce znovu vstoupit takto negativně do dějin jako tomu bylo před námi... (21.07.2012)

V (nejen titulkové) písni Go Ahead And Dream Ricka Jensena se krásně odráží tento film. Pokorný příběh o hledání sama sebe, o předsudcích, ale i toleranci. Mám pocit, že slova k tomuto filmu ani nestačí. Takže už raděj končím a jen si povzdechnu: škoda, že já nezažila na základce takového učitele, jakým byl pan Simon v podání skvělého Eda Harrise :) (10.07.2011)

Zajímavě pojatý začátek mě vtáhl do děje. Jenže jiskra příběhu se pomalu začíná vytrácet. Navíc žádná z postav si mě nedokázala přimanit. U všech bych našel vadu. Ed Harris jako stárnoucí učitel dal roli slušně, ale jeho tvrdohlavé odmítání svého očištění mně přišlo zbytečné. Andy získal svoji lásku moc lacině. Takhle jednoduše to v životě většinou nechodí. A Big Gho jsem nepochopil vůbec. Několikrát ukázal, že sílu na to se ubránit má, ale důvodu proč ji nepoužil, jsem se nedočkal. (06.08.2011)

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)

A SVÝM PEREM MOHU VYTVOŘIT SVĚT,KDE STATEČNÍ LIDÉ, JAKO STANLEY MINOR...TVOŘÍ STANDART, PODLE KTERÉHO SE VŠICHNI MĚŘÍ. SVĚT, VE KTERÉM SE LIDSKÁ DŮSTOJNOST PLUS SOUCIT...ROVNÁ MÍRU. "SBOHEM PANE SIMONE, NEJLEPŠÍ UČITELI NA ZEMI!"..... /// Kdo očekával nějakou ,,taškařici“ musí bejt zklamanej. Tady jde totiž o víc než v těch groteskách s Lupino Lanem nebo Charlie Chaplinem…. Tohle je totiž o lidský důstojnosti. Příběh ze života osmý třídy, z let, kdy hippies protestovali proti válce ve Vietnamu (ale vono to je furt stejný, mění se jen šaty a hudba) o klukovi, kterej není jako ostatní, první lásce, (navzdory školnímu tyranovi a na kterou zůstává sladká vzpomínka), přátelství (navzdory ,,davu“), nejlepším učiteli na světě (výbornej Ed Harris), příležitostech a volbách. Je toho tady dost pro všechny. Hezkej film ze života 13tiletých, jenž hodně vypovídá i o nás dospělých a během kterýho se mi párkrát radostí zaleskli oči. A radost přináší svobodu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že řešení otázky světovýho míru je ve čtyřech slovech. 2.) Vlastním baseballovou kartičku (ještě voní po žvejce). Nějakej začátečník - Mickey Mantle. 3.) Nesnáším potupu, jsem vysoký, silný, hrdý a statečný. (a teď tu o Jasněnce…) 4.) Thx za titule ,,EvaShakii“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (09.07.2011)