Wir sind die Nacht

Netradiční upírský film, který je sice, jak je poslední dobou zvykem, řízlý notnou dávkou až zbytečné romantiky, ale vzhledem k trikům, postavám a dávkám krve, se tento neduh dal snadno přehlédnout. V zásadě je to ukázka světlé i stinné stránky upírského života v moderním světě. Veskrze film bez slabin, který baví po celou stopáž. Z mého pohledu hodně vyčnívala scéna z hospice. Ta mě dostala do kolen a utvrdila mě v tom, že po policajtovi, hasičovi, prezidentovi a kovbojovi už nechci bejt ani upír. :D 90% (08.05.2012)

"Nora, obsluha nie je v menu..." - NORA: " Zákusok odchádza" :)) "Wir sind die nacht" je rozhodne viac drámou ako hororom. A s tým treba rátať. Keďže som od Nemcov nečakal nič svetoborného - film ma prekvapil viac ako výsledok v osem-smerovke. Príbeh veľmi dobrý. K výstižnému Hamletovmu citátu: "..byť či nebyť.." - by som už len dodal - upírom?? Všetko má svoje plusy a mínusy. (07.02.2012)

Hororový pátek třináctého Part II. - I tady se bohužel mé očekávání potvrdilo a jednalo se o nejslabší kousek v našem výběru. No jo no, německá produkce, lesbický upírky, a hlavně nehorový příběh způsobily, že se nám to nelíbilo. Budu míň kritickej, protože triky jsou solidní, holky taky hrajou dobře, bohužel často nemají co, ale aspoň jim to sluší. Proměna Leny je úplně senzační, scéna ve vaně se mi strašně líbila. Navíc Karoline Herfurth se mi zamlouvá už od Holky to chtěj taky, kde taky jako Lena zachraňovala příběh od úplné tragédie. A i sympoš z Die welle pomohl. Na dvě, ale abych vyrovnal Matoušovo hodnocení musim dát tři. (14.01.2012)

Dennis Gansel znovu recykluje Hollywood a po jeho posledních režijních počinech, které patří k tomu nejlepšímu, co se za poslední léta ke mně z Německa dostalo, není na místě údiv, že tentokrát to dopadlo mnohem lépe, než jeho první „prcičkovská“ Hollywoodská variace. Upíři prostě frčí, ať už se to někomu líbí nebo ne. Wir sind die nacht nevnáší do žánru nic nového (snad jen absence mužů - krvesajů, jichž se jejich dámské protějšky prostě a jednoduše zbavily), ale nevidím to jako mínus, má svoje kouzlo, několik nezapomenutelných scén a na mladou generaci z řad herců se dobře dívá (Jennifer Ulrich, Max Riemelt). Jen škoda, že němci v některých momentech nepřitlačili víc na pilu, přeměna hlavní hrdinky si o to přímo říkala. Chci pokračování! 80% (23.04.2011)

Velmi příjemné překvapení! Kam se hrabou všechna ta americká Stmívání! Výborné drama o tom, že není jednoduché najít místo, kam patříme. Už úvodní scéna, kdy kamera hypnoticky klouže po mracích, nad nimiž letí letadlo, a pak se ponoří dovnitř za hudebního doprovodu Kolacny Brothers and Scala napovídá, že následující příběh bude o životě a smrti, o umírání a neumírání, o nemožnosti si zvolit, a nebo naopak o svobodném rozhodnutí vše ukončit. Z na první pohled módní upířiny, která v první půli duní rytmy a blýská světly půlnoční diskotéky, se postupně vyklube existenciální drama o smyslu života, ztrácení nejbližších a zoufalé snaze zabránit druhým v jejich rozhodnutí. Klipovitý příběh se promění v syrový obraz našeho světa, podtržený uhrančivou hudbou a výtvarnou kamerou. ,,Stýská se mi po slunci." ,,Ach, já měla strach, že budeš chtít něco, co ti nemohu dát..." (11.11.2012)