Spartakus: Bohovia arény

Základ zůstává stejný - jíška z krve a písku. Komplikované mocenské boje smíchané se špičkováním na život a na smrt mezi gladiátory jsou servírovány čitelným a strhujícím způsobem, kterému übersexy vizuál sekne. Oproti první sérii navíc mohou Bohové arény sázet na charismatičtějšího hlavního hrdinu a silný "aha efekt", který se dostaví při každém propojení osudů s Krví a pískem. Pro fanoušky jedničky povinnost, pro nováčky vstupenka k ní. (06.07.2012)

Co působilo jako výplň a snaha o zdržování seriálu na divácky i akčně nejvděčnějším místě, se nakonec ukazuje jako ta vůbec nejlepší sezóna. Dokazuje navíc, jak chytře je celý koncept nastavený, kdy je jedno, že víte, jak to s jednotlivými postavami bude o pár let později, kam se dopracují nebo jak skončí, protože přes všechnu krev a zdánlivě samoúčelný sex a utrpení měl tenhle příběh vždycky v první řadě silné charaktery a s tím související upřímné emoce. Takže když přibude někdo nový, tak jen netrpělivě poposedávám v nervozitě, jak (moc špatně) daný nováček dopadne. Oproti již legendární první sérii vedou Bohové ještě o chlup díky tomu, že se nemusí hledat ve vizuální stránce, nemusí hnát dopředu a naopak svoje tvůrčí klady dokonale znají. (23.03.2021)

Prequel k seriálu Spartacus: Blood and Sand, Spartacus: Gods of the Arena, nás zavede do doby, kdy byl v Batiatově ludu šampion Gannicus a Oenomaus se teprve uzdravoval po těžkých zraněních utržených v aréně Stínem Smrti. Batiatus a Luctetia spřádají své intriky, nejen proti Batiatově otci, ale i proti vysoko postavenému Tulliovi, který rozhoduje, kdo se bude účastnit významných her včele s prvními zápasy v nově postavené aréně. Je zde spousta postav, které jsou i v Blood and Sand. Je zde natočena spousta věcí o kterých se mluví v Blood and Sand. Prequel je v tomto ohledu opravdu vydařený. Poslední díl je zakončen parádní dvacetiminutovou bitvou v aréně. Jediný na co bych upozornil diváky, kteří ještě neviděli Blood and Sand, je že tvůrci začínají a ukončují seriál událostmi, kterými končí Blood and Sand, což mi přijde celkem zbytečný a prozrazuje to finále první série. (Stačí přeskočit v prvním díle hned na začátku 2 minuty a v posledním díle poslední 2 minuty). Seriál je plný intrik, neskrývaného sexu ( jak mužů s ženami, tak mužů s muži a žen s ženami), vulgární mluvy a napěchovaný skvěle natočenými souboji plnými brutality a hektolitry počítačové krve, která zvýrazňuje masakry odehrávající se na obrazovce. To vše doprovází skvělý soundtrack. Pro mě je to vynikající seriál, který se s ničím nepáře a to je dobře. Za mě jasných 100% :) (25.03.2013)

Kvalitou srovnatelné s "Blood and Sand", díky diametrálně odlišným charakterům starých známých navíc poměrně překvapivé (největší svině se ironicky stávají z těch nejzásadovějších). Oblíbené postavy: Batiatus, Lucretia, Solonius, Gannicus, Dagan. Kéž by takhle vypadaly všechny prequely.;-) (10.05.2012)

Ze začátku jsem se trochu bál, jak mě Bohové arény vezmou po skvělé Krvi a písku, když tu chybí hvězda největší, tedy Spartakus sám. Tyhle obavy naštěstí vzaly s prvním dílem za své, je to pořád stejně skvělá jízda. To co dělalo tenhle seriál výjimečným, tu je pořád. Skvělé souboje v aréně, necenzurovaná brutalita, spousta lechtivých scén a samozřejmě skvěle gradující příběh, což je bohužel věc, kterou spousta lidí z mého okolí u tohoto seriálu odmítá vidět. A přitom příběh je tady vždycky to nejzajímavější, všechno to okolo je "jen" příjemným kořením :) Ostře ukázaný rozdíl mezi uhlazeným světem římské elity a drsným světem gladiátorů, rozdíl mezi intrikami, zradami a podvody a přátelstvím ukovaným v krvi a písku arény. A pro fanouška Krve a písku skvělé rozšíření příběhů spousty postav. Hlavní postavou Bohů arény je pro mě skvělý antihrdina Batiatus, neštítící se ničeho, jen aby dosáhl svého cíle a urval si pro sebe co největší krajíc moci. To, co všechno napáchal se svoují manželkou během druhé poloviny seriálu byla skutečně síla. Nestává se často, že v seriálu fandíte víceméně záporné postavě, ale tady se to povedlo. Druhým hrdinou téhle řady je pak Crixus, kterého jsem znal jen jako neohroženého šampiona Capuy - tady jsem s ekonečně dočkal příběhu jeho vzestupu a cesty k vytoužené slávě. A mám ho čím dál raději. Třetí hlavní postavou je nováček Gannicus, který byl inzerovaný jako hlavní hrdina, pro mě ale stál trochu v pozadí prvních dvou zmíněných, asi kvůli tomu, že jsem ho neznal z první sezóny a neměl k němu z počátku vztah. Rozhodně mu ale nemůžu upřít asi nejlepší akční scény, styl boje se dvěma meči je můj nejoblíbenější, něco takovýho bych chtěl někdy umět :) Kromě toho se konečně zaplní další bílá místa v příběhu - jak se z Oenomaa stal Doctore či jak Ashur přišel ke svému zranění (po téhle sérii mi je jeho postava ještě odpornější). Všechno skvělé zůstalo v Bozích arény zachováno a já se těch necelých šest hodin opět skvěle užil :) /90% a 5*/ Oblíbené epiziody: Beneath the Mask, Reckoning (23.08.2012)