Hrozná hnevu

Kdybych tento snímek ohodnotil 5*, tak by zůstalo celkové hodnocení na 77%. Jelikož dávám 4*, tak se o jedno procento snižuje...nevadí, určitě číslo 76 není konečné. A teď k samotnému filmu. Není třeba zmiňovat, kdo je autorem stejnojmenného románu, na jehož základě John Ford pracoval. Máme možnost nahlédnout do života prostých Američanů, kteří byli nucení okolnostmi opustit své domovy v Oklahomě. Domovy, v níž se narodili, vyrůstali, pracovali, vychovávali další generace a umírali. Jak se říká, "cesty Páně jsou nevyzpytatelné", a tak se stalo. Celé rodiny odjíždějí za slibovanou prací do Kalifornie, sbaleni na nákladních autech. V novém státě jsou ovšem nemile překvapeni vykořisťováním a malé mzdy velmi těžko stačí na uživení celé početné rodiny. Film popisuje osud rodiny Joadových, které potkalo přesně to, co jsem napsal výše. Tom Joad, de facto hlavní postava příběhu, je ztvárněn opět zcela bezchybným Henry Fondem, díky kterému hodnotím 4*, jinak bych dával 3*. V průběhu snímku se objevuje několik scén, které jsou napínavé a zvyšují divákovi tepovou frekvenci srdečního svalu ;) Tom alias Henry Fonda je v příběhu na podmínku propuštění trestanec, takže se musí vyhýbat veškerým konfliktům, což celý film dělá opět napínavější. Samozřejmě ke střetům a afektovanému jednání dojde, což celý děj dramatizuje....Už dost těch slov chvály. Shrnuto, opravdu snímek, který mě potěšil. (01.03.2009)

Film sice není bez chyb, ale ve své době představoval mimořádný počin, protože v dobovém studiovém systému nebylo pro sociální kritiku tohoto typu místo a jednoznačně převládala lehká úniková témata. Literární předloha je vynikající a i když film nevyužil potenciál stoprocentně, drží se literárního děje vcelku věrně a ve své společenské kritice zachází poměrně daleko. Výrazně levicový film, který zobrazuje jednak bezvýchodné postavení farmářů a námezních dělníků v období hospodářské krize, jednak rostoucí solidaritu a vědomí sociální odpovědnosti. Typické je to ve scéně v bistru, kde každý, majitelem počínaje až po posledního traktoristu a servírku, nějakým způsobem podpoří nezaměstnané. Celkový dojem: 90 %. (07.04.2009)

Docela souhlasím s rarohovou ženou, přestože dust-bowlová migrace byla o dvacet let dříve než naše migrace kulacká a kolektivizační, a hlavně environmentální a ideové (postihlo to tak jinou skupinu lidí) příčiny byly někde hrubě jinde. Důsledky to ale mělo dost podobné: postupné zbídačování. A co my a teď? No, sedíme u ohníčku a čekáme na ducha Toma Joada (Bruce Springsteen). Fordův film je milosrdnější a nadějnější než Steinbeckova kniha; alespoň něco, přestože to mohlo být dotaženo do "steibeckovského konce". (05.12.2023)

Z dnešního pohledu, zejména středoevropského, ideově mimořádně komplikovaný film, jehož problematičnost samozřejmě tkví už v předloze samotné. Narážím samozřejmě na přimykání se ke komunistické vizi uspořádání světa, jež je symbolizovaná státním táborem, který si "spravují sami jeho obyvatelé". Tato základna se stává jediným světlým bodem pro rodinu Joadových v moři událostí od počátečního vyhnání z rodné hroudy. Je však vhodné upozornit, že je třeba vnímat fabuli v dobovém kontextu. V letech po Velké krizi nebyl socialismus sprosté slovo. Přimykali se k němu západní intelektuálové, protože jim nebyl lhostejný osud obyčejného člověka a kapitalismus, jehož byla Amerika symbolem, jim nutně přišel jako odcizený systém, který vytrhává lidi z kontinuity přirozeného života a rodinné pospolitosti. Byla to doba dávno před spuštěním železné opony a o marxismu v praxi neexistovaly na západě takřka žádné nebo silně zkreslené informace. Koneckonců v Československu po válce krom katolíků prakticky nevládla žádná nesocialistická strana. Steinbeckovo dílo je esencí dobového humanismu. Nabízí silný osobní příběh, který se v důsledku proměňuje v nadosobní kritický osten namířený proti kapitalistickému zřízení, odhalující jeho nedostatky. Ford k tomu přidává standardně dobrou a přehlednou režii ve stylu klasického studiového Hollywoodu. Není divu, že byl McCarthyho komisí vyšetřován, což jen dokládá, jak nadčasové dílo natočil. Po shlédnutí Hroznů hněvu by snad i Venca Klaus musel začít o socialismu alespoň přemýšlet... (15.04.2011)

Zaujímavý film z ťažkej doby. Amerika sa borila s hospodárskou krízou, na ktorú najviac doplatili najchudobnejší a u nás o necelých dvadsať rokov prepuklo združstevňovanie s podobným priebehom a dôsledkami. Ameriku zaľudnili prisťahovalci, ktorí doma nečakali so založenými rukami a vzali do nich svoj osud. Táto vlastnosť im v neskorších dobách pomáhala prekonávať problémy. Tak predloha, ako aj film majú ľavicové ladenie, čo nebolo nič zvláštne v dobách, keď sa ešte nevedelo k akým koncom budú viesť ľavicové myšlienky v praxi. Filmu na mimoriadnosti pridáva Fordova réžia a výborné herecké výkony. (27.12.2021)