Krycie meno U.N.C.L.E.

Libová hudební stránka filmu zachraňuje průměrnou špionážní story z dob tyčících se u zdi Berlínské. Pemberton je vtělením Morriconeho. Ritchie má pro hudbu neskutečný cit, ale chytlavé dobové pecky zastiňuje famozní instrumentální muzika oscilující mezi westernem, špionážním žánrem a roztodivným etnickým mixem. Herecké duo (Cavil, Hammer), trio (Alicia), quarteto (Grant) je sympatické určitě bych se jejich dalším dobrodružsvím nebránil - s promakanějším příběhem samozřejmě. Několik dílčích scén je geniálních (svačinka v autě), ale celkově jsem čekal ještě drobet víc. Fajn oddychovka. Nic víc, nic míň. Sákryš, zapomněl jsem si tam sako. (20.08.2015)

Krycí jméno U.N.C.L.E. sází na povrchní, ale dostatečně dynamickou a svůdnou retro vlnu. Je na co se dívat, je co obdivovat, ale po pár desítkách minut po projekci víme, že jsme viděli něco docela šťavnatého, ale ne natolik, abychom se těšili, až to někdo flákne na disk. Předlohu (kultovní americký seriál společnosti NBC ze šedesátých let) neznám, dopředu jsem věděl pouze to, že tu síly spojí americký agent (dřív zloděj uměleckých předmětů) a ruský likvidátor, samozřejmě povahově úplně někde jinde. Navíc je tu východoberlínská automechanička, která táhne na obličej stále zajímavější Alicie Vikander. Je to hezky vystylované, záměrně přestřelené, efektně zrežírované. Ale někdy zbytečně překombinované. Přitom příběh nepatří k nejsilnějším. Jeho vnitřní celistvost chybí také. Stejně jako víc vtipu. Herci jsou fajn, ale jejich postavy nejsou tolik zajímavé, abychom z nich padli na zadek. Nicméně pro oči je to poutavé. Jen to někdy nestačí. Navíc Ritchie potvrzuje pravidlo, že na mě to prostě neumí!! (14.11.2015)

Neoriginální a nebývale povrchní špionážní retro snímek ukazuje, jak moc Guy Ritchie plýtvá svým talentem. Po formální stránce zcela dokonalá věc, k čemu je to ovšem platné, když obsahově je to naprosto o ničem. Velká škoda, že Guy není schopen umělecky udělat krok směrem vzhůru a natočit konečně film bez té své (tak typické a po x-tém opakování už protivné) nadsázky, kdyby se zapracovalo na scénáři a tohle byl film takříkajíc ,,na vážno", mohla to být nebetyčná pecka... (06.12.2015)

Sympatické špionážní dostaveníčko. Guy Ritchie umyl podlahu v CIA a KGB v době Studené války a ukázal, že na špionážní žánr lze pohlédnout stylově. 9 z 10 režisérů by z toho udělalo seriozní blábol plný stereotypů. Ritchie přichází s vlastním stylem, svůj film přibližuje divákům neznalým seriálové podoby velmi vytříbeným náhledem na látku. Baví to velmi. Obsazení je velmi delikátní, dokonce až neokoukané. Henry Cavill a Armie Hammer je dvojka, co hned tak nezevšední. Pár minut si jdou "terminátorovsky" po krku, pak už příkladně spolupracují, bez lubrikačního gelu. Naopak promazat by potřeboval dámský doprovod. Někdo bude hotový z Alicii Vikander (je daleko lepší oproti asexuální kreaci v Tomb Raider), daleko agresivnější sexappeal má ovšem Elizabeth Debicki v záporné roli. Tak týden v kuse jebačky. Provázání charakterů je značně neotřelé. Režijní postupy střídají pestrou škálu, některé scény jsou vyloženě komediálně založené, jiné scény zapůsobí, zvláště v kombinaci s brilantní doprovodnou složkou. Neoslnilo jen finále filmu, které mohlo být třeskutější. Rád bych si dal pokračování, titulková mise v Istanbulu vyloženě navnadila. Už z logiky věci, kdy látka vychází ze seriálu, se mělo ještě pokračovat. A rozhodně pod taktovkou Ritchieho. Vzniklo tedy inteligentně zábavné dílo, u něhož je špionážní zábava zaručena. 10/10 (02.06.2018)

.... A ono je to lepší, než jsem čekal. Když jsem letos viděl Kingsmany, myslel jsem si, že letos zábavnější a stylovější film neuvidím, ale pak přišel ultrazábavný Mad Max (minimálně s kino audiem) a hle, co se stylu týče, tahle grupa agentů pěstujících družbu uprostřed studené války je jednoduše dotažená na efekt v každém šroubku. Jasně nalinkované nadsazené postavy, špičkování mezi nimi jimi, kostýmy, knírky (Italský Tony Stark!).. A je to zábavné, jednak je skvělej casting, jednak skvělá režie, která výše vypsané dokáže spájet do výtečné retrózní atmosféry, ale především naprosto boží hudba, kolem které se vznáší auroela nakokainovaného Ennia Moriconeho. Jasně, chyby to má, třeba všichni záporáci jsou sterilně jaloví a všechny náhlé odhalení v ději jsou asi tak náhlé, jako únik moči devatenáctiletého jezevčíka paní Flusíčkové, ale... Ono je to prostě ideálně zábavné.. Howgh. (28.08.2015)