Ďáblův dvojník

Nekompromisní příběh, kterému vládne, pro mě v té době neznámý, Dominic Cooper, mě sejmul hnedka v prvních minutách. Takový příběh se totiž jen tak nevidí. Příběh odehrávající se v Bagdádu, vyprávějící o odporném životě jednoho ze synů Sadáma Husajna. Ten film vlastně zaujme prakticky vším. Prostředím, námětem, hereckými výkony...Všechno je tak absolutně atraktivní a neobvyklý, že atraktivnější a neobvyklejší film se v té záplavě dnešních filmů snad ani najít nedá. (13.02.2012)

Analýza zdegenerované zmutované rodinky, respektive jejího geneticky upraveného zmrda, měla nulovou vypovídací hodnotu pro neznalého diváka a ještě na bájné vizi představ o pohádkách Šeherezády poskládaný chaotický scénář opisující od bratří Grimmů. Navíc režisérova forma sice místy šokovala, ale celkově nudila. Chápu, že není snadné vycházet z nuly a prakticky z ničeho. Až podobný hodně zajímavý námět natočí Íráčané nebo příbuzná sestava pro nás vzdálené kultury, určitě budu nadšená a natěšená. Bohužel vidím to tak za příštích 100 let, tolik tabuizované téma zůstane zřejmě ještě dlouho tabu. Po hvězdě dávám přitažlivému Cooprovi, zahrál dvojbratry excelentně, degena Udaje i sexy Latifa. (01.07.2012)

Dozvěděla jsem se něco málo o nedávné historii Iráku a příbuzných Saddáma Husajna, Cooper sehrál svoji dvojroli tak perfektně, že jsem chvílemi netušila, na kterého z „princů“ se zrovna dívám. Je to ale místy tak nepříjemná podívaná (vulgarismy v každé druhé větě, brutalita a sexuální násilí vůči ženám), že už si tenhle film asi znovu nepustím. (04.03.2024)

Buď dělat dvojníka jednomu z nejnenáviděnějších mužů v celém Iráku, nebo se dívat, jak mu ti nahoře popraví celou rodinu. Nabídka, která se nedá/nesmí odmítnout, látka, která jede na půl plynu, studie absolutní moci, která se nezastaví ani před nevinnými studentkami. Irácký prezident Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí a jeho režim trochu jinak. A to z pohledu jeho nejstaršího syna Udaye, známého jako nejen sexuálního sadistu. Místy to celé vypadá jako propagandistická obhajoba spojenecké intervence, jindy jako snaha o psychologický profil narušeného magora v blyštivých barvách všech těch pohádkových paláců. Motiv dvojnictví je fajn, stejně jako dvojrole Londýňana Dominica Coopera. Snímek navíc nabízí univerzální platnost, takže se dá napasovat i na další „hodné strýce“. Tamahoriho (kosmopolita hadr) režisérská rehabilitace možná, v záplavě filmů však kousek, který překvapivě rychle vyšumí do ztracena!! (15.04.2013)

Trochu mi to pripominalo film Bronson, kde tiez sledujeme osudy brilantne zahraneho magora. Lenze podobne ako v Bronsonovi aj tu chýba poriadna zapletka a film je len sledom viacero prihod bez poriadnej gradacie, takze po chvili to zacne byt monotonne a nudne. Ale Dominic Cooper predviedol fakt skvely vykon a kvôli nemu to asi za jedno pozretie stoji. 5/10. (16.11.2011)