Muž odnikud

Takový mix Leona a Oldboye, který mě občas mátl svým vcelku velkým množstvím postav (chtě nechtě, asijské tváře se mi prostě hůře rozeznávají). Řemeslně je však film zvládnutý na výbornou, obzvlášť několik scén opravdu vyčnívá, a i když mě třeba takový Deiji zaujal víc, bavil jsem se slušně. (21.03.2012)

Komercia najhrubšieho zrna! Hlavný hrdina so záhadne tragickou minulosťou je charizmatický a krásny až z neho citlivejšie diváčky pošteklí v podbrušku + malá holčina dojímavý hajzlík, akého by ste si napriek všetkým rizikám sami privlastnili + záporáci zlí, škaredí a odporní, že byť to na vás, dožívajú v hrozitánskych mukách ešte mesiac po projekcii. Teda, možno až na jedného z nich, ktorého úlohu v celom filme je potom veľmi ľahké uhádnuť už polovici a v akože nervydrásajúcom finále nebolo miesta na vážnejšie obavy. K tomu si je ale potrebné prirátať prvotriedne súboje všetkého druhu, síce prelakovanú, ale stále postačujúcu explicitnosť a v neposlednom rade fakt, že napriek celkovej priehľadnosti, je Ajeossi vzrušujúcim a pútavým filmovým zážitkom. Super večerníček, spal som po ňom ako podrezaný. (26.08.2011)

Vadil mi pomalý rozjezd a na mne přece jen kapku víc brutality, ale jinak pohodový revenge film. Jak nemám korejskou kinematografii rád, tady se snažili alespoň o lineární vyprávění, a že něco nechali na divákovi, ať si domyslí (třeba očička), je jen kladem. Pravda, barvotiskových obrázků ve stylu komiksů bylo hodně, ale až tak to neruší. (12.12.2011)

Prvá polovica bola pre mňa celkom nezáživná, pretože som nevedela rozoznať kto je kto, ale mĺkvy, hlavný hrdina v čiernom bol celkom fešák, tak som to nejako zvládla. Potom som sa začala lepšie orientovať, aj bitiek sa nahromadilo a zistila som, že fešák je ešte aj najlepší bitkár zo všetkých. Úplný záver bol výborný ... ale ten, čo som si vymyslela ja. Bolo to naozaj akčné, kosti sa lámali, telá sa rezali ... takže žiadna nuda. Výborný zvuk. (25.11.2017)

Korejskou středněproudou kinematografii nejlépe vystihují dvě hesla: "krev" a "slzy". Přes místy na evrposké i na americké poměry přemrštěnou emocionalitu a pateticky přepjaté scény je Ajeossi nadprůměrně a svěže zvládnutá žánrová hra, jež se v tvůrčím přístupu podobá řekněme takovému Taken Pierra Morela: silný hrdina, který je jen zdánlivým outsiderem zachraňuje mladou dívku ze spárů obchodníků s bílým masem/lidskými orgány. To vše výborně zarámované gradací a netuctově působícími surovými akčními scénami. Emocionální exploatace je do velké míry otázkou stylu. Korejské publikum má zřejmě v tomto smyslu potřebu silnějších katalizátorů, podobně jako mají třeba Američané potřebu nad ostatní poměry poněkud silnějších a větších aut. (05.12.2011)