Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)

(viac)

Recenzie (133)

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Grapes of Wrath nie je podla mna to najlepsie, co reziser John Ford natocil, to prislo az s pociatkom kavaleristickej trilogie Fort Apache 1948 - She wore a yellow Ribbon 1949 - Rio Grande 1950. Tuna film stoji a pada na Henrym Fondovi, ktory hral trestanca, ktory sa musi vyhybat konfliktom, ak nechce ist spat do chladku. Tema Velkej Hospodarskej Krizy rokov 1929 - 37 bola fajn, ale nuda dostala podla mna az neprimerane vela priestoru. Rodinka zbalila saky- paky a isla z miesta A do B, potom praca nebola ani v meste B, tak sli do C, D, E .... film ma teda dost uspaval a nic zasadne sa tam nedialo. Okrem samotneho Henry Fondu som zvysok hercov nepoznal, ale z ucty k Johnovi Fordovi ako velikanovi svetovej kinematografie dam 60 % ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

S Hrozny hněvu mám jeden složitý problém. Jako film, je nejen díky své délce a tématu, poměrně nudnou událost, která se může pyšnit "jen" skvělým obsazením, precizně zvládnutou režií a plakátovým popiskem "podle románu Johna Steinbecka". Ten háček spočívá v tématu. To je nudné od pohledu, ale při hlubším zahlédnutí uvidíme ve snímku opravdu detailní pohled do života zemědělců za velké deprese a jejich snahu přežít (plus boj jednoho odsouzence za lepší svět). Koho právě tyhle "civilní" problémy zajímají, bude spokojen i přes pomalé tempo a velkou délku. Přesto John Ford dokazuje, že je velmi univerzální a dokáže kvalitně natočit prakticky cokoliv (čímž se však nevyjadřuji o scénáři nebo příběhu...). Jako ukázka jedné doby, jde o kvalitní dílo, které by potřebovalo už pouze zabrousit pár hran, ale jako film, který má obstát pro spokojenost diváka je těch nedostatků o něco více... PS: na rozmezí mezi 3-4* a ten Henry Fonda si toho Oscara zasloužil... ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Docela souhlasím s rarohovou ženou, přestože dust-bowlová migrace byla o dvacet let dříve než naše migrace kulacká a kolektivizační, a hlavně environmentální a ideové (postihlo to tak jinou skupinu lidí) příčiny byly někde hrubě jinde. Důsledky to ale mělo dost podobné: postupné zbídačování. A co my a teď? No, sedíme u ohníčku a čekáme na ducha Toma Joada (Bruce Springsteen). Fordův film je milosrdnější a nadějnější než Steinbeckova kniha; alespoň něco, přestože to mohlo být dotaženo do "steibeckovského konce". ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Film sice není bez chyb, ale ve své době představoval mimořádný počin, protože v dobovém studiovém systému nebylo pro sociální kritiku tohoto typu místo a jednoznačně převládala lehká úniková témata. Literární předloha je vynikající a i když film nevyužil potenciál stoprocentně, drží se literárního děje vcelku věrně a ve své společenské kritice zachází poměrně daleko. Výrazně levicový film, který zobrazuje jednak bezvýchodné postavení farmářů a námezních dělníků v období hospodářské krize, jednak rostoucí solidaritu a vědomí sociální odpovědnosti. Typické je to ve scéně v bistru, kde každý, majitelem počínaje až po posledního traktoristu a servírku, nějakým způsobem podpoří nezaměstnané. Celkový dojem: 90 %. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„My jsme ti, který žijou. Nemůžou nás zničit. Nemůžou nad náma zvítězit...“ Studiovou iluzi přírody hlavně skrze statické mraky na obloze v tom nelze přehlédnout a naivitu levicově podbarveného závěrečného poselství úplně také ne, ačkoliv tady je určitě velký rozdíl dívat se z pohledu doby vzniku a z pohledu dnešního diváka. Přestože se jedná o nadčasové sociální drama, které se asi dost vymyká tehdejší hollywodské produkci, ze samotného zpracování jakoby navzdory tématu na mě dýchala mnohdy i více příjemná až nostalgická atmosféra jako ze soudobých filmů pro pamětníky, než že by Fordovy Hrozny hněvu vyvolaly trpce tísnivý prožitek. To však vůbec nemusí být bráno jako výtka, přeci nemusí být všechny filmy s drsnými a trpkými příběhy zpracovány drsným způsobem se sklony k naturalismu či frustrující depresi. Tady vnímám mnohem podnětnější myšlenku s ukázkou velké lidské odhodlanosti, která uvnitř rodiny Joadových i všech jejích členů pevně panuje navzdory situaci kolem. Je to exkurs do jiné doby, probíhající v nezáviděníhodných podmínkách farmářské chudiny během velké hospodařské krize. Příběh z doby, kdy nejen věřit v levicové ideály bylo mnohem snažší a v daných podmínkách pochopitelné, ale kdy během konfrontrace putujících chudáků s vesnicí jsme také svědky dnes již možná hůře představitelné hromadné pomoci ze strany kolektivu obyčejných lidí. Silné téma, silná lidskost a silné herecké výkony vytvářejí z tohoto filmu dle slavné knihy patřičný zážitek. Navzdory stáří filmu mě to oslovilo a upoutalo mj. též atraktivním road-movie prvkem a v druhé polovině napínavým útěkem před hrozícím krutým trestem v souvislosti s postavou Toma. Rozhodně stojí za zhlédnutí. [85%] ()

Galéria (79)

Zaujímavosti (30)

  • Producent Darryl F. Zanuck věděl, jak je Henry Fonda natěšený na roli Toma Joada, a tak nechal rozšířit, že se roli chystá nabídnout Tyronu Powerovi. Fonda Zanucka o roli prosil a aby ji dostal, musel se Zanuckovi = společnosti 20th Century-Fox, upsat k osmi dalším projektům. (džanik)
  • Darryl F. Zanuck zaplatil za práva k Steinbeckově románu ve své době závratnou sumu 100 tisíc dolarů. Steinbeck svolil pod podmínkou, že filmaři přistoupí k dílu s úctou. (džanik)
  • Podle Amerického filmového institutu sedmý film ze sta “nejvíce podnětných filmů všech dob“ (2006) a 23. “nejlepší film všech dob“ (2007). (džanik)

Reklama

Reklama