The Whisperer in Darkness

Prijemna stylovka, tvariaca sa ako 50's becko (aj ked vyuziva o dost inu filmovu rec). Je to bohuzial trosku pridlhe a priserky takisto nemuseli byt prisene cgi. Pokojne ich mohli spravit old school ako od Harryhausena. Ale inak mi to spravilo radost. Pri takejto stylizacii som schopny odpustiit vela veci. 8/10 (17.04.2020)

Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali. (01.03.2016)

Zaprvé musím říct, že tvůrci snímku si na zfilmování vybrali opravdu dobrou povídku. Myslím, že Whisperer in Darkness je jedna z nejlepších Lovecraftových povídek na zfilmování. Černobílé provedení ve filmu není špatné a podobně jako u The Call of Cthulhu mu dodává atmosféru. Kladem také je, že tento film už ale narozdíl od jeho předchůdce není němý, protože sem by se to už určitě moc nehodilo. Dějové provedení je tu hodně dobré a u pár scén už jsem si říkal, že tak nějak by mohlo vypadat i provedení na stříbrném plátně. Hudební doprovod se tu velmi povedl a už od začátku mě z něj mrazilo. Herecký výkon hlavního hrdiny tu je skvělý a přesně vystihl podstatu Willmarthovi postavy. Dobrá je tu i kamera, filmové triky už jsou na tom o dost hůř, ale to byl nejspíš účel (u mozků jsem se vyloženě zasmál). Nicméně si nemůžu pomoct a mám pocit, že by to opravdu chtělo zfilmovat nějaký Lovecraftův příběh s použitím velkého rozpočtu. Jsem rád aspoň za toto, ale i tak to moji touhu po pořádném lovecraftovském filmu neukojilo. Nakonec ještě musím pochválit druhou polovinu filmu, která v povídce v podstatě pokračovala a musím říct, že docela dobře. Také vztahy mezi jednotlivými postavami tu byly dobře napsané, což je velké plus, protože zrovna tohle nepatřilo mezi Lovecraftovy silmé stránky. (05.11.2017)

Toto je veľká škoda. Myslel som si, že je to nejaká amatérska fušerina, ale napokon som bol prvú polovicu príjemne prekvapený. Jasné, vidno, že tvorcovia nemali k dispozícii 100 miliónov (alebo aspoň 10), ale podarilo sa im to zamaskovať a celé je to fakt super. Tajomné, príjemne nepríjemné, plné otázok a žiadnych odpovedí a výprava (osamotené gazdovstvá uprostred hôr) je tiež pekne zvládnutá. Bohužiaľ, v polovici sa film dostane v podstate na koniec Lovecraftovej poviedky (!) a ja som sa zaskočene pýtal „no dobre, a o čom to bude teraz?“. No a „teraz“ to bolo dosť slabé a začalo sa to postupne rozpadávať. Navyše režisér začal vo finále siahať po príšerách a zobrazovať ich, čo je zle, lebo Lovecraftove príšery je fajn predstavovať si, ale ešte sa nenašiel nikto, kto by ich natočil tak, aby ma tým zaujal. Čo ma ale šokovalo je to, že vo filmovej adaptácii chýbajú desivé listy, ktoré si dvaja muži posielali a ktoré boli tým najstrašidelnejším nielen z danej poviedky, ale možno jednou z najstrašidelnejších vecí, akú HPL vôbec kedy v celej svojej kariére napísal (a to už je vážne čo povedať). To je ako keby vo filme Terminátor chýbal Terminátor. (26.11.2020)

Ta stylistika černobílých sci-fi béček tomu rozhodně pomohla; nejen kvůli ději zasazeným do konce dvacátých let minulého století, ale i kvůli tomu, že literatura "Otce hororu" tomu i trochu nabádá. Lovecraftovu stejnojmennou povídku sice nepočítám mezi jeho vrcholná díla (tam řadím hlavně Barvu z kosmu, V horách šílenství a Stín nad Innsmouthem), hrůzu však dokázala vyvolat skrz ne jednoznačnému závěru a absenci v detailech. To tady chybí. Samozřejmě, tvůrci si na sebe tak trochu upletli bič a povídku (kterou z půlky tvoří psaní a čtení dopisů) se snažili rozvinout do celovečerní délky. Takže tam, kde původní dílo končí, tak snímek další půlhodinu pokračuje. A nejsem si zrovna úplně jist, jestli to byla - i vzhledem k nizoučkému rozpočtu - ta nejlepší varianta. Každopádně tvůrcům smekám hučku za nemalou odvahu. (15.02.2015)