Smutná balada o trúbke

Na druhé zhlédnutí už mě to tak nebralo. Nepochopil jsem například, proč se Javier tak zohavil, a chyběla mi tam informace, co dělal celých těch 36 let, než nastoupil do cirkusu. Příliš nadšení ve mně nevyvolala ani herecká představitelka artistky Natalie - osudovou krásku, kvůli které se dva muži znepřátelí na život a na smrt, si osobně představuju dost jinak. Zklamán jsem byl i z mizerné úrovně trikových záběrů. Naopak mi tam velice sedla celková syrovost a naturalističnost, jakož i výtvarné pojetí a použitý hudební doprovod. Celkově si myslím, že to je velice zajímavý a originální film, který však není pro každého. Sto lidí, sto chutí - však to znáte. Btw. místy mi to hodně připomínalo slavný film Zrůdy. (08.11.2013)

Tak tenhle film je tedy super divný. Bohužel se mi film příliš nezamlouval. Nebyl ani zdaleka tak brutální, jak kde někteří povídají. Hlavní klaunské duo, je totiž páreček klaunů, kteří jsou v jádru vlastně skoro až hodní. Jsou pouze trošku magoři. Vlastně film na mě působil tak, že z celé výpravy, která se na vzniku tohoto filmu podílela nemohl být normální asi nikdo. Je to taková hodně zvláštní jízda napříč Španělskem. Mnou zřejmě nedoceněná. Lepší *. (02.05.2012)

Romantická balada o tom, že z vás láska, a ženská kór, může udělat pořádného trumpetu. Což ještě neznamená, že pak nemůžete dokázat, jak i taková trumpeta dokáže pro tu svou španělskou Millu Jovovich (a řekněte mi, že ne, když ten svůj kukuč zahalí do tmavé paruky) pěkně troubit. Troubit tak, až z toho maso lítá všude. Klauni jsou zlo, a takový nasraný zamilovaný klaun, ať smutný nebo veselý, tak před tím bych teprva utíkala fofrem, že by se za mnou vlastní otépéčko (chápej okrasný tukový pás) prášilo. A co si má teprva počít baba, pro kterou se trumpeta staví do pozoru hned dvěma klaunům... Že si to neumíte ani představit? Tak proto je tu děj zřejmě tak nepředvídatelný, že jsem si z toho sama připadala jak na hrazdě. 80% (12.11.2013)

dobře dobře 5* za odvahu a za klauny.. když pominu tu nehorázně promarněnou šanci, že tam bylo spousta okamžiků kdy se to mohlo stočit v perfektní závěr.. během filmu jsem odpustil i to, že tady ten přepálený styl kamery se mi hnusí a málokdy se s ním pracuje kloudně..(tady je ten smysl v tom přepálení celého filmu, nejen kamera i v ději je toho tolik přepáleného, že se to občas nevyhne klišé..) jsem za to naštvaný a smutný, zároveň sem se skoro výsostně bavil. (24.02.2012)

Burleskně deformovaný pohled zpět do začátku 70. let, imprese doby jako delirický sen, v němž se iluzorní svět dobové televize (politika, slavný prchající zločinec El Lute a estrádní vystoupení klaunů) proměňuje do burleskní frašky, v níž se dva klauni přetahují o vyzývavou krásku z jejich cirkusu. Podobně jako v předchozím snímku "800 kulek" se režisér obrací do popkulturní a multimediální historie Španělska. Osobitost Iglesiasova přístupu spočívá v tom, že na rozdíl od jiných současných tvůrců minulost nostalgicky neidealizuje, nýbrž ji deformuje do burlesky, v níž se mísí líbeznost nostalgie s karnevalovou pokřiveností. Jeho minulost není hezoučká načinčaná iluze, nýbrž zašlý lunapark s chodícími mrtvolami. "Balada triste de trompeta" v zásadě je tragická romance milostného trojúhelníku zasazená na pozadí 70. let minulého století, ale je přenesená do horečnatě nadsazeného barokně křiklavého světa "světskejch" a "jauneráků". (18.12.2010)