Dvíha sa vietor

Jiné Mijazakiho filmy mám většinou ráda, ale je to hlavně kvůli exotické a kouzelné atmosféře. The Wind Rises je "jen" přibarveným (pseudo)životopisem konstruktéra oněch známých japonských stíhaček Zero. A i v animované formě je to pro našince zábavné přesně tak, jak to zní na první poslech. Ten příběh prostě není silný, a pokud si hned neuvědomíte, že má vlastně jít o jakousi biografii, pak se budete nudit ještě víc. Několik věcí je ale fajn: klasicky rozkošná Mijazakiho animace, zajímavá atmosféra Japonska začátku dvacátého století a vztah hlavního hrdiny Jira s jeho vyvolenou dívkou. Pokud ale nejste fanoušky mistra Mijazakiho nebo historie letectví, tak tenhle film nemůžu úplně doporučit. (25.06.2014)

Velká podívaná se vším všudy. Parádní animace a fajn příběh o leteckém inženýrovi, který si jde skrz historické události za svým, nápadité jsou snové sekvence, bavilo mě to pozorovat. Jen škoda toho přehnaně sentimentálního závěru. Nevadí ani tak to, že to skončí přesně tak, jak člověk čeká, ale věty typu "Musíš žít dál." by tam opravdu být nemusely. (08.05.2014)

"Nejsme obchodnici se zbranemi. Jen chceme stavet dobra letadla." Prvni opravdu dospely - lepe receno ne pro deti - Miyazakiho anim. film (v pozici rezisera), inspirovany skutecnou postavou, japonskym inzenyrem Jirem Horikoshim (http://en.wikipedia.org/wiki/Jiro_Horikoshi), tvurcem asi nejslavnejsi jap. stihacky - Zera. Miyazaki tak opet ukazuje svuj obdiv a fascinaci letanim, protoze v naproste vetsine jeho filmu se letadla a letaci stroje objevuji. Casto ve spojitosti s valkou, at uz realnou nebo fantazijni. Zde se jedna o skutecne udalosti, prevazne mezivalecne, presto vsak je typicka M. fantasknost zastoupena v nekolika snovych sekvencich, ve kterych se Jiro opakovane setkava se svym vzorem, italskym konstrukterem Capronim (http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Caproni). Je to opravdu pomerne vazny film, misty s naznaky zajimavych myslenek nebo dokonce i smutny. Mozna, ze by mohla byt stopaz trochu kratsi - M. opet zvolil celkem pomale, citlive vypraveci tempo. Animace je poctiva a nektere scenerie ci efekty jsou vazne krasne - at uz krajiny, dest nebo vsudypritomny vitr. Take hudba je povedena. Vytknul bych tomu jen malo "faktu" na pomery zivotopisneho filmu. Pokud si neprectete popisek zde na CSFD, divak vlastne do pulky filmu netusi, v jakych letech se zhruba dej odehrava. Casto jsou sceny take jakoby "propojeny" - Jiro nekam cestuje apod. - ale vzapeti je videt, ze ubehl nejaky cas, mesice, mozna roky... Osobne mam radsi, kdyz je lepe ukazano, kdy nebo po jake dobe se co odehrava. Zvlast kdyz je snimek prokladan zminenymi snovymi sekvencemi. Mozna je to zamer, aby divak vnimal film spis pocitove, protoze je pomerne dost emotivni, i kdyz jsou tyto emoce vzdy "tlumene" jap. chovanim, uctou a slusnosti. Presto bych nejaka data a oznaceni, kde se co odehrava, uvital. Zaver je ovsem krasne citlive udelany - napr. scena s uspesnym testem Jirovy stihacky, kdy se najednou zarazi a vubec svuj uspech nevnima...nebudu prozrazovat proc. Zkratka opravdu dospele anime. (23.09.2014)

S filmovým průmyslem se Myazaki loučí dostatečně kvalitním dílem. Řemeslo za léta u filmu zvládl více než na výbornou, např. takové tetelení vzduchu za letního dne nad rozpálenýma kolejema, vycházení cigaretového kouře v přesné trajektorii mávnutím ruky... Pohádku konstruktéra opouštíme akorát včas, jinak by si pošramotil romantické renomé při ukázce vlastností vražedné a sebevražedné zbraně. (25.06.2014)

Viděno 26.8.2013 v kině Cinema Sunshine v japonském městě Numazu, Šizuoka. Při vzpomínce na Arrietty, kterou jsem před třemi lety viděla taktéž v Japonsku, jsem bezděčně i od tohoto filmu studia Ghibli čekala hodně. Tentokrát jsem však bohužel byla dost zklamaná. Na to, jak se o tomto filmu mluvilo, je to poměrně slabý a nezajímavý příběh, který bohužel zaujme nejspíš jen ty lidi, kteří mají zálibu v letadlech. Samozřejmě jsem věděla, že se to bude točit hodně okolo letadel, ale očekávala jsem, že milostný příběh, který se zde měl v tomto prostředí letadel odehrávat, bude trochu silnější a že to třeba vezme za srdce. Což se nestalo. Hlavní problém je velká nevyrovnanost tohoto milostného příběhu a řečí okolo letadel. Letadla bohužel hodně převažují a milostný příběh se tam odehrává skoro jen tak mimochodem. Po chvíli to začne hodně nudit. A při délce přes dvě hodiny je to navíc táhlá nuda. Oceňuju sice tu myšlenku, že by si člověk měl jít za svým snem (což v případě Džiróa je právě stavění letadel), ale mohlo to být zabaleno do trochu zajímavějšího "obalu" a dán o něco větší prostor romanci. Musím říct, že po zhlédnutí v kině jsem byla znuděná nejenom já, ale i moje kamarádka, která se na to taktéž celkem těšila a čekala od toho víc. Je to trochu škoda, ale ne každý Ghibli film se očividně povede. Silnější dvě hvězdičky. ~(2,4★)~ PS: Malinké plus - závěrečná píseň "Hikóki-gumo" zpěvačky Macutója Jumi (Matsutōya Yumi). (23.09.2013)