Smutná balada o trúbke

Jako jo, je to celé strašně ujeté, vymyká se to snad všemu, ačkoli do jisté míry jde jen o hodně, hodně šílený romantický film a kromě toho romantického žánru je to ještě dost zvláštní mix dramatu, komedie, akčňáku, thrilleru (+ dejme tomu hororu) a válečného filmu, ale když se sám sebe zeptám, co mi to vůbec dalo, docházím k odpovědi, že vlastně nic. Rád jsem to viděl a zaujalo mě to určitě, ale i přes všechny ty podivnosti v tom mám pocit, jako bych právě dokoukal něco průměrného a lehce zapomenutelného - ačkoli vím, že na tohle fakt jen tak nezapomenu. Ale toho pocitu se prostě zbavit nemůžu a tak si nejsem jistý, jestli za to může především nezvládnuté práce s tempem (obzvlášť ve finále už to na mě trvalo moc dlouho) nebo to, že tu jsou všechny postavy nesympatické. Nebo něco jiného. Tak jako tak, víc jak na tři to nevidím. A ani mi nepřijde, že by z toho plynulo cokoli hlubšího. Možná to, že Francův režim odrodil blázny? Ale těžko říct, jak moc to tam fakt je a jak moc to tam vidím já, navíc mám pocit, že ten film se o něco hlubšího ani nepokouší a že mu šlo jen o tu zběsilost a podivnost. 3* (19.06.2021)

Láska je mocná čarodějka. Pocity které z ní vzejdou jsou silné a snadno rozpoznatelné. Když je láska opětována.. jste šťastní. Jestliže však není, působí ničivou bolest a může se lehce změnit na přímou cestu do pekla. A jestli kdy ďábel někde zanechal svou stopu, pak právě tady. Smutná trumpeta je skutečná, je bolestná.. je živá.. je intenzivní. Nabízí všechny barvy temnoty. A jedno vím až moc dobře. Klaunům neuteču – a ani nechci. (22.03.2021)

Tak tohle byl hodně zvláštní zážitek; období španělské občanské války je mezi iberijci využíváno často a musím uznat, že ho využívají většinou úspěšně. Povedlo se jim to i tentokrát, přestože jsem si několikrát nebyl úplně jistý, jestli jsem veškerý vizuál zpracoval správně. Každopádně to byl pořádný nářez (chvílemi i doslova), který místy přecházel až do absurdna, ale bavil jsem se, i když bytostně nesnáším klauny (jako zdroj humoru, Pennywise můžu). (14.04.2021)

Romantická balada o tom, že z vás láska, a ženská kór, může udělat pořádného trumpetu. Což ještě neznamená, že pak nemůžete dokázat, jak i taková trumpeta dokáže pro tu svou španělskou Millu Jovovich (a řekněte mi, že ne, když ten svůj kukuč zahalí do tmavé paruky) pěkně troubit. Troubit tak, až z toho maso lítá všude. Klauni jsou zlo, a takový nasraný zamilovaný klaun, ať smutný nebo veselý, tak před tím bych teprva utíkala fofrem, že by se za mnou vlastní otépéčko (chápej okrasný tukový pás) prášilo. A co si má teprva počít baba, pro kterou se trumpeta staví do pozoru hned dvěma klaunům... Že si to neumíte ani představit? Tak proto je tu děj zřejmě tak nepředvídatelný, že jsem si z toho sama připadala jak na hrazdě. 80% (12.11.2013)

Na druhé zhlédnutí už mě to tak nebralo. Nepochopil jsem například, proč se Javier tak zohavil, a chyběla mi tam informace, co dělal celých těch 36 let, než nastoupil do cirkusu. Příliš nadšení ve mně nevyvolala ani herecká představitelka artistky Natalie - osudovou krásku, kvůli které se dva muži znepřátelí na život a na smrt, si osobně představuju dost jinak. Zklamán jsem byl i z mizerné úrovně trikových záběrů. Naopak mi tam velice sedla celková syrovost a naturalističnost, jakož i výtvarné pojetí a použitý hudební doprovod. Celkově si myslím, že to je velice zajímavý a originální film, který však není pro každého. Sto lidí, sto chutí - však to znáte. Btw. místy mi to hodně připomínalo slavný film Zrůdy. (08.11.2013)